Článek
Vláda je nejvyšším orgánem výkonné moci v zemi. Vedle ní stojí moc zákonodárná, kterou představuje parlament a moc soudní zastoupená soustavou soudů. Působnost vlády vymezuje Ústava v hlavě třetí.
Vláda sídlí ve Strakově akademii na Malé Straně v Praze. Předsedou vlády je od 28. listopadu 2021 Petr Fiala (ODS). Prezident Miloš Zeman jeho kabinet jmenoval 17. prosince 2021. Celý seznam členů nabízí vládní web zde.
Petr Fiala, 13. předseda vlády České republiky
Jmenování, odvolání a demise
Vláda je dle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje prezident, na jeho návrh pak hlava státu jmenuje jednotlivé členy kabinetu. Řadoví členové dostávají obvykle též pověření k řízení některého z ministerstev. Mohou jich vést i více naráz.
Sestavením vlády bývá obvykle pověřen lídr uskupení, které zvítězilo ve volbách. Není to však povinnost. V roce 2010 se premiérem stal Petr Nečas (ODS), vznikla vláda s TOP 09 a Věcmi veřejnými. Kabinet disponoval 118 poslaneckými hlasy, mohl tak obejít vítěznou ČSSD.
Vláda do třiceti dnů po svém jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. Pokud důvěru nedostane, prezident jmenuje nového premiéra. Pokud ani nová vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.
Vláda podá demisi, jestliže Sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Pokud nesplní svou povinnost podat demisi, prezident ji podle Ústavy odvolá.
Jednotlivé členy vlády prezident odvolává na návrh předsedy.
Ministerstva
Tzv. kompetenční zákon z roku 1969 (s mnoha pozdějšími úpravami) vyjmenovává ústřední orgány státní správy. Mezi ně patří ministerstva. Od ostatních ústředních orgánů se liší tím, že v jejich čele stojí člen vlády. Těchto ministerstev je 14:
- Ministerstvo financí,
- Ministerstvo zahraničních věcí,
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
- Ministerstvo kultury,
- Ministerstvo práce a sociálních věcí,
- Ministerstvo zdravotnictví,
- Ministerstvo spravedlnosti,
- Ministerstvo vnitra,
- Ministerstvo průmyslu a obchodu,
- Ministerstvo pro místní rozvoj,
- Ministerstvo zemědělství,
- Ministerstvo obrany,
- Ministerstvo dopravy,
- Ministerstvo životního prostředí.
Součástí vlády obvykle bývají i ministři bez portfeje – členové vlády bez vlastního ministerstva. Kabinet Petra Fialy obsahuje tři takové funkce: ministr pro evropské záležitosti; ministr pro legislativu; ministr pro vědu, výzkum a inovace.
Prezident Miloš Zeman (uprostřed v dolní řadě) při společném fotografování s novými členy vlády v Lánech 17. prosince 2021. Chybí Zdeněk Nekula, jehož jmenování ministrem zemědělství odložila izolace
Činnost vlády
Kabinet rozhoduje podle Ústavy ve sboru, tedy jako celek. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většina všech členů.
K provádění zákonů a v jeho mezích vláda vydává nařízení. Podepisuje je předseda a příslušný ministr. Například nařízení stanovující počáteční a koncové dny letního času v letech 2022–2026 podepsal premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Prováděcí smysl mají také vyhlášky ministerstev. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) mj. prostřednictvím vyhlášky určila, jak mají vypadat české národní průkazy průvodce cestovního ruchu.
Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěná, přísluší vládě navrhovat tzv. zákonná opatření. O jejich schválení rozhoduje Senát, fungují stejně jako zákony. Poslanci se jimi následně zabývají na své první schůzi a pro každé opatření určí, jestli se stane zákonem, nebo bude zrušeno.
| Historie vlád samostatné ČR |
|---|
| Předseda vlády: Václav Klaus |
| První vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996), koalice ODS, KDU-ČSL, ODA – 105 křesel z 200. |
| Vznikla po volbách do České národní rady v červnu 1992. ČNR se po vzniku samostatné České republiky stala Poslaneckou sněmovnou. Stejně tak vláda pokračovala v řízení. |
| Volby do PS – květen/červen 1996 |
| Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998). |
| Koalice ODS, KDU-ČSL, ODA – 99/200 křesel. Důvěru PS vláda obdržela, protože všech 61 poslanců ČSSD opustilo jednací sál a snížilo nezbytný počet hlasů pro její vyslovení. |
| Předseda vlády: Josef Tošovský |
| Vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998), přechodná vláda. Aby ji Tošovský vedl, prezident Václav Havel jej nejprve odvolal z funkce guvernéra České národní banky. V červenci jej do této funkce opět jmenoval. |
| Vládu tvořili nestraníci a členové KDU-ČSL, ODA a také členové ODS, kteří oponovali Václavu Klausovi a poté založili novou stranu – Unii svobody. |
| Aby zemi nevedla tato vláda 2,5 roku do nejbližších sněmovních voleb, byl přijat ústavní zákon, který funkční období Poslanecké sněmovny jednorázově zkrátil. Volby se tak konaly o 2 roky dříve. |
| Volby do PS – červen 1998 |
| Předseda vlády: Miloš Zeman |
| Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002), menšinová vláda ČSSD – 74 křesel; tolerance ODS – 63 křesel (spolupráce dle tzv. opoziční smlouvy). |
| Volby do PS – červen 2002 |
| Předseda vlády: Vladimír Špidla |
| Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004), koalice ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU – 101/200 křesel. |
| Předseda vlády: Stanislav Gross |
| Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005), stejné složení o koalice, obsazení vládní funkcí se mírně změnilo. I tato vláda se opírala o 101 hlasů v Poslanecké sněmovně. |
| Předseda vlády: Jiří Paroubek |
| Vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 4. září 2006). Pokračování stejné koalice, složení vlády mírně omběněno. |
| Volby do PS – červen 2006 |
| Předseda vlády: Mirek Topolánek |
| První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 9. ledna 2007), menšinová vláda ODS (81 křesel) a nestraníků. |
| 3. října 2006 poprvé Poslanecká sněmovna nepřijala žádost vlády o vyslovení důvěry. Přítomno bylo všech 200 poslanců, návrh vyžadoval 101 hlasů pro, obdržel pouze 96 (od poslanců ODS, Zelených a většiny KDU-ČSL). |
| Druhá vláda Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 – 8. května 2009), koalice ODS, KDU-ČSL, SZ – 100/200 křesel |
| Při plné účasti Poslanecké sněmovny by 100 hlasů nestačilo pro udělení důvěry. Zásadní je ale počet přítomných, ten snížili poslanci Melčák a Pohanka (oba ČSSD), aby vládě byla vyslovena důvěra. |
| Pětkrát Poslanecká sněmovna později hlasovala o vyslovení nedůvěry vládě, uspěla v březnu 2009 a Topolánkův kabinet podal demisi. |
| Předseda vlády: Jan Fischer |
| Vláda Jana Fischera (8. května 2009 – 13. července 2010), složená z nestraníků navržených ODS, ČSSD a Stranou zelených. |
| Měla vládnout jen do „předčasných“ voleb na podzim 2009, jejich konání ale Ústavní soud zrušil jako protiústavní. |
| Volby do PS – květen 2010 |
| Předseda vlády: Petr Nečas |
| Vláda Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013), koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV. Z Věcí veřejných se v dubnu 2012 odpojila část strany a založila LIDEM. Kabinet tak působil na půdorysu ODS, TOP 09 a LIDEM. |
| Petr Nečas podal demisi vlády po vypuknutí tzv. kauzy Nagyová. |
| Předseda vlády: Jiří Rusnok |
| Vláda Jiřího Rusnoka (13. července 2013 – 29. ledna 2014), přechodná vláda, členové převážně nestraníci. |
| Poslanecká sněmovna odmítla vládě vyslovit důvěru. Sněmovna poté schválila návrh na vlastní rozpuštění. Prezident Miloš Zeman ji rozpustil a následovaly volby. |
| Volby do PS – říjen 2013 |
| Předseda vlády: Bohuslav Sobotka |
| Vláda Bohuslava Sobotky (29. ledna 2014 – 13. prosince 2017), koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL – celkem 111 poslanců ze 200. |
| Volby do PS – říjen 2017 |
| Předseda vlády: Andrej Babiš |
| První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018). Menšinový kabinet složený ze členů ANO a nestraníků navržených za ANO. |
| Neobdržela důvěru Poslanecké sněmovny a podala demisi. |
| Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – 17. prosince 2021). |
| Kabinet složený ze členů ANO a ČSSD. Tyto strany měly v dolní komoře jen 93 poslanců. Vláda se po většinu svého funkčního období opírala o toleranci poslanci KSČM. |
| Volby do PS – říjen 2021 |
| Předseda vlády: Petr Fiala |
| Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021) |
| Kabinet je složený z členů a nominantů ODS, TOP 09, KDU-ČSL (trojice kandidovala ve volbách jako koalice SPOLU), Starostů a nezávislých a České pirátské strany (tyto dvě strany rovněž kandidovaly jako koalice). Vládní strany mají v Poslanecké sněmovně 108 poslanců. |
