Článek
Ptačí chřipka je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, přenáší se především trusem nemocných ptáků. Přenos na člověka je výjimečný, doposud došlo k nákaze subvariantou H5N1 jen při úzkém styku člověka s nakaženými zvířaty v chovech. O přenosu nákazy na člověka je však málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína. Během epidemie ptačí chřipky v ČR na přelomu tisíciletí byla ptačí chřipka potvrzena na několika místech, žádný člověk se nenakazil.
Příznaky a přenos
Virus ptačí chřipky šíří v přírodě vodní ptáci, zejména husy, kachny a labutě, ale také volavky. Vědci zjistili, že některé kachny mohou virus šířit v rybnících, aniž by se jím nakazily. Nakažený pták šíří chřipkový virus ve slinách, nosních sekretech a trusu. Další ptáci se mohou nakazit, když se dostanou do prostředí, kde se vyskytuje trus nakažených ptáků. K nákaze je náchylnější domácí ptactvo, především drůbež.
U ptáků se onemocnění projevuje ve dvou formách. Při lehčím bývá příznakem zježené peří a méně početné snůšky vajec. Těžší forma se projevuje horečkou a nakažení ptáci do dvou dnů hynou, protože virus zasáhne velkou část vnitřních orgánů.
| Způsob přenosu ptačí chřipky |
|---|
| K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. |
| Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. |
| Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). |
| Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). |
| Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka. |
| Zdroj: Státní veterinární správa |
Jakmile se virus v chovu objeví, chov se musí zlikvidovat. Některé země pak další chovy vakcinují, názory na vakcinaci se liší, protože je nutné oddělovat maso vakcinovaných a nevakcinovaných ptáků. Testy masa vakcinovaných ptáků totiž ukazují na přítomnost viru v mase. Otázkou také je, zde právě vakcinace nenapomáhá mutaci viru.
Virus obvykle člověka nenapadá. Lidé se přesto mohou nakazit přímo od ptáků, a to v případě, že s nakaženými ptáky nebo jejich pozůstatky přijdou do přímého styku, popřípadě požijí jejich nedostatečně tepelně zpracované maso. Nebezpečí je právě v jihovýchodní Asii, kde lidé žijí v těsném sousedství drůbeže a trus drůbeže, chované ve velkých klecích, jejichž dno tvoří půda, se používá jako hnojivo.
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je podle SVS málo informací, v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření.
Ptačí chřipka v roce 2022 a 2023
V roce 2022 bylo v ČR od začátku prosince potvrzeno šest nových ohnisek ptačí chřipky. "Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka,“ oznámila SVS. Čtyři z ohnisek byly ve Středočeském kraji a dvě v Jihočeském.
13. prosince 2022 byl v celém Česku zakázán venkovní chov drůbeže. Pokud nebylo trvalé přemístění ptáků do budovy možné, museli chovatelé maximálně omezit kontakt své drůbeže s volně žijícími ptáky. Výjimku měli chovatelé běžců, jako jsou třeba pštrosi, a holubů.
Na začátku ledna 2023 začali veterináři s utrácením zhruba 750 tisíc slepic s ptačí chřipkou z velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku, největšího ohniska nákazy v ČR. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá konstatovala, že to ovlivní situaci na trhu a zvedne se tím cena vajec. Objevily se další nová ohniska ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech a v malochovech na Děčínsku, Jičínsku a Ostravě.
Kvůli utracení obřího chovu na Tachovsku zdraží vejce
Ptačí chřipka se objevila i na Sedlčansku, Děčínsku či v Ostravě
Ptačí chřipka na přelomu tisíciletí
Výskyt viru ptačí chřipky na přelomu tisíciletí sice nevyvolal žádnou velkou epidemii, hysterie ale kolem něj bylo dost. Začal se šířit mezi drůbeží v jihovýchodní Asii. Nakazili se jím i lidé, zhruba stovka jich zemřela. Vir je pro člověka nebezpečný.
Ptačí chřipka je vyvolávána několika kmeny viru typu A, z nichž nejnebezpečnější je H5N1, jenž si ve světě vyžádal na sto lidských životů. Virus H5N1 byl poprvé zjištěn u hus v Číně v roce 1996. O rok později se jím v Hongkongu poprvé nakazili lidé. Z osmnácti nemocných šest zemřelo.
Další případy byly opět hlášeny z Hongkongu v roce 2003, kdy se virem nakazili dva lidé a jeden zemřel. Na konci roku 2003 se vir H5N1 začal v několika vlnách šířit po celé jihovýchodní Asii z oblasti Thajska, Jižní Koreje a Vietnamu. Odtud postupoval na západ do Evropy a také do Afriky.
Vir se dobře šířil v rozvojových zemích, kde jsou lidé s drůbeží v těsnějším kontaktu.
Nakažené labutě
Vir se díky stěhovavým ptákům šířil po světě. V České republice byl poprvé zjištěn v roce 2006 u dvanácti divoce žijících labutí v jižních Čechách a dvou na jižní Moravě. O rok později se poprvé objevil v chovu drůbeže u krůt v Tisové.
Ptačí chřipku způsobenou virem H5N1 v České republice potvrdily testy britské laboratoře ve Weybridge 29. března 2006. Do Británie byly poslány vzorky tkání uhynulé labutě z Hluboké nad Vltavou, která byla nalezena 20. března. Následovaly další nálezy.
Výskyt ptačí chřipky byl očekáván, protože byla během února a března potvrzena ve všech sousedních zemích. Česká republika se na příchod nemoci připravovala už od podzimu 2005, kdy byla poprvé vyhlášena ochranná opatření a nakupovalo se antivirotikum Tamiflu.
Celkem bylo v Česku potvrzeno 19 míst, kde se nákaza u ptáků objevila. Člověk se nenakazil.
