Ředitel Státní veterinární správy: Ptačí chřipka se bude šířit dál

Letošních ohnisek je už sedm, nově se potvrdilo sedmé ohnisko v malochovu v Úlibicích na Jičínsku. V chovu, kde bylo 29 slepic, 16 postupně uhynulo, zbytek byl utracen.

Od začátku roku se výskyt týkal malochovů a jednoho velkochovu ve Středočeském kraji. I s Brodem nad Tichou na Tachovsku, kde byla chřipka potvrzena ještě loni 31. prosince je ohnisek celkem osm.

Co se týká komerčního chovu v Sedlčanech ve Středočeském kraji, kde byly krůty a brojleři, tak to bylo zlikvidováno celé. V případě malochovů provádíme utrácení zbylé drůbeže, což bývá v jednotkách kusů, v podstatě hned následující den poté, kdy máme potvrzeno, že se jedná o ptačí chřipku.

A co se týká Brodu nad Tichou, tak tam likvidace probíhá a předpoklad je, že do konce tohoto týdne (rozhovor vznikal minulý týden, pozn. red.) by mohly být veškerá drůbež i vejce z tohoto hospodářství odvezeny. Drůbež končí v asanačním podniku neboli v kafilerii a vejce vozíme do spalovny.

V Brodu je téměř 750 000 kusů nosnic. A jak dochází k úhynu, tak výrazně poklesla snáška a vypadá to, že tam bude něco kolem šesti milionů vajec. Ve zbytku republiky to byly spíše jednotky kusů, v jednotlivých chovech bylo třeba jen 10, 15, 20 kusů drůbeže.

Nikdy nebylo zaznamenáno, že by se někdo nakazil jejich konzumací. Pokud lidé aviární influenzou onemocněli, tak to bylo, protože s drůbeží nějak manipulovali. Nejčastěji to bývá v Asii, kde jsou často horší podmínky při zpracování drůbeže, při škubání, zpracování.

Rád bych občany uklidnil. Není tady žádné riziko, resp. je opravdu velice malé, protože nikdy nemůžeme být v biologii stoprocentní.

Rozhodně ale z těch chovů, které jsou pozitivní, by nikdo drůbež nebo vajíčka konzumovat neměl.

Ano, podle veterinárního zákona chovatel vyčíslí ztráty z pohledu drůbeže a vajec a náklady spojené s dezinfekcí a odvozem, podá si žádost na ministerstvo zemědělství a je mu to proplaceno. V případě drobných chovatelů má ministerstvo takový ceník, když třeba chovatel není schopen doložit nějakou fakturu nebo účet, za kolik tu drůbež nakoupil. Takže prostě my uděláme soupis, sečteme podle druhu, kategorie a chovatel si podá žádost na ministerstvo. Má na to osm týdnů. Pokud všechno splní, ministerstvo mu náhradu vyplatí.

Ministerstvo zemědělství uvádělo 180 až 220 milionů korun. Musí se to ještě dopočítat, musela tam vyjet naše pohotovostní střediska, museli jsme dopravit naše kontejnery, což bude také účtované chovateli, a ten si požádá následně o náhradu nákladů a ztrát.

Produkce v rámci Evropy zatím vždy šla něčím nahradit, jde primárně o to, jak toho kdo vy­užije nebo nevyužije. Samozřejmě vejce chybět budou, protože v Brodu se určitě nepodaří chov zcela obnovit do Velikonoc. Na vesnici v obchodě se nyní prodává deset vajec skoro za 80 korun, ale v supermarketech jsou minimálně o třetinu levnější. Takže už teď jsou velké rozdíly a situace s ptačí chřipkou určitě nepřispěje k tomu, že by se cena vajec snížila, ale naopak se spíše zvýší.

Rozhodně jsou to volně žijící ptáci. Tak to bylo vždy. V populaci volně žijících ptáků virus mnohdy přežíval, ale záleží na síle toho viru a za ta léta, co já řeším ptačí chřipku, tak pokaždé se ten virus chová jinak.

V letech 2006, 2007 se nacházelo velké množství uhynulých volně žijících ptáků, a to zejména labutí. A i při dalších epidemiích, které proběhly Evropou, se ukázalo, že šlo o vodní drůbež, například se našlo větší množství uhynulých kachen. Nyní nikdo nehlásí hromadné úhyny volně žijících ptáků. Ten vir však v populaci je a snadno se dostane do chovu drůbeže.

Pokud je například někde společný zdroj vody nebo někdo krmí drůbež venku, tak ti ptáci si to místo najdou. Když jsou nemocní, vylučují virus ve svém trusu. Znečistit se pak mohou podestýlky, nářadí, obuv i oblečení a chovatel si to zanese do chovu. Problém je teď v tom, že je málo hromadných úhynů u volně žijících ptáků. Proto nikdo ani netuší, odkud to ještě může přijít.

Bohužel ano, nahrává tomu i počasí. Před Vánoci bylo chladno, potom se ale oteplilo, takže trus, který byl předtím pod sněhem, může být více infekční. Nyní se má zase ochladit. Takové počasí je pro výskyt ptačí chřipky, když to tak řeknu, ideální. Proto se obáváme, že to bude přibývat. Problém je i s malými chovy, protože to není jenom o ohnisku, ale i o ochranných pásmech 3 a 10 kilometrů, kde to dopadá na všechny chovatele.

Byl bych rád, kdyby to tak bylo, ale i jinde v Evropě se ta ohniska teď prostě objevují a i vzhledem k počasí si myslím, že příznivý vývoj řekněme v průběhu dalšího měsíce asi nebude. Bude záležet opravdu na počasí i na vlastním chování toho viru, ale teď se obávám, že další měsíc s ním ještě budeme bojovat.

Je potřeba to rozlišit. Velcí chovatelé by to měli mít rozhodně nastaveno tak, aby ošetřovatelé a všichni, kdo tam chodí, měli chodit v oděvech, které použijí jenom v tom místě, v hale, kde je drůbež chována. Mělo by tam také chodit nezbytné minimum lidí. Samozřejmě jde i o způsob klimatizace a ventilace. U drobných chovatelů nelze předpokládat, že by to takto dělali, ale teď, když je toto období a ví se o výskytu ptačí chřipky, tak by se také měli snažit. Minimálně aby nešli na procházku k rybníku a pak se hned podívat na slepice, protože mohou mít právě na obuvi nějaký trus, který si tam zavlečou.

Ptačí chřipka bude v populaci volně žijících ptáků existovat bez ohledu na tyto chovy, ale samozřejmě v momentě, kdy jakýkoliv chov je otevřený, tak mnohdy ani nelze kontaktu a přenosu nákazy zabránit. V okamžiku, kdy zdrojem – a tady je to jisté – jsou volně žijící ptáci, tak všechny ekologické chovy včetně vodní drůbeže, která se pouští na rybník, přinášejí obrovské riziko.

U drobných chovatelů to může být ve správním řízení až 100 tisíc korun, u podnikatelů to je až do dvou milionů.

Podle mě se to už šetřilo, ale nemám žádný přehled o tom, jestli už byla pokuta udělena, případně v jaké výši. Registrujeme podněty, že lidé drůbež pouštějí ven, ale musíme to prokázat. To, že ji pustí na chvíli a třeba u ní chovatel bude, tak to není problém. Ten nastává, když někdo nechá drůbež pobíhat zcela volně. A bohužel někteří se s tím i chlubí. V takových případech pokuty rozhodně padat budou. Pokud není uložena na místě, dojde k zahájení správního řízení s chovatelem.

Je to v gesci Státní veterinární správy a řeší to Krajské veterinární správy.

Délka trvání platnosti tohoto nařízení bude záviset na nákazové situaci vysoce patogenní ptačí chřipky u nás a v sousedních státech. Například před ­rokem trvala od listopadu do února.

Na začátku prosince jsme zaznamenali první případ ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji, šlo o uhynulého divočáka. Také děláme monitoring po celé republice, tzn. vyšetřujeme veškerá nalezená uhynulá nebo sražená divoká prasata. Tady to navíc bylo v oblasti s intenzivním odlovem, tak jsme vyšetřovali i ulovené kusy. Africký mor se prokázal u jednoho prasete. Pak byl delší dobu klid, což souviselo i s počasím, kdy napadl sníh, tak se nepodařilo nalézt žádný kadáver. Letos zatím máme další dva kusy pozitivní.

Platí ale stále zákaz lovu veškeré spárkaté zvěře v zasažené oblasti a kromě tohoto je i pásmo 500 km čtverečních, takové nárazníkové pásmo, kde se lovit může, ale veškerá divoká prasata se v něm na africký mor prasat vyšetřují. Zatím z těch ulovených, která tam byla, tak jsou všechna negativní.

Pro člověka vůbec. Ani žádný přenos zde rovněž nehrozí, ale maso je velice dlouhodobě infekční, může přežívat třeba v nesnědené a vyhozené svačině, klobásách, když maso není tepelně ošetřené, může přežít, i když je maso zmrazené. Pokud se pak k tomu po čase nějak dostanou divoká nebo domácí prasata, nákaza se u nich může projevit.