Článek
Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl loni meziročně o 12 miliard na 260,2 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim snížily o 75,6 miliardy na 451,9 miliardy korun, naopak výnosy z poplatků a provizí se jim zvýšily o 4,8 miliardy na 70,1 miliardy korun.
„Tuzemským bankám v loňském roce prospívala celková makroekonomická situace, která jim byla šita téměř na míru. Základní úroková sazba klesla dostatečně nízko na to, aby podnítila úvěrovou aktivitu, ale zůstala dost vysoko na to, aby ponechala prostor pro zdravé marže,“ řekl analytik Investiky Vít Hradil.
Nezřídka navíc banky mohly rozpouštět opravné položky připravené na systémová rizika z předchozích let, která se nenaplnila. Jedinou slabinou byla relativně utlumená investiční aktivita firemního sektoru, nicméně zároveň se v něm neobjevovaly časté úpadky, podotkl.
Analytička Anna Píchová výsledky bankovního sektoru označila za velmi dobré, což jde ruku v ruce s celkově lepším výkonem ekonomiky. Ačkoliv celková ziskovost zůstává nominálně vysoká, tempo jejího meziročního zlepšení podle ní proti předchozím letům zpomalilo. Zároveň spíše pozoruje návrat ziskovosti k dlouhodobým průměrům.
„Pokud srovnáme ziskovost bank k výkonu české ekonomiky nebo velikosti bankovních aktiv či potřebnému kapitálu, tak ziskovost českých bank v podstatě dosahuje lepších výsledků ve srovnání s předcovidovým obdobím až v posledních dvou letech,“ řekla Píchová.
Šest největších bank bude i z loňských zisků platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila předchozí vláda jako 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
„Šestici největších bank sice loni vzrostl zisk, na windfall tax ale neodvedou částku, která by byla významná jak pro ně, tak i pro stát. Výběr by se mohl pohybovat v řádech nižších stovek milionů korun,“ sdělil analytik XTB Tomáš Cverna.
