Článek
„Předpokládám, že jde o přestávku, nikoliv konec politiky uvolňování měnové politiky. Tato pauza ve snižování sazeb má své opodstatnění,“ komentoval rozhodnutí rady ČNB hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Doplnil, že inflace je sice blízko dvouprocentního cíle, když v květnu dosáhla 2,4 procenta, ale jen díky letošnímu zlevňování pohonných hmot a energií. „Inflace naproti tomu vůbec nezpomaluje ve službách a stále více je patrná i na realitním trhu,“ upozornil analytik.
Klíčová sazba ČNB zůstává na úrovni 3,50 procenta, a je tak o 150 bazických bodů výše než obdobná sazba Evropské centrální banky. Na druhou stranu výrazně níže než sazby maďarské a polské centrální banky nebo amerického Fedu.
ČNB si přestávkou podle Dufka vytvořila prostor na vyhodnocení dosavadního měnového uvolňování a kdykoliv se může ke snižování úrokových sazeb vrátit.
„Třeba už v srpnu, kdy by už mělo být jasné, jestli se evropským vyjednavačům podařilo dojednat rozumnou obchodní dohodu s USA. Zklidnit by se mohly do té doby i komoditní trhy. K dispozici budou v té době i první odhady úrody, a tedy i relevantnější výhled cen potravin pro zbytek roku,“ dodal analytik.
Michl: Se sazbami zatím hýbat nechceme
Nyní se ale ČNB ke změně sazeb nechystá. „Bankovní rada se dnes jednoznačně shodla v tom, že v tuto dobu není možné dále snížit úrokové sazby. Necháváme si všechny možnosti otevřené, pokud to bude potřeba, sazby klidně zvýšíme, pokud to bude potřeba, sazby klidně snížíme. Ale v současnosti to vypadá na to, že nějakou dobu zůstanou sazby na stávající úrovni,“ prohlásil po jednání guvernér ČNB Aleš Michl.
Nechtěl blíže upřesňovat, zda základní úroková sazba v současnosti dosáhla neutrální úrovně, při níž ekonomický růst nepodporuje ani netlumí. Sám o konkrétním nastavení neutrální sazby neuvažuje, pouze zopakoval, že úrokové sazby bude ČNB držet na vyšší úrovni než před pandemií covidu.
Michl zdůraznil, že teď je třeba zachovat přísnou měnovou politiku, aby ČNB mohla zajistit, že se bude česká inflace dlouhodobě pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle. Rizika pro zrychlování inflace podle něj nyní zesílila. Kromě cen služeb a potravin je vidí i v možném oživení úvěrové aktivity na realitním trhu, v pokračujícím rychlém růstu mezd nebo v dodatečném zvyšování veřejných výdajů.
Nejistý vývoj ve světě
Tlačit inflaci dolů by naopak mohlo zhoršení globální hospodářské aktivity. Nejistoty pro budoucí vývoj představují hlavně konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a eskalace obchodních válek.
ČNB ve středu nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.
V době vysoké inflační vlny držela centrální banka základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů, například u hypoték si ale banky stále drží vysoké marže a příliš je nezlevňují.