Článek
Oscary jsou nejslavnější filmové ceny na světě, udělují se od roku 1929. Akademie, která čítá 6000 členů, uděluje tyto ceny až v 25 kategoriích. Nejvíce Oscarů (26) získal Walt Disney. Oscary jsou ale častým terčem kritiky a samotné složení oscarové akademie vyvolává rozpaky.
První Oscary byly rozdány v květnu 1929. Sošek bylo patnáct a na událost se tehdy přišlo podívat 270 lidí. Předsedou akademie byl herec Douglas Fairbanks.
Forma ceremonie a počet kategorií se v průběhu let neustále měnily. V roce 1930 bylo kategorií jen sedm, v roce 1934 vznikly kategorie jako hudba a píseň roku a o dva roky později se už předávala cena za herecký výkon ve vedlejší roli. Technický vývoj si vyžádal také zavedení ceny za speciální efekty a rovněž ve třicátých letech si akademie zjednala firmu Price Waterhouse (dnes PricewaterhouseCoopers), která sestavuje výsledky a ručí za jejich utajení.
Rok 1953 přinesl Oscarům revoluci, začaly totiž přímé televizní přenosy slavnostního večera, i když byly k vidění pouze v USA a v Kanadě. Od roku 1966 se začalo vysílat barevně a od roku 1969 už Oscary mohly sledovat milióny lidí v celém tehdejším demokratickém světě.
V komunistických zemích se vysílat nesměly. V šedesátých letech popularita Oscarů vrcholila a přibyly nové kategorie (vizuální efekty a zvukové efekty).
Akademie a hlasování
O nominacích na Oscary rozhodují členové akademie vždy v prosinci. V lednu pak proběhne finální hlasování, jehož výsledky se tají až do slavnostního večera. Hlavních kategorií bylo v roce 2009 pětadvacet, ale jejich počet se neustále mění. Existují i různé speciální ceny (Cena za vědu a techniku, Čestná cena či Cena Irvinga G. Thalberga), takže je obtížné říci, kolik vlastně Oscarů je.
Akademie navíc vymýšlí výjimky. Typickým případem jsou Oscary za hudbu, které nemají v hudebním světě moc velkou prestiž. Akademie si je toho vědoma, a proto zavedla od roku 2009 výjimku, která říká, že pokud nebude žádná nahrávka v daném roce dost dobrá, má právo Oscara neudělit.
Dochází i k porušení pravidel udílení cen, např. u písně Falling Slowly Markéty Irglové a Glena Hansarda. Pravidla Oscarů jasně říkají, že píseň musí být původní a napsaná přímo pro film, což v jejich případě nebylo splněno.
V oscarové akademii jsou zastoupeni nejen filmoví kritici a významní režiséři a herci, ale také kadeřníci, maskéři, technici a dokonce i pracovníci z oblasti PR a reklamy. Všichni mají právo hlasovat o nejlepším filmu roku, přitom na oficiálních stránkách Oscarů není k dispozici ani kompletní seznam členů.
Ocenění pro umělce z Česka a Československa | |||
---|---|---|---|
Herec Ivan Jandl | 1949 | dětský herecký výkon | Poznamenaní |
Ján Kadár a Elmar Klos | 1966 | režie | Obchod na korze |
Jiří Menzel | 1968 | nejlepší neanglický film | Ostře sledované vlaky |
Miloš Forman | 1976 | režie | Přelet nad kukaččím hnízdem |
Miloš Forman | 1985 | režie | Amadeus |
Theodor Pištěk a Karel Černý | 1985 | výprava | Amadeus |
Jan Svěrák | 1989 | studentský Oscar | Ropáci |
Jan Svěrák | 1997 | nejlepší neanglický film | Kolja |
Jan Pinkava | 1998 | krátký animovaný film | Geri s Game |
Markéta Irglová | 2008 | filmová píseň | Falling Slowly |