Článek
Ptačí chřipka je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, přenáší se především trusem nemocných ptáků. Přenos na člověka je výjimečný. Doposud došlo k nákaze subvariantou H5N1 jen při úzkém styku člověka s nakaženými zvířaty v chovech. O přenosu nákazy na člověka je však málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína. Během epidemie ptačí chřipky v ČR na přelomu tisíciletí byla ptačí chřipka potvrzena na několika místech, žádný člověk se nenakazil.
Příznaky a přenos
Virus ptačí chřipky šíří v přírodě vodní ptáci, zejména husy, kachny a labutě, ale také volavky. Vědci zjistili, že některé kachny mohou virus šířit v rybnících, aniž by se jím nakazily. Nakažený pták šíří chřipkový virus ve slinách, nosních sekretech a trusu. Další ptáci se mohou nakazit, když se dostanou do prostředí, kde se vyskytuje trus nakažených ptáků. K nákaze je náchylnější domácí ptactvo, především drůbež.
U ptáků se onemocnění projevuje ve dvou formách. Při lehčím bývá příznakem zježené peří a méně početné snůšky vajec. Těžší forma se projevuje horečkou a nakažení ptáci do dvou dnů hynou, protože virus zasáhne velkou část vnitřních orgánů.
| Způsob přenosu ptačí chřipky |
|---|
| K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. |
| Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. |
| Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). |
| Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). |
| Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka. |
| Zdroj: Státní veterinární správa |
Jakmile se virus v chovu objeví, chov se musí zlikvidovat. Některé země pak další chovy vakcinují, názory na vakcinaci se liší, protože je nutné oddělovat maso vakcinovaných a nevakcinovaných ptáků. Testy masa vakcinovaných ptáků totiž ukazují na přítomnost viru v mase. Otázkou také je, zde právě vakcinace nenapomáhá mutaci viru.
Virus obvykle člověka nenapadá. Lidé se přesto mohou nakazit přímo od ptáků, a to v případě, že s nakaženými ptáky nebo jejich pozůstatky přijdou do přímého styku, popřípadě požijí jejich nedostatečně tepelně zpracované maso. Nebezpečí je právě v jihovýchodní Asii, kde lidé žijí v těsném sousedství drůbeže a trus drůbeže, chované ve velkých klecích, jejichž dno tvoří půda, se používá jako hnojivo.
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je podle SVS málo informací, v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření.
