Článek
Bankéři se na svém posledním zasedání jednomyslně shodli, že ponechají základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta. Dokládá to zápis zveřejněný v pátek. Základní sazba ovlivňuje množství peněz v ekonomice a také inflaci.
Její příští pohyb může vést oběma směry, naznačuje rada. Po jednání o tom mluvil i guvernér banky Aleš Michl. Během zasedání zmínil, že „pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky v současnosti neumožňují další snížení úrokových sazeb“.
„Poslední komunikace ČNB naznačuje, že by se úrokové sazby mohly na současné úrovni v nejbližších měsících udržet,“ konstatoval ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
V srpnu činil meziroční růst cen 2,5 procenta. Byl tedy v pásmu, kde jej chce ČNB vidět. Podle radní Kariny Kubelkové je však situace křehká. Radní Jakub Seidler zase uvedl, že s výjimkou května se meziměsíční jádrová inflace letos vždy nacházela nad průměrnými hodnotami z let 2010 až 2020.
Na inflaci podle bankéřů tlačí především růst mezd. Ten v prvním pololetí meziročně přesáhl sedm procent, což je podle radní Evy Zamrazilové výrazně nad hodnotou odpovídající inflaci u dvouprocentního cíle.
Bankéři dodali, že na inflaci bude dále působit i deficit vládních institucí, ceny nemovitostí nebo budoucí dopady emisních povolenek.
Naopak jako brzdu vnímají silnější kurz koruny. Ta po zveřejnění zápisu vůči euru mírně posilovala na 24,24 korun za euro. Ve čtvrtek uzavírala na hodnotě 24,28 korun za euro.
