Hlavní obsah

Přijímat hotovost obchodníci podle zákona musí. Sankce za porušení ale nejsou

4:34
4:34

Poslechněte si tento článek

U pokladen už nevytahují peněženku. Čím dál více Čechů dává přednost platbě kartou, mobilem nebo chytrými hodinkami. Většina přesto považuje hotovost za nejbezpečnější způsob platby. Přibývá ale míst, kde za bankovky a mince lidé nenakoupí, příkladem jsou letní festivaly. Přijímat hotovost obchodníkům nařizuje zákon, když to ale nedělají, sankce jim nehrozí.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Bezhotovostní platby podle loňského průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank preferuje osm z deseti Čechů. Hotovost nosí v kapse 60 procent lidí, předloni to bylo o 16 procent víc. Na druhou stranu průzkum společnosti STEM/MARK z konce loňského roku ukázal, že 93 procent Čechů považuje hotovost za nejbezpečnější způsob, jak platit.

Čerstvé zkušenosti z festivalů, koncertů a dalších kulturních akcí ukazují, že z podobných akcí platby v hotovosti mizí. Většinou je na nich možné platit pouze kartou nebo předem nabitými náramky. S odmítnutím bankovek se lidé mohou setkat i u stánků či v restauraci.

Povinnost přijímat platby v hotovosti je zakotvena v zákoně o oběhu bankovek a mincí. Za porušení ale žádná sankce není, povinnost je tedy nevymahatelná. Dohled nad dodržováním zákona má Česká národní banka.

„Pokud zjistí, že ze strany obchodníka dochází k porušení povinnosti přijímat hotovost, může ho upozornit a standardně to dělá. Sankci však uložit nemůže,“ uvedl mluvčí centrální banky Jaroslav Krejčí.

Dostat hotovost do Ústavy

Už dříve se v Česku objevily snahy zakotvit právo na hotovostní platby přímo v Ústavě. Minulý rok s tím přišla skupina 17 senátorů jako s jedním z bodů práva na život offline. Návrh teď čeká na projednání v plénu Senátu.

„Jedním z důvodů návrhu je nebezpečí blackoutu. Jedná se o důležitou součást kritické infrastruktury státu, která by měla být schopná fungovat offline,“ sdělila Novinkám bývalá senátorka Jitka Chalánková (nezávislá), která s návrhem přišla.

Anketa

Jaký je váš oblíbený způsob placení u obchodníka?
Hotově
41,9 %
Plastovou debetní či kreditní kartou
20,5 %
Mobilním telefonem či chytrými hodinkami
37,6 %
Celkem hlasovalo 859 čtenářů.

Právě rozsáhlý blackout z prvního červnového pátku ukázal slabiny bezhotovostních plateb. Kdo chtěl platit kartou, měl smůlu. Vybrat si hotovost také nebylo možné, bankomaty byly mimo provoz. Výhodu měli lidé s bankovkami v kapse.

Proti zařazení plateb v hotovosti do Ústavy je naopak ministerstvo financí. „Na úrovni ústavního pořádku by měly být upraveny pouze nejzásadnější otázky týkající se fungování státu nebo lidských práv a svobod. V případě povinnosti přijímání hotovosti se o takovou otázku nejedná,“ uvedl mluvčí úřadu Stefan Fous. Úprava na úrovni běžného zákona je podle něj dostatečná.

Vzhledem k chybějící sankci ale obchodníci příliš silnou motivaci dodržovat povinnost nemají. Upozornění od ČNB má proto spíše psychologický efekt.

Důvodem, proč postih chybí, je podle Vladimíra Rýlicha z advokátní kanceláře Clifford Chance to, že příslušný zákon vznikl už v roce 2011. „Většina lidí tehdy každodenní nákupy platila převážně hotově a platba kartou byla spíš výjimkou,“ uvedl právník.

Zákon naopak pamatuje na výjimky, kdy může obchodník platbu hotovostí odmítnout. „Obchodník je oprávněný odmítnout hotovost, například když se jedná o více než 50 mincí v jedné platbě, když jsou bankovky či mince poškozené nebo je podezření, že jsou padělané,“ uvedl mluvčí ČNB Krejčí. Přijímat hotovost pochopitelně nemusí e-shopy.

Pokud platba přesahuje 270 tisíc korun, obchodník ji podle zákona odmítnout musí. Cílem nařízení je snížit riziko daňových úniků a praní špinavých peněz. Do budoucna se limit ještě sníží, státy Evropské unie se na tom dohodly v minulém roce.

Újmu je těžké prokázat

Přestože sankce za nepřijetí hotovostní platby v zákoně chybějí, podle ČNB to neznamená, že nařízení není nutné dodržovat. „Obecně platí, že v případě, kdy je porušením zákonné povinnosti někomu způsobena škoda či újma, lze se domáhat náhrady soudní cestou,“ připomněl mluvčí centrální banky Krejčí.

Takové spory však v Česku téměř nevznikají, upozorňují právníci. „Odmítnutí může být považováno za civilní delikt, výjimečně za trestný čin. Případů, kdy se někdo úspěšně domáhal náhrady, bude málo. Zejména s ohledem na fakt, že se jedná o drobnější platby a újmu, jejichž vymáhání bývá neefektivní a nehospodárné,“ uvedl Štěpán Ciprýn z advokátní kanceláře CIKR.

Velmi obtížné je podle něj prokázat, že došlo ke škodě. A že její příčinou bylo právě nepřijetí hotovosti. „Můžeme předpokládat, že největší právní rizika by mohla vznikat v případech, kdy hotovost odmítne instituce poskytující nezbytné služby. Například nemocnice, pošta, lékárna či orgány veřejné moci,“ dodal Ciprýn.

Výběr článků

Načítám