Článek
„Hypotéky jsou poskytovány především vysokopříjmovým domácnostem,“ potvrdil po červnovém jednání bankovní rady ČNB její člen Jakub Seidler. Čisté měsíční příjmy domácností, které si nyní berou hypotéky, podle něj přesahují 90 tisíc korun. Průměrná splátka hypotéky je přitom zhruba 22 tisíc Kč.
Lidé s nižšími příjmy se kvůli hypotéce mohou dostat do problémů se splácením. Seidler upozornil, že pro domácnost s mediánovým příjmem jsou při současných cenách nemovitostí a hypotečních podmínkách byty nadhodnoceny zhruba o 60 procent vůči tomu, co by si tato domácnost mohla dovolit.
Například u párů s malým dítětem je nyní mediánový příjem zhruba 54 400 Kč. Medián představuje příjem, který má polovina domácností nižší a polovina vyšší.
„Fakt, že na vlastní nemovitost dosáhne jen pětina nejbohatších domácností, je důsledkem státem dotované financializace bydlení a neexistující podpory výstavby tam, kde je největší poptávka po bydlení,“ řekl Novinkám ekonom PAQ Research Jakub Komárek. Dodal, že různé daňové výjimky podporují proměnu nemovitostí z místa pro bydlení ve finanční aktiva určené primárně pro zhodnocování majetku.
Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky stoupla letos v únoru už na čtyři miliony korun. Je tak skoro o pětinu vyšší, než byla před rokem. Odráží to hlavně fakt, že ceny nemovitostí vzrostly loni v průměru o více než deset procent. Zdražování pokračuje i letos, kdy ceny bytů se podle údajů ČSOB v prvním čtvrtletí meziročně rovněž zvýšily o desetinu.
Například nový byt v Praze o 70 metrech čtverečních tak nyní vyjde už na 11,8 milionu korun.
Růst výdělků je přitom o poznání nižší. Loni stouply nominálně v průměru o sedm procent, v letošním prvním kvartálu podle Českého statistického úřadu byla průměrná hrubá mzda v prvním čtvrtletí 46 924 korun. Meziročně se tak zvedla o 6,7 procenta, při zohlednění inflace byl růst reálných mezd 3,9 procenta.
Obecně kupní síla Čechů se navíc stále ještě nedostala na úroveň před pandemií covidu, což rovněž omezuje schopnost lidí pořizovat si teď vlastní bydlení. „Mzdy sice již druhým rokem rostou rychleji než ceny, za vysokou inflaci v letech 2022 a 2023 jsme ovšem zaplatili vysokou cenu. Z průměrné mzdy si aktuálně koupíme méně zboží a služeb než před šesti lety na začátku roku 2019,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Ceny nemovitostí rostou hlavně kvůli tomu, že bytů je na trhu nedostatek, zdražily stavební práce i materiál a dlouhodobě se staví relativně málo. Na vině je i zdlouhavé povolovaní nové výstavby či nedostatek vhodných parcel. Loni se tak u nás dokončila výstavba nejméně nových bytů od roku 2017. Podle dat Českého statistického úřadu se jich postavilo 30 274, meziročně o pětinu méně.
„Vysoká nedostupnost bydlení představuje pro Česko vážný hospodářský problém v podobě nižší spotřeby domácností či nižší pracovní mobility,“ podotkl Komárek.
Sazby úvěrů klesají pomalu
Hypoteční sazby, které určují výši měsíčních splátek, v Česku navíc nadále klesají jen hlemýždím tempem. Podle ukazatele Swiss Life Hypoindex činila průměrná nabídková sazba na začátku června 4,94 procenta, byla tedy jen o necelé tři desetiny procentního bodu nižší než na konci loňského roku.
Podle propočtu analytiků Swiss Life Select tak měsíční splátka například hypotéky na 3,5 milionu korun sjednané do 80 procent ceny nemovitosti se splatností 25 let činí při aktuální průměrné úrokové sazbě 20 334 Kč.
Bankovní rada ČNB ponechala na začátku června beze změny pravidla pro poskytování hypoték. V platnosti tedy zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) 80 procent, u žadatelů do 36 let je to 90 procent. Zbývající dva limity omezující výši splátek a zadlužení žadatele o hypotéku zůstávají deaktivované.
