Článek
Zvířata se usmrcují oxidem uhličitým, kterým se po utěsnění plní chovné haly. Poté jsou zvířata spolu s vejci odvezena do asanačního podniku v Žichlínku, vzdáleného asi čtyřicet kilometrů u Lanškrouna.
Celkem bude převezeno na 300 tun drůbeže. Haly se poté budou dezinfikovat a čistit.
300 tun drůbeže. Likvidace velkochovu u Chocně začne ve čtvrtek
Od čtvrtečního dopoledne probíhá likvidace drůbeže v halách v Kosoříně na Orlickoústecku.
„Metoda zaplynování oxidem uhličitým byla poprvé použita v České republice před 17 lety právě v Kosoříně, kde tehdy byl také potvrzen virus ptačí chřipky,“ připomněla mluvčí pardubických hasičů Vendula Horáková s tím, že na zásahu se podílejí profesionální hasiči z Pardubického kraje a Záchranný útvar z Hlučína a Jihlavy.
„Zasahující hasiči se pohybují v nebezpečné zóně, samém ohnisku ptačí chřipky, a musí mít na sobě ochranné obleky a respirátor. Jakmile vyjdou z haly, musí projít dekontaminační sprchou, stejně tak projíždí dekontaminační linkou i technika, která musí být dezinfikována od střechy až po kola, kompletně,“ popsala Horáková.
Humánní způsob usmrcení
Podle Radka Axmanna z krajské Státní veterinární správy v Pardubicích se jedná o zřejmě nejhumánnější způsob usmrcení.
„Dochází k postupnému navyšování objemu oxidu uhličitého v atmosféře, kterou zvířata dýchají. Lze to přirovnat k syndromu vlakového kupé. Když v něm sedí několik lidí, vydýchávají vzduch a postupně usínají. Jen v tomto případě se hladina oxidu uhličitého zvýší natolik, že u nich postupně dochází k zástavě dechového centra,“ vysvětlil Radek Axmann.
Dodal, že úmrtnost na samotnou ptačí chřipku je variabilní. „Ovšem subtyp tohoto kmene má tu mortalitu velmi vysokou. Takže by se s jistotou pohybovala mezi 90-95 procenty,“ uvedl.
Příznaky onemocnění vykazovala zvířata pouze v jedné z deseti hal, zvířata v dalších prostorách ale mohla být v inkubační době. V žádném z dalších provozů firmy, které jsou po celé republice, se nákaza neobjevila.
Ztráty v desítkách milionů
V kosořínských halách se chovají vyšlechtěné slepice a kohouti, kteří produkují násadová vejce. Z nich se líhnou brojleři, kteří se potom vykrmují, a to i v jiných drůbežárnách.
Rodičovský chov ale v Česku není, slepice a kohouty Mach Drůbež dováží z Německa. Jak pro ČTK uvedl technický ředitel společnosti Miloslav Soušek, jeden kus drůbeže přijde na téměř 300 korun. K tomu je nutné připočítat další ztráty v podobě likvidovaných vajec, krmivo, ztrátu zisku, ale i mzdy a další provozní věci.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že stát bude firmě ztráty kompenzovat.
Ptačí chřipka začíná kosit tučňáky oslí u Antarktidy
