Článek
Pokud obchodníci tyto náklady promítnou do cen svým zákazníkům, budou dopady na inflaci ještě silnější. Povolenky nebudou nakupovat přímo domácnosti, ale dodavatelé energií.
Centrální banka ve své analýze vychází z deklarovaného cenového stropu pro povolenky ve výši 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Nyní ho chce zavést většina členských států EU. Strop se však vztahuje k cenám z roku 2020 a má být navyšován o inflaci.
Podle propočtu by tak v roce 2027 mohl činit 57 eur, tedy asi 1400 korun. ČNB předpokládá, že při této ceně by benzín zdražil po započtení DPH o 4,10 koruny za litr a nafta o 4,50 koruny. V případě plynu by si lidé připlatili 344,90 koruny za megawatthodinu, u uhlí zhruba pětistovku za sto kilogramů.
K podobným číslům došla ve své analýze i poradenská společnost Deloitte. „Celkové dopady tedy vycházejí v průměru kolem šesti až sedmi tisíc korun ročně na domácnost. Samozřejmě v případě málo zateplených domů, kotlů na uhlí nebo vysokého nájezdu kilometrů mohou být náklady výrazně vyšší,“ konstatoval hlavní ekonom společnosti David Marek.
ČNB dopady nových povolenek vyhodnocovala kvůli jejich vlivu na celkovou českou inflaci. „S odhadem je však spojena velká nejistota,“ podotkla centrální banka.
„V současné době totiž členské státy EU žádají Evropskou komisi o zásadní změny v obchodování s emisními povolenkami v tomto systému,“ píše se v analýze centrální banky. „Další nejistota panuje také kolem možných kompenzací ze strany české vlády a jejich případného promítnutí do spotřebitelských cen,“ dodali bankéři.
Vyšší inflace než příští rok
ČNB proto sestavila dva inflační scénáře. První počítá se zmíněným stropem ve výši 57 eur za tunu oxidu uhličitého. Primární dopad, tedy ten zahrnující jen zdražení pohonných hmot, plynu či uhlí, by zvýšil inflaci právě o 0,9 procentního bodu.
Pokud by se firmy snažily vyšší náklady třeba na dopravu přenést i do cen zboží, mohlo by to k inflačnímu propočtu přidat další zhruba 0,3 procentního bodu.
Druhý scénář je nastavený na cenu povolenky ve výši 29 eur za tunu. V takovém případě by primární vliv na inflaci činil 0,4 procentního bodu a dodatečné náklady 0,2 procentního bodu.
Kvůli zmíněným nejasnostem ČNB počítá v prognóze dalšího vývoje ekonomiky právě s tímto opatrnějším scénářem. Pro rok 2027, kdy mají povolenky začít platit, uvádí inflaci 2,5 procenta. Pro porovnání, letos ji centrální banka odhaduje na 2,6 procenta, příští rok by měla klesnout na 2,3 procenta.
S tím, že se povolenky v inflaci odrazí, počítají i analytici komerčních bank. „Lze si představit různé dopady do spotřebitelské inflace od několika desetin procentního bodu až po dopad přesahující procentní bod,“ uvedl v komentáři Jiří Polanský, ekonom České spořitelny.
Existují ale i extrémnější předpovědi. Lukáš Kovanda, ekonom Trinity Bank, varoval před možným navýšením inflace v roce 2027 až o dva procentní body. Odvolává se přitom na současnou cenu povolenek na burze, která hodnotu 57 eur výrazně přesahuje. Obchodují se kolem 80 eur.
Vliv budou mít i kompenzace
Nový systém naváže na již platné povolenky pro velké znečišťovatele, mimo jiné teplárny nebo elektrárny. Rozšíření je součástí plánu Green Deal, který za Česko odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO). Balíček konkrétních nařízení, jenž povolenky zavádí, pak schválil kabinet Petra Fialy (ODS).
Povolenky se staly jedním z témat před říjnovými sněmovními volbami. Někteří politici, například z favorizovaného hnutí ANO, tvrdí, že systém vůbec nezavedou. To však bude komplikované, či dokonce takřka nemožné. Zrušení povolenek by musela odsouhlasit EU, k tomu ale Česko nemá dostatečnou podporu dalších států.
„Směrnice EU platí i tehdy, když ji národní parlament nebo vláda neschválí. Členské státy mají povinnost ji zavést do vnitrostátního práva,“ konstatoval partner společnosti Peyton legal Jakub Málek.
Současní vládní politici chtějí raději bránit nadměrnému růstu ceny. Snaží se prosadit, aby EU v případě výkyvů na trh uvolnila další povolenky, které by tržní hodnotu měly udržet pod cenovým stropem.
Další možností, kterou státy mají, je poskytování dotací, kompenzací či daňových úlev. Peníze na ně půjdou z výnosů povolenek a týkat by se měly například nízkopříjmových domácností.
Řešením by podle slibů politiků mohlo být i snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Právě podobné kroky mohou podle Polanského dopad povolenek na českou inflaci nakonec snížit.
