Článek
Michl podle záznamu, který ve čtvrtek ČNB zveřejnila, zdůraznil, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. „Jestřábí politika je namístě,“ naznačil připravenost zvedat sazby.
Hlavně od sazeb centrální banky se přitom odvíjejí ceny úvěrů pro firmy a domácnosti.
Členové sedmičlenné bankovní rady se minulý čtvrtek sice shodli, že okamžité zvýšení sazeb by nebylo žádoucí a jednomyslně rozhodli o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, podle komentářů analytiků však na zvýšení sazeb ČNB může v dalších měsících kvůli dopadům zdražení energií dojít.
Centrální bankéři považují za klíčovou otázku nejen velikost ekonomického šoku vyvolaného válkou na Blízkém východě, ale také dobu jeho trvání a to, jak rychle se po skončení konfliktu normalizují ceny komodit.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová na jednání rady minulý čtvrtek uvedla, že akutní fáze konfliktu nemusí být dlouhá, ale problém může představovat strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty. Přes tento průliv se vyváží ropa z Perského zálivu, Írán ho po napadení Spojenými státy a Izraelem zablokoval.
Bankovní rada se na jednání shodovala, že šok zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými úrokovými sazbami. Bezprostřední zvýšení sazeb by podle ní nebylo vhodnou reakcí.
Náklady a inflační očekávání nejspíš porostou
Pokud by ale konflikt na Blízkém východě trval delší dobu a ceny komodit se dál zvyšovaly, mohlo by se to promítat do vyšších nákladů v dalších oblastech a k růstu inflačních očekávání. Pak by centrální banka podle rady měla reagovat.