David Rath

Zlý muž sociální demokracie, schopný rétor, ale také hulvát - tak se nejčastěji mluvilo o Davidu Rathovi. Jedné z nejviditelnějších postav ČSSD srazila vaz úplatkářská kauza z roku 2012, kdy jej policie obvinila z přijetí úplatku a poslala do vazby coby jednoho z největších odhalených politických hříšníků od roku 1989. Rath se nicméně nevzdává, brání se u soudů a pokouší se i o návrat do politiky.

Narodil se 25. prosince 1965 v Praze. Vystudoval všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově. Od roku roce 1990 pracoval jako internista ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, později na jednotce intenzivní péče v Motole. Byl šéflékařem záchranné služby Asociace Samaritánů v Kralupech nad Vltavou. Kromě soukromé ambulantní praxe je jednatelem dvou firem.

V roce 1995 založil Lékařský odborový klub a v roce 1998 byl zvolen prezidentem České lékařské komory. V roce 2005 byl jmenován ministrem zdravotnictví. Hejtmanem Středočeského kraje byl zvolen 24. listopadu 2008.

Rath byl na počátku 90. let čtyři roky členem ODS. Coby předseda Lékařského odborového klubu tvrdě kritizoval situaci ve zdravotnictví a uspořádal několik protestních stávek. V letech 1996–1997 byl členem a místopředsedou strany Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální (SD-LSNS), poté byl nestraníkem. V letech 1998 až 2005 byl prezidentem České lékařské komory (ČLK).

V říjnu 2005 navrhl tehdejší premiér Paroubek prezidentu Václavu Klausovi Ratha na funkci ministra zdravotnictví. Klaus ale ještě tentýž den odmítl Ratha jmenovat, dokud se nevyřeší situace kolem jeho dalších funkcí, které v té době zastával, zejména jeho předsednictví ČLK. Rath v médiích reagoval na rozhodnutí prezidenta ostrými výroky, mimo jiné prezidenta označil za „vrtošivého staříka“.

Další den vicepremiér Zdeněk Škromach, který ministerstvo dočasně vedl, jmenoval Ratha prvním náměstkem ministerstva zdravotnictví s pověřením řídit úřad. Dne 2. listopadu 2005 Rath z funkce prezidenta ČLK odstoupil. Poté ho již prezident ministrem jmenoval.

V květnu 2006 dostal Rath na zasedání České stomatologické komory pohlavek od Miroslava Macka před zraky všech přítomných i před televizními kamerami.

Macek svůj útok odůvodnil Rathovým předchozím výrokem, podle kterého si Macek vzal svou ženu pro peníze. Rath Macka za tento čin žaloval a pražský vrchní soud rozhodl v únoru 2009, že Macek je povinen se omluvit a navíc musí Rathovi vyplatit odškodnění ve výši 100 tisíc korun. Na toto odškodné někteří lidé založili veřejnou sbírku.

Média se několikrát zabývala také Rathovým osobním životem. Rath totiž žil střídavě s manželkou Evou, která je lékařkou, a se svou přítelkyní Renatou Horkou, která je manažerkou firmy Zentiva. S oběma ženami má syna. Většinou žil u své přítelkyně.

Rath vstoupil do ČSSD v květnu 2006. Ve sněmovních volbách téhož roku byl lídrem pražské kandidátky a stal se poslancem. Ve Sněmovně patřil k nejostřejším řečníkům a pro tvrdé výrazy nechodil daleko. Častým terčem pro něj byli například tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) nebo exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, později TOP 09).

Během jedné interpelace Topolánek použil citát písně Daniela Landy, když prohlásil, že „každé hovado má svůj strop”, ale Rath podle něj nikoliv. Rath poté Topolánka označil za „absolutního krále všech hulvátů u nás i ve světě”.

Rath se pouštěl také do tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Toho nazval ve Sněmovně „korupčníkem” a zeptal se jej, kolik mu platí farmaceutické firmy. Julínek předtím kritizoval Rathovo podnikání ve zdravotnictví.

Rath proti Julínkovi nejvíce bojoval v otázce zavádění poplatků ve zdravotnictví, které odstartovala Topolánkova vláda. Rath byl přitom v minulosti zastáncem podobných poplatků. Předchozí návrhy na platby u lékařů vzniklé v 90. letech podporoval.

Rath souhlasil se systémem poplatků, které v roce 1996 navrhoval tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský. O rok později se připojil k názoru, že by se pacientovi za ošetření měla účtovat spoluúčast 15 až 20 procent. Jako předseda Lékařského odborového klubu se také podílel na návrhu, který počítal s až 20procentní spoluúčastí pacienta za ošetření, poplatkem 55 Kč za jeden den pobytu v nemocnici, poplatkem 50 Kč za využití pohotovosti, poplatkem pět korun za lékařský recept. Návrh také požadoval, aby pacienti platili 30 procent nákladů na převoz sanitou.

Od roku 2008 byl Rath hejtmanem Středočeského kraje, podle několika průzkumů patřil k těm nejméně oblíbeným krajským šéfům.

Uškodila mu mimo jiné aféra z roku 2009 spojená s bývalým náměstkem oblastních nemocnic Středočeského kraje Filipem Bušinou. Ten byl společně s dalšími lidmi podezřelý z daňových úniků ve výši 300 miliónů korun.

Předseda ČSSD Paroubek Ratha vyzval, aby s Bušinou skoncoval. Tedy, aby ho vyzval k odchodu z ČSSD a odvolal ho z funkce náměstka. Rath to ale odmítl. Filip Bušina poté na funkci rezignoval sám.

Přestože David Rath mnohokrát ve svých plamenných projevech útočil na své kolegy z opačného politického spektra kvůli korupci a podobným praktikám, sám v květnu roku 2012 uvízl v policejní síti kvůli údajnému přijetí úplatku.

Dne 14. května jej kriminalisté dopadli u něj doma ve středočeské Hostivici, kdy u něj nalezli sedm miliónů korun, které nesl v krabici od vína. Od dva dny později Rath rezignoval na post středočeského hejtmana a krajského zastupitele. Tentýž den mu zaniklo i členství v ČSSD.

Rath se hájil tím, že šlo o politický tah a odmítl, že by si od někoho vyžádal úplatek. Podle něj dostal darem krabici s vínem, v níž ale k jeho udivení nebyla lahev, nýbrž peníze. To však nic nezměnilo na rozhodnutí soudce, který výrazného politika poslal do vazby.

Celá kauza souvisí se zakázkou na rekonstrukci zámku Buštěhrad u Kladna a zakázkami na rekonstrukci středočeských nemocnic. Rath byl ve vazbě až do listopadu 2013, kdy byl verdiktem Vrchního soudu z vazby propuštěn.

Ve vazbě strávil více než rok. Délkou vazby, která byla na Ratha uvalena, se zabýval i Ústavní soud. Ten uznal nepřiměřenost doby, po jakou byl ve vazbě držen. Stát mu následně vyplatil odškodné necelých 20 tisíc korun.

V roce 2015 byl nakonec Krajským soudem v Praze odsouzen za přijetí úplatku a manipulaci s veřejnými zakázkami k 8,5 roku vězení. K tomu mu měl být zabaven majetek za více než 21 miliónů korun. Rath se však proti rozsudku odvolal.

O rok později rozsudek zrušil Vrchní soud, podle kterého nemohly být Rathovi odposlechy jako důkazy, jelikož byly pořízeny nezákonně. V reakci na stížnost tehdejší ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) však v červnu 2017 Nejvyšší soud odposlechy znovu uznal.

Krajský soud pak následující rok svůj rozsudek zopakoval a Rath se proti verdiktu znovu odvolal.

Po několikaleté odmlce v politice, k níž přispělo právě vyšetřování a soudní řízení, Rath v létě 2018 oznámil svoji kandidaturu do Senátu. Kandidoval v litoměřickém obvodě, kde byl v letech 2012 a 2013 držen v tamní vazební věznici.

Do boje o křeslo zákonodárce šel za stranu Česká suverenita, která vznikla přejmenováním Bloku Jany Bobošíkové. Případným zvolením mohl Rath získat imunitu, o jeho vydání k trestnímu stíhání by pak rozhodoval Senát.

V srpnu téhož roku vyšlo najevo, že Rath kandiduje i do zastupitelstva v Hostivici, kde má bydliště.

Zatímco v senátní volbě skončil až na 7. místě, do zastupitelstva v Hostivici se mu povedlo dostat. Podle rozhodnutí krajského soudu v Praze to však bylo neprávem, jelikož si osm Rathových spolukandidátů nestihlo zařídit do voleb trvalý pobyt v obci. Rath tak krátce po zvolení o svůj mandát přišel.