Článek
Vyplývá to z předběžných údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadalo z celkové zahraniční zadluženosti 76,5 procenta. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu, které jsou zařazeny mimo sektor vládních institucí.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů vzrostl zahraniční dluh ve čtvrtém čtvrtletí u bankovního sektoru včetně ČNB o 87,7 miliardy korun a činil 40,5 procenta na celkovém zahraničním dluhu. U sektoru vládních institucí zahraniční dluh vzrostl o 67,8 miliardy korun a dosáhl podílu 15,9 procenta.
Naopak o 28,2 miliardy korun klesla ve čtvrtém čtvrtletí zadluženost u ostatních sektorů, podle ČNB především v důsledku poklesu stavu obchodních úvěrů a záloh ostatních sektorů vůči zahraničí. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činil 43,6 procenta.
„Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčky od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností,“ uvedla ČNB. V souhrnu to bylo 53,8 procenta zahraničního dluhu.
V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,5 procenta z celkových dluhových pasiv.
