Článek
„Procento sběratelů padesátikorun není malé, často k nám chodí do numismatické prodejny. Jednou k nám přišel pán, který jich měl asi tři kila. A našly se v nich i vzácné ročníky,“ říká pro Novinky numismatik Michael Kubinec ze společnosti Aurea numismatika. Mince si stranou odkládá on sám i jeho prarodiče.
Také další lidé Novinkám potvrdili, že si dávají padesátikoruny či dokonce veškeré mince stranou. „Mám peněženku jen na bankovky a platební karty. A když už mi začnou těžknout kapsy, tak si mince dám do plechovky ve tvaru sněhuláka,“ uvádí například Mirek z Poděbrad. „Mám doma měšec, kam si ukládám padesátikoruny, ale jen ty nezoxidované,“ tvrdí zase Robert z Prahy.
Najít něco cenného je ale jako hledání jehly v kupce sena. „Nejčastěji jsou v oběhu padesátikoruny, ročník 1993, ty nějakou zvláštní hodnotu nemají. Mezi roky 1994 - 2003 byla valná většina padesátikorun ražena do sběratelských sad. ČNB totiž vydává takzvané sady oběžných mincí, do které dává kompletní nominálovou sestavu,“ připomíná odborník.
„S mincemi z let 1994 - 2003 se lze setkat v oběhu výjimečně, sám jsem našel dvě nebo tři. Cena se také hodně odvíjí podle zachovalosti. Minimálně se za takové mince dají dostat vyšší stokoruny, velice dobré ročníky jsou 2000, 2001 a 2005, u kterých se za platidla v horším stavu dá dostat 2 - 3 tisíce korun,“ upozorňuje numismatik Kubinec a připomíná, že velkou hodnotu mohou mít i jiné mince. „Nedávno jsme prodali desetikorunu s malým nápisem Kč za 300 tisíc korun,“ uvádí numismatik.
Podle ČNB ale střádání kovových padesátikorun u některých občanů nezpůsobuje nějaký zásadní problém s nedostatkem oběživa. „Kovových padesátikorun v oběhu nedostatek není,“ říká mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.
Zrovna kovové padesátikoruny jsou ale mezi mincemi ty nejméně rozšířené. Připadá jich 16,6 na každého obyvatele Česka, zatímco nejrozšířenějších jednokorun je podle dat ČNB z konce minulého roku 67,2 kusu na hlavu.
