Článek
Ptačí chřipka je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, přenáší se především trusem nemocných ptáků. Přenos na člověka je výjimečný, doposud došlo k nákaze subvariantou H5N1 jen při úzkém styku člověka s nakaženými zvířaty v chovech. O přenosu nákazy na člověka je však málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína. Během epidemie ptačí chřipky v ČR na přelomu tisíciletí byla ptačí chřipka potvrzena na několika místech, žádný člověk se nenakazil.
Ptačí chřipka v roce 2022 a 2023
V roce 2022 bylo v ČR od začátku prosince potvrzeno několik nových ohnisek ptačí chřipky. "Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka,“ oznámila SVS. Ohniska byla především ve Středočeském a Jihočeském kraji.
13. prosince 2022 byl v celém Česku zakázán venkovní chov drůbeže. Pokud nebylo trvalé přemístění ptáků do budovy možné, museli chovatelé maximálně omezit kontakt své drůbeže s volně žijícími ptáky. Výjimku měli chovatelé běžců, jako jsou třeba pštrosi, a holubů.
Na začátku ledna 2023 začali veterináři s utrácením zhruba 750 tisíc slepic s ptačí chřipkou z velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku, největšího ohniska nákazy v ČR. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá konstatovala, že to ovlivní situaci na trhu a zvedne se tím cena vajec. Objevily se další nová ohniska ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech a v malochovech na Děčínsku, Jičínsku a Ostravě.
V únoru počet zjištěných ohnisek ptačí chřipky v Česku za rok 2023 stoupl na 16. V roce 2022 to bylo 20 ohnisek nákazy,
Kvůli utracení obřího chovu na Tachovsku zdraží vejce
Příznaky a přenos
Virus ptačí chřipky šíří v přírodě vodní ptáci, zejména husy, kachny a labutě, ale také volavky. Vědci zjistili, že některé kachny mohou virus šířit v rybnících, aniž by se jím nakazily. Nakažený pták šíří chřipkový virus ve slinách, nosních sekretech a trusu. Další ptáci se mohou nakazit, když se dostanou do prostředí, kde se vyskytuje trus nakažených ptáků. K nákaze je náchylnější domácí ptactvo, především drůbež.
U ptáků se onemocnění projevuje ve dvou formách. Při lehčím bývá příznakem zježené peří a méně početné snůšky vajec. Těžší forma se projevuje horečkou a nakažení ptáci do dvou dnů hynou, protože virus zasáhne velkou část vnitřních orgánů.
| Způsob přenosu ptačí chřipky |
|---|
| K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. |
| Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. |
| Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). |
| Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). |
| Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka. |
| Zdroj: Státní veterinární správa |
Jakmile se virus v chovu objeví, chov se musí zlikvidovat. Některé země pak další chovy vakcinují, názory na vakcinaci se liší, protože je nutné oddělovat maso vakcinovaných a nevakcinovaných ptáků. Testy masa vakcinovaných ptáků totiž ukazují na přítomnost viru v mase. Otázkou také je, zde právě vakcinace nenapomáhá mutaci viru.
Virus obvykle člověka nenapadá. Lidé se přesto mohou nakazit přímo od ptáků, a to v případě, že s nakaženými ptáky nebo jejich pozůstatky přijdou do přímého styku, popřípadě požijí jejich nedostatečně tepelně zpracované maso. Nebezpečí je právě v jihovýchodní Asii, kde lidé žijí v těsném sousedství drůbeže a trus drůbeže, chované ve velkých klecích, jejichž dno tvoří půda, se používá jako hnojivo.
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je podle SVS málo informací, v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření.
Ptačí chřipka na přelomu tisíciletí
Výskyt viru ptačí chřipky na přelomu tisíciletí sice nevyvolal žádnou velkou epidemii, hysterie ale kolem něj bylo dost. Začal se šířit mezi drůbeží v jihovýchodní Asii. Nakazili se jím i lidé, zhruba stovka jich zemřela. Vir je pro člověka nebezpečný.
Ptačí chřipka je vyvolávána několika kmeny viru typu A, z nichž nejnebezpečnější je H5N1, jenž si ve světě vyžádal na sto lidských životů. Virus H5N1 byl poprvé zjištěn u hus v Číně v roce 1996. O rok později se jím v Hongkongu poprvé nakazili lidé. Z osmnácti nemocných šest zemřelo.
Další případy byly opět hlášeny z Hongkongu v roce 2003, kdy se virem nakazili dva lidé a jeden zemřel. Na konci roku 2003 se vir H5N1 začal v několika vlnách šířit po celé jihovýchodní Asii z oblasti Thajska, Jižní Koreje a Vietnamu. Odtud postupoval na západ do Evropy a také do Afriky.
Vir se dobře šířil v rozvojových zemích, kde jsou lidé s drůbeží v těsnějším kontaktu.
Nakažené labutě
Vir se díky stěhovavým ptákům šířil po světě. V České republice byl poprvé zjištěn v roce 2006 u dvanácti divoce žijících labutí v jižních Čechách a dvou na jižní Moravě. O rok později se poprvé objevil v chovu drůbeže u krůt v Tisové.
Ptačí chřipku způsobenou virem H5N1 v České republice potvrdily testy britské laboratoře ve Weybridge 29. března 2006. Do Británie byly poslány vzorky tkání uhynulé labutě z Hluboké nad Vltavou, která byla nalezena 20. března. Následovaly další nálezy.
Výskyt ptačí chřipky byl očekáván, protože byla během února a března potvrzena ve všech sousedních zemích. Česká republika se na příchod nemoci připravovala už od podzimu 2005, kdy byla poprvé vyhlášena ochranná opatření a nakupovalo se antivirotikum Tamiflu.
Celkem bylo v Česku potvrzeno 19 míst, kde se nákaza u ptáků objevila. Člověk se nenakazil.
