Hlavní obsah
Fotografie bakterie Mycobacterium tuberculosis, která nejčastěji způsobuje tuberkulózu. Bakterie velká asi dva mikrometry je na snímku zvětšená 3700krát. Foto: Profimedia.cz

Kdysi obávaná smrtelná nemoc, dnes spíše už jen dlouhodobá nepříjemnost. V civilizovaných státech je tuberkulóza považovaná za nemoc zanedbaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí. Na světě je to však stále nejčastější onemocnění způsobené bakterií, ročně na ni zemře přes milión lidí.

Fotografie bakterie Mycobacterium tuberculosis, která nejčastěji způsobuje tuberkulózu. Bakterie velká asi dva mikrometry je na snímku zvětšená 3700krát. Foto: Profimedia.cz
Tuberkulóza

Tuberkulóza je nejčastěji plicní, objevují se ale i jiné formy, například kostní, tuberkulóza močových či trávicích cest.

Způsobuje ji bakterie Mycobacterium tuberculosis, říká se jí také Kochův bacil podle jejího objevitele Roberta Kocha, který jej v roce 1882 jako první izoloval. Nemoc mohou způsobit i jiné bakterie tohoto druhu, např. Mycobacterium bovis.

Pokud se nemocný nakazí - je to možné pouze od jiného nemocného - bakterie v jeho těla, nejčastěji v plicích utvoří zánětlivé ložisko, které se opouzdří, mohou cestovat i po těle a tvořit ho jinde, například v kostech. Pokud ložisko praskne a bakterie se šíří dál, mluví se o otevřené tuberkulóze a nemocný v této fázi může nakazit další lidi.

Nemoc se v první fázi nemusí vůbec projevit, šíření v zárodcích zničí imunitní systém, bakterie však v těle dál přežívá a může se projevit ve chvíli, kdy je imunita člověka výrazně oslabena. Proto se nemoc často vyskytuje u lidí s AIDS nebo u bezdomovců.

Při tuberkulóze vznikají v plicích zánětlivá ložiska, které lze odhalit rentgenovým snímkem, nákaze se poté potvrzuje kultivací bakterie. Typickým projevem je zduřením mízních uzlin, jimiž bakterie cestují, malátnost, a zvýšená teplota. nemoc doprovází i kašel, není však vždy a ani typický obrázek vykašlávané krve není úplně běžný. Vyskytuje se pouze pokud se ložisko bakterií vyprazdňuje a vykašlávaný hlen je vysoce nakažlivý.

Plíce člověka nakaženého tuberkulózou. Zánětlivá ložiska jsou na snímku znázorněna bílými fleky.

Foto: Profimedia.cz

Nemoc je v současnosti při znalosti antibiotik dobře léčitelná, jde však o velmi vleklý proces v řádu měsíců. Nemocnému se podává vhodná kombinace antibiotik, které mohou mít nejrůznější vedlejší účinky. Záleží vždy na konkrétním případě, množství bakterií a jejich ložiscích v těle.

I když se člověk vyléčí, lékaři ho pravidelně dál sledují.

Smrt na tuberkulózu byla prokázána už u některých mumifikovaných těl ze starověku. Ve stoletích po Kristu se nemocný, který vykašlával krev, často pokládat za upíra či jeho oběť. Kromě krve bylo důvodem i to, že projevem choroby byly i krví podlité oči, nemocní byli bledí a světloplaší.

V 19. století se nemoc považovala za „dar“ umělci, záchvaty údajně vedly k lepším výkonům - rovnaly se políbení múzou.  Na začátku 20. století zase panoval mýtus, že nemoc způsobuje onanování.

Jak byla nemoc v minulosti ničivá dokládá i obrovský seznam jmen slavných, kteří nemoci podlehli. Jsou to politici, malíři, spisovatelé, skladatelé - mají jednoho společného jmenovatele - většinou zemřeli mladí - do 40. roku věku.

Kdo například zemřel na tuberkulózu:
Václav II - český král (1271-1305)
Jiří Wolker - básník (1900-1924)
Božena Němcová - spisovatelka (1820-1862)
Franz Kafka - spisovatel (1883-1924)
Karel Havlíček Borovský - novinář a spisovatel (1821-1856)
Anders Celsius - švédský astronom a fyzik (1701-1744)
Alexis de Tocqueville - francouzský sociolog a politolog (1805-1859)
Jan Kalvín - švýcarský teolog (1509-1564)
Ludvík XIII. - francouzský král (1601-1643)
Simon Bolívar - venezuelský voják a politik (1783-1830)


yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků