Hlavní obsah
Bojovníci džihádu v Ramádí Foto: Reuters

Islámský stát (IS) je radikální sunnitská džihádistická organizace blízká Al-Káidě, která pod názvem Islámský stát v Iráku a v Levantě od roku 2013 působila v Sýrii. Od začátku roku 2014 operovala v Iráku, kde ovládla značnou část území. Na dobytých územích chalífát a změnila název na Islámský stát. Chalífou je šéf organizace abú Bakr Bagdádí. Pod vedením arabsko-kurdské koalice byl Islámský stát postupně vytlačován z území a v březnu 2019 poražen.

Bojovníci džihádu v Ramádí Foto: Reuters
Islámský stát

Islámský stát v Iráku a v Levantě (ISIL) vznikl v dubnu 2013, jeho kořeny však sahají o více než deset let hlouběji ke skupině Tahvíd a džihád vedené Jordáncem Abú Musou Zarkávím. Ten organizaci původně založil s cílem svrhnout jordánského krále. Po americké invazi do Afghánistánu se ale Zarkáví přesunul do Iráku.

Po vedením Zarkávího

Po americké invazi do Iráku v roce 2003 se Tahvíd a džihád stal hlavním protivníkem spojeneckých sil v sunnitských částech země. Útočil především na irácké bezpečnostní síly, přičemž hojně využíval sebevražedných atentátníků a uplatňoval často taktiku dvojitých atentátů, kdy druhá bomba zabila lidi, kteří se shromáždili na místě prvé exploze ve snaze pomoci. Unášel však i cizince, které často bez skrupulí zabíjel, Američany Nicka Berga a Eugene Armstronga sťal osobně Zarkáví. [celá zpráva]

Abú Musá Zarkáví

Foto: Profimedia.cz

Kladl však i nastražené nálože k cestám a v roce 2004 už vedl partyzánskou válku ve městech, kde jeho muži vybavení automatickými zbraněmi a raketovými granátomety i minomety přepadali policejní stanice a úřední budovy. Útočili i v přísně střežené Zelené zóně v Bagdádu a zavraždili i několik předních iráckých politiků. Mezi terče jejích útoků ale patřili i šíité a zejména jezídové. [celá zpráva]

Bojovník ISIL u hořícího iráckého humvee

Foto: ČTK/AP

V roce 2005 se Zarkáví přihlásil k Al-Káidě a skupina se přejmenovala na Al-Káidu v Iráku.

Američanům se podařilo Zarkávího v červnu 2006 zabít. [celá zpráva]

Islámský stát v Iráku

V témže roce ale ustavil jeho nástupce abú Hamza zastřešující Islámský stát v Iráku. Jím vedená Al-Káida v Iráku byla jen jednou ze sedmi salafistických skupin, které sdružoval. Nejsilnější byl Islámský stát v Iráku v době sektářské války v zemi v letech 2006 až 2008. Jeho jádro tvořili ostřílení bojovníci Al-Káidy v Iráku, mezi nimiž bylo i hodně cizinců. Museli ale čelit nové americké taktice postupného čištění území za využití místních milic, které měly mezi 65 000 až 80 000 lidmi.

Hořící policejní vozidlo v Ramádí

Foto: Stringer/iraq, Reuters

Sunnitští radikálové ještě před odchodem spojeneckých sil z Iráku značně zeslábli a v prvních letech svobodného Iráku nebyli příliš aktivní. Útočit začali až v letech 2012 a 2013, kdy se v Iráku znovu rozhořel sektářský konflikt, daný i neochotou iráckého premiéra Núrího Málikího spolupracovat více s umírněnými sunnity a Kurdy, neboť se snažil centralizovat moc ve svých rukou.

Islámský stát v Iráku a v Levantě

Islámský stát v Iráku od roku 2010 vede abú Bakr Bagdádí. Ten v dubnu 2013 oznámil, že se ISI spojuje pod novým názvem ISIL (Islámský stát v Iráku a v Levantě, někdy označovaný za Islámský stát v Iráku a Sýrii) s frontou An-Nusra, která bojuje v Sýrii.  An-Nusra to ale odmítla a rozhodla se nadále působit sama, což bylo dáno i špatnou pověstí ISIL, prosazujícího bez skrupulí nejtvrdší podobu islámského práva šaría. Ke spolupráci došlo až v listopadu 2014.

Vůdce ISIL Abú Bakr Bagdádí

Foto: Reuters

ISIL se nepodřídil požadavku šéfa Al-Káidy Ajmána Zavahrího, aby svou působnost omezil na Irák a pole v Sýrii uvolnil An-Nusře, která je jediným zástupcem Al-Káidy v Sýrii. [celá zpráva]

Bojovníci Svobodné syrské armády zaujali pozice u Rakky

Foto: Nour Fourat, Reuters

Po rozporech mezi frontou An-Nusra začal ISIL ztrácet své pozice v Sýrii, kde čelil tlaku spojených sekulárních i umírněnějších islamistických organizací kvůli své krutosti, únosům a zabíjení civilistů i členů soupeřících skupin. Drží se především v okolí Rakky. [celá zpráva] [celá zpráva]

V Sýrii byl považován za jednu z nejlépe organizovaných sil, která dokázala porážet syrskou armádu.

Bojovník Islámského státu v Iráku a v Levantě na kontrolním stanovišti v Mosulu

Foto: Reuters

Na konci prosince 2013 ISIL společně se členy dalších skupin získal kontrolu nad iráckým městem Fallúdža a částečně nad nedalekým Ramádí v provincii Anbár. [celá zpráva]

Ovládl také Mosul[celá zpráva] Poté pokračoval v postupu, ovládl Tikrít. [celá zpráva]

Po těžkých bojích získal i Bajdží, kde jsou rafinérie, a upevnil své pozice, když se mu podařilo obsadit Kajm na hranicích Sýrie a Iráku. [celá zpráva]

Hned poté dobyl Rutbu na silnici z Bagdádu do Ammánu a města Ana a Ráva.  [celá zpráva]

Abú Bakr Bagdádí v roce 2014 v mosulské mešitě, kde vyhlásil chalífát

Foto: Reuters TV, Reuters

Podle analytické organizace Brookings Institution v Iráku za Islámský stát bojovalo v roce 2014 asi 5000 až 6000 lidí, o tisíc víc pak v Sýrii. Bojovníci v Sýrii jsou většinou Syřané, jejich veliteli jsou pak cizinci, často z Iráku, Čečenska a Afghánistánu. V Iráku bojují hlavně Iráčané.

Podle francouzského odborníka na Blízký východ Romaina Cailleta skupina volí jako velitele bojových operací především Iráčany a Libyjce, za duchovní vůdce pak vybírá lidi ze Saúdské Arábie a Tuniska. Za IS bojuje i několik set lidí hovořících francouzsky, kromě Francouzů jsou to Belgičané a lidé ze severní Afriky.

IS za sebou nemá podporu žádného státu a je závislý na darech jednotlivců. Většina z nich pochází ze zemí Perského zálivu. V Iráku se opírá o některé místní kmenové vůdce.

Postup v Iráku mu ale zajistil značné prostředky. Už na začátku roku 2014 získal peníze z bank ve Fallúdži a v červnu získal po dobytí Mosulu a dalších měst nejméně 500 miliard iráckých dinárů (8,7 miliardy korun). Islámský stát navíc na svých územích vybírá daně, platí například za průjezd kamiónů. Platit mu musejí i křesťané.

Krvavé boje a úpadek IS

Jen v průběhu roku 2014 si násilnosti v Iráku a Sýrii vyžádaly skoro 100 000 mrtvých.

V Islámském státě vznikla a rozvinula se funkční státní struktura. Na svém území vybíral daně, staral se o infrastrukturu, měl vlastní soudy, úřady, dopravní policii i náboženskou policii Hisba. Křesťané nemuseli konvertovat k islámu, pokud platili "daň z hlavy" tzv. džizju, která vychází z koránu. Zřízení, které IS zavedl, bylo ale zločinecké, vraždil zajaté vojáky a své odpůrce. Mnohé vraždy také natáčel a videa posléze zveřejňoval.

Fotografie z vraždy zveřejnili extremisté na internetu.

Lidé často umírali jen kvůli mstě či kvůli svému náboženství. Na územích bylo dodržováno právo šaría. Samotné světové muslimské organizace ale odmítaly, že by v podání IS šlo o šaríu.

Proti IS se začala formovat mezinárodní koalice, která Islámský stát vytlačovala z dobytých území. Na jaře roku 2019 už IS žádné území neovládal. Největší zásluhu na potlačení IS má irácká armáda a kurdské milice. Opíraly se o leteckou a logistickou podporu USA, Saúdské Arábie či Turecka. V boji proti IS v Sýrii se angažovalo Rusko.

Vozidla opuštěná lidmi prchajícími z iráckého Mosulu

Foto: Marius Bosch, Reuters

V roce 2016 a 2017 proběhla krvavá bitva Islámského státu s iráckou armádou a kurskými milicemi o Mosul trvala devět měsíců. Při bojích o Mosul zahynulo více než 10 tisíc lidí, podle některých odhadů mohlo v Mosulu zahynout až 40 tisíc civilistů a 700 000 obyvatel Mosulu přišlo o své domovy. Město bylo dobyto na konci roku 2017.

Následovaly boje o města Rakka, Tal Afar a Rawa, která byla rovněž  osvobozena. Území Islámského státu se stále zmenšovalo, v březnu 2019 ztratil Islámský stát své poslední území, kterým bylo město Baghúz v Sýrii.

Bojovníci Islámského státu s rodinami, kteří se vzdali

Foto: Rodi Said, Reuters

Islámský stát je považován za poražený, s následky se ale Irák a Sýrie potýkají stále. Především jde o velké množství uprchlíků, kteří byli stoupenci IS. Často jde o ženy a děti. Žijí v uprchlických táborech a žádná země se k nim nehlásí. Medializovány jsou zejména případy Evropanek, které podlehly ideologii, provdaly se za bojovníky IS. Muži ve válce zemřeli a tyto ženy by se i s dětmi rády vrátily zpět do Evropy. Země je ale přijmout nechtějí a ženám například berou občanství.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků