Článek
Členové bankovní rady Jakub Seidler a Jan Kubíček už začátkem března avizovali, že ČNB má prostor k tomu vyčkat, jak se konflikt v Íránu promítne do české inflace přes růst cen ropy a plynu na světových trzích. V únoru spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 1,4 procenta, inflační cíl ČNB je dvě procenta.
Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání sedmičlenné bankovní rady informoval, že o ponechání úrokových sazeb na dosavadních úrovních rozhodla jednomyslně.
Michl ujistil, že rada je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik pro plnění dvouprocentního inflačního cíle. „Bankovní rada bude dopady konfliktu na Blízkém východě pečlivě monitorovat. Zaměří se nejen na přímé a nepřímé dopady zdražení energetických komodit na výši inflace, ale i na možné negativní vlivy na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky,“ prohlásil.
Ekonomové se shodují, že další kroky centrální banky budou záležet na tom, jak se bude vyvíjet konflikt v Íránu a jak se projeví na cenách ropy a dalších surovin.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek pro Novinky odhadl, že při nynějších cenách ropy a zemního plynu by měl přímý dopad do inflace přes ceny pohonných hmot a plynu pro domácnosti dosahovat zhruba jednoho procentního bodu.
„Když by se situace nevyřešila a ceny energetických komodit zůstaly vysoké, začaly by se postupně projevovat sekundární dopady v cenách dopravy i v cenách většiny zboží, které by přidaly další jeden procentní bod,“ uvedl Marek.
To by podle něj mohlo zvýšit inflaci na tři až čtyři procenta. „Pokud by ovšem ceny ropy a plynu pokračovaly v růstu, znamenalo by to ještě vyšší inflaci,“ dodal s tím, že na sekundární inflační dopady a riziko zvýšení inflačních očekávání by už ČNB musela reagovat.
Ekonomové varují, že pokud konflikt na Blízkém východě bude pokračovat, logistika z Perského zálivu bude nadále ochromena či omezena a útoky budou mířit i na těžební, zpracovací a exportní infrastrukturu, dopad na tuzemský růst spotřebitelských cen bude citelný.
„Kromě pohonných hmot se to dotkne i mnoha dalších druhů zboží od zemního plynu přes potraviny až po mikročipy. V závislosti na intenzitě těchto narušení by letošní tuzemská inflace realisticky mohla povyrůst o jeden až tři procentní body. Tedy namísto původně očekávaných zhruba 1,7 procenta by mohla být kdekoliv mezi 2,7 a 4,7 procenta,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Od sazeb centrální banky, jejichž snižováním může ČNB stimulovat ekonomiku a naopak zvyšováním krotit inflaci, se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Firmám vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší úvěry. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
