Článek
Výsledek podle komory potvrzuje postupnou stabilizaci vývoje cenové hladiny v Česku. Odkazuje přitom na vývoj inflace, jejíž meziroční úroveň podle Českého statistického úřadu v listopadu zpomalila na 2,1 procenta, což je nejnižší hodnota od letošního dubna.
Ve srovnání s předchozím měsícem tak ceny klesly o 0,3 procenta. Podle analytiků stál za zvolněním inflace zejména cenový vývoj potravin. Česká národní banka (ČNB) upozornila, že je důležité, aby trvale zvolnil také růst cen v sektoru služeb, který zůstává zvýšený.
Průzkumu komory se na podzim zúčastnilo 450 firem napříč všemi kraji a odvětvími ekonomiky. Většina podniků v něm uvedla, že neočekává výrazné zdražování svých produktů od začátku příštího roku.
Listopadová inflace a výsledky průzkumu tak jsou podle komory signálem, že se vývoj spotřebitelských cen postupně vrací k normálu.
„V komorové makroekonomické prognóze očekáváme, že inflace za rok 2025 by mohla odpovídat 2,5 procenta. Příchozí makroekonomická data jsou s tímto odhadem v souladu. Zpomalení inflace zároveň vytváří prostor pro růst reálných mezd a přispívá k silné spotřebě domácností, která bude podle naší prognózy hlavním motorem ekonomického růstu i v příštím roce,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Pro příští rok předpokládá makroekonomická prognóza komory průměrnou inflaci 2,3 procenta a růst mezd kolem 2,7 procenta. „Naše prognóza zároveň očekává, že v roce 2026 se ke spotřebě domácností přidají také investice firem a lehce pozitivní příspěvek zahraničního obchodu,“ dodal analytik komory Roman Renda.
Česko si v evropském srovnání vývoje inflace v listopadu polepšilo o pět příček, když mělo devátou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí, uvádí analýza investiční platformy Portu. Nejvyšší inflaci ze zemí Evropské unie mělo v listopadu Rumunsko s 9,8 procenta. Naopak na Kypru byla meziroční deflace, když spotřebitelské ceny klesly o 0,5 procenta.
ČNB se sazbami nejspíš hýbat nebude
Průměrná inflace by letos podle listopadové prognózy ČNB měla dosáhnout 2,5 procenta. V příštím roce centrální banka očekává její zvolnění na průměrných 2,2 procenta. Loni byla průměrná inflace 2,4 procenta, v letech 2023 a 2022 ale hlavně kvůli prudkému růstu cen energií přesáhla 10, respektive 15 procent.
Hlavním posláním centrální banky je krotit inflaci. Bankovní rada ČNB podle analytiků ve čtvrtek na svém posledním letošním zasedání úrokové sazby nezmění. Podle nich v ekonomice stále přetrvávají inflační tlaky, které znemožňují snížení sazeb, na druhé straně ale není nyní důvod k jejich zvyšování. Základní úroková sazba je v současnosti 3,5 procenta, na této úrovni je od počátku května.
Náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů před několika dny uvedl, že inflačním rizikem je pokračující zdražování služeb. „K meziročnímu růstu nadále přispívá imputované nájemné, jehož meziroční dynamika nezpomaluje a odráží silnou poptávku na realitním trhu a zřejmě již také omezené kapacity stavebního sektoru,“ podotkl.
