Článek
„I přes pokračující snahu zpřístupnit investování mladší generaci a zvyšující se dostupnost investování i v menších částkách nezaznamenala tato oblast výrazné zlepšení,“ uvádí průzkum Young Money Matters od společnosti Cook Communications.
Ze 78 procent mladých Čechů, kterým na konci měsíce zbydou nějaké peníze, by tři pětiny ponechaly své úspory nejen na spořicích účtech, ale dokonce i na těch běžných.
Úroky na spořících účtech se přitom za poslední rok často pohnuly jen mírně. Až na výjimky jsou vyšší než inflace, která je 2,4 procenta.
Například Airbank je oproti loňskému říjnu snížila ze tří na aktuálních 2,7 procenta, Česká spořitelna ze 4,3 na 3,8 procenta, Raiffesenbank ze 4,2 na čtyři procenta.
„Loni v říjnu byla naše nejvýhodnější sazba čtyři procenta. Následně jsme ji upravovali podle vývoje ekonomiky a úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou,“ sdělila Novinkám Šárka Nevoralová z Komerční banky. Nyní má tento finanční ústav nejvýhodnější sazbu 3,5 procenta.
Vliv centrální banky
Právě zmíněné základní sazby centrální banky jsou jedním z hlavních podkladů, podle nichž banky stanovují úroky u spořicích účtů. V posledním roce sice klesaly, ale jen mírně. Z loňských zářijových 4,25 na současných 3,5 procenta. Jejich pokles přitom Česká národní banka prozatím zastavila v květnu.
Aktuálně má na trhu nejvýhodnější roční sazby spořicích účtů mBank se 4,01 procenta. Jen těsně ji se čtyřmi procenty následují ČSOB Raiffeisenbank a Banka Creditas. Na dalších místech je se 3,8 procenty Česká spořitelna a se 3,58 procenty Trinity Bank.
Samozřejmě ne vždy to znamená, že tuto sazbu dostane každý, kdo do vybrané banky přijde. Finanční ústavy ji podmiňují dalšími věcmi. Například u mBank ji má první tři měsíce každý, poté lidem musí chodit na účet alespoň patnáct tisíc měsíčně a minimálně pětkrát za měsíc musí zaplatit kartou.
Kolik peněz si lidé odkládají
Téměř třetina lidí si zvládne odkládat měsíčně více než pět tisíc korun. Dalších jedenáct procent si šetří maximálně tisíc korun, stejné množství nic, vyplývá z průzkumu společnosti Home Credit.
Největší potíže s tvorbou rezerv mají domácnosti s příjmem do 25 tisíce korun: Pětina nespoří vůbec, třicet procent jen velmi malé částky.
Meziroční pokles finanční rezervy se týká zhruba dvou pětin domácností. Naopak 28 procentům se zvýšila.
Podobně je to s příchozími penězi a platbami u ČSOB, navíc je ale třeba minimálně 1500 korun měsíčně dát do dalších investic nebo na penzijní či stavební spoření.
„Snažíme se klienty motivovat k tomu, aby začali pravidelně investovat, vytvořili si dlouhodobou finanční rezervu a posílili tak svoje finanční zdraví,“ řekl k tomu Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. U ní je nejvyšší úrok podmíněný například investicemi nebo spořením v penzijním fondu ve výši dvou tisíc měsíčně.
Vývoj v dalších měsících bude záviset mimo jiné na dalším postupu centrální banky. „Ale neočekáváme velké změny,“ dodala Nevoralová.
