Tučňáky z Antarktického poloostrova může zdecimovat agresivní ptačí chřipka. Odhalit ji pomohli Češi

Agresivní typ viru u nich záhy potvrdily laboratorní testy, na nichž spolupracovali s kolegy z chilské stanice na ostrově krále Jiřího.

„Bohužel jsme si připsali to neblahé prvenství nálezu vysoce infekčního viru ptačí chřipky. Našli jsme pět mrtvých chaluh antarktických v kolonii, kde sídlí zhruba 50 ptáků. Minulý týden v pátek jsme se vrátili do vlasti a již tento týden v pondělí byla potvrzena úmrtí i u tučňáků. Situace je těžko předvídatelná, nicméně hrozí, že kolonie tučňáků v oblasti budou zdecimovány,“ řekl Novinkám profesor Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Škola provozuje v souostroví Jižní Shetlandy již 18 let Mendelovu stanici, která je výkladní skříní české vědy.

Biolog vysvětlil, že chaluhy a kormoráni přenášejí H5N1 na Antarktický poloostrov z teplotně mírnějších oblastí.

Poloostrov je domovem hned čtyř druhů tučňáků. Především v období jižního polárního léta, tedy v období, kdy je na severní polokouli zima, poloostrov kypí životem. Velké oblasti bez ledu na severozápadním pobřeží poskytují zázemí pro hnízdiště mnoha vodních ptáků, jako jsou buřňáci a chaluhy velké.

Na pobřežích a plovoucích krách lze vidět lachtany, bázlivé tuleně krabožravé, dravé tuleně leopardí a přátelské tuleně Weddellovy. Ve vodách kolem poloostrova jsou běžně k vidění plejtvák myšok, keporkak, plejtvák štikovitý a kosatka dravá.

Podle Bartáka lze nyní očekávat přenos viru z chaluh na tučňáky. „Nám v současné době nezbývá nic jiného, než jen doufat v ten nejoptimističtější scénář. Podle něj sice nastane jistý úhyn, ale s velikánskou dávkou štěstí nebude tak velký a kolonie tučňáků se obnoví. Rozsah škod budeme schopni zmapovat až za rok při dalším pobytu na stanici Mendel,“ dodal profesor.