Článek
„Poslouchej, dívej se a mlč, chceš-li žít v klidu.“ Těmito slovy návštěvníky vítá web Bezpečnostní informační služby. BIS patří do systému tří českých zpravodajských služeb. Funguje jako civilní kontrarozvědka působící výhradně na českém území. Je přímo podřízena vládě.
Příjmy a výdaje BIS tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Její činnost určuje samostatný zákon o bezpečnostní informační službě, vztah mezi zpravodajskými službami definuje zákon o zpravodajských službách České republiky. Další zákon dává pravidla příslušníkům GIBS a dalším bezpečnostním sborům.
V čele BIS stojí ředitel, kterého jmenuje vláda po projednání kandidáta ve výboru Poslanecké sněmovny, který se věnuje záležitostem bezpečnosti. Ředitel vládě odpovídá za výkon funkce, vláda jej může odvolat. Ředitelem je od roku 2022 Michal Koudelka. V kontrarozvědce začal pracovat v roce 1992, vrcholný post již zastával v letech 2016–2021.
BIS se zaměřuje na činnost zahraničních zpravodajských služeb na českém území, na činnost extrémistických skupin, teroristických skupin a na ochranu ekonomických zájmů.
K tomu využívá práce agentur, monitoring veřejných zdrojů, technické prostředky, například odposlechy, fotografie, zařízení na zkoumání zásilek. BIS má pobočky ve většině krajských měst.
Vyjma BIS fungují v Česku ještě Úřad pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka) a Vojenské zpravodajství jako vojenská zpravodajská služba. S oběma BIS úzce spolupracuje.
Činnost BIS kontroluje vláda a Poslanecká sněmovna. Kontrolu má také vykonávat Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky, od svého zavedení v roce 2018 ale nebyl naplněn členy. Překážkou byly dlouho vysoké požadavky. Vedle bezpečnostní prověrky stupně Přísně tajné bylo třeba mít vysokoškolské právnické vzdělání, toto pravidlo bylo později odstraněno.
Šéf BIS Koudelka: Rusové teď u nás změní taktiku, místo zpravodajců nastoupí kyberútoky
Poslanecká sněmovna pro účely kontroly ustavila Stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Výroční zpráva o činnosti BIS je veřejná. Jednotlivé zprávy za každý rok lze najít na webu BIS.
BIS vznikla v roce 1993 jako nástupkyně Federální bezpečnostní informační služby. Svou funkcí kontrarozvědky je nástupkyní Státní bezpečnosti. Z právního hlediska však nejde o nástupnickou instituci ani přestavěnou StB.
Úkoly BIS: |
---|
shromažďovat a vyhodnocovat zprávy týkající se bezpečnosti a integrity ČR, |
ochrana demokratického ústavního zřízení, |
teritoriální celistvosti státu, |
kontrašpionážní a protiteroristická činnost, |
sledování organizované kriminality. |
Po zrušení StB ministrem vnitra Richardem Sacherem začal fungovat Úřad pro ochranu ústavy a demokracie (ÚOUD). Byl v provozu od února do prosince 1990. Za tu dobu se v jeho čele stihli vystřídat čtyři lidé.
Na ÚOUD navázala 20.12- 1990 Federální bezpečnostní služba, o rok později přejmenovaná na federální bezpečnostní a informační službu (FBIS) Po rozdělení federace rok fungovala Bezpečnostní informační služba České republiky, zákonem 153/1994 o zpravodajských službách byla zřízena Bezpečnostní informační služba.
Služba při vzniku prošla mnoha bolestmi, v Česku nebyl žádný způsob, jak kontrarozvědku dělat jinak, než to dělala StB, žádný odborník, služba proto vznikala ze znalostí principů podobných služeb v západní Evropě. Ty se roubovaly na české poměry.
Sama BIS na svých internetových stránkách tuto dobu, tedy podstatnou část 90. let, popisuje jako dobu zrodu, kdy se k ní politici nehlásili a nikdo s ní nechtěl mít nic společného.
To se změnilo až konfliktem v Perském zálivu a v zemích bývalé Jugoslávie, kdy si politici uvědomili, že zpravodajské služby jsou potřebné, na jednu stranu začaly jejich práci brát vážně, ale také je občas zneužívat.
Služební přísaha BIS: |
---|
„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“ |
Šéfové BIS od roku 1994
Stanislav Devátý (červenec 1994 – únor 1997): odstoupil poté, co BIS byla nařčena, že sleduje koaliční strany.
Karel Vulterin (březen 1997 – leden 1999): skutečný důvod jeho dovolání nebyl zcela jasný, vláda ho odvolala po aféře s údajným chystaným útokem na Rádio Svobodná Evropa.
Jiří Růžek (červenec 1999 – květen 2003): službu opustil po konfliktu s Národním bezpečnostním úřadem, BIS odposlouchávala její zaměstnance šéfa i údajně i některé politiky.
Jiří Lang (červen 2003 – srpen 2016): službu měl po třinácti letech opustit na vlastní žádost. O jeho odchodu se spekulovalo už dva roky dříve, a to v souvislosti s únikem odposlechů mezi bývalým primátorem Prahy Pavlem Bémem a lobbistou Romanem Janouškem. Po několika měsících byl následně jmenován ředitelem Národního bezpečnostního úřadu.
Michal Koudelka (srpen 2016 – srpen 2021, od února 2022) má dlouholeté zkušenosti, v tajné službě působí už od dubna 1992. Před nástupem do ředitelské funkce vedl deset let oddělení kontrašpionáže. V letech 2021–2022 po konci svého funkčního období byl pověřen řízením BIS a následně jmenován ředitelem znovu.
Na ministerstvu zahraničí odhalili krtka, který předával tajné informace ruské rozvědce
Aféry BIS a zpravodajské hry
1997 - Odposlechy politiků a ztracené stránky spisu
Šéfové tehdejší koaličních stran ODA a KDU-ČSL Jan Kalvoda a Josef Lux přednesli podezření, že je BIS odposlouchává. To stálo místo šéfa Stanislava Devátého. Později své podezření Lux upravil, že v BIS někdo vyjmul tři strany ze spisu Island (ten se týkal privatizace bývalého vojenského újezdu Ralsko) z nichž plynulo, že byli politici sledováni. Kontrolní parlamentní komise tak nedostala pravdivé informace. Její šéf Jaroslav Bašta o stránkách ale věděl, získal je a ukázal ostatním politikům v komisi. Vyšetřování posléze ukázalo, že změna v textu nebyla obsahově podstatná. Zřejmě tak šlo jen o politickou hru o vliv ve službě.
1999 - Útok na Rádio Svobodná Evropa a irácký konzul
Za druhý skandál, jímž BIS procházela mohli spíše politici. V roce 1998 tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan novinářům řekl, že irácký konzul v Česku Džabir Salim připravuje útok na Svobodnou Evropu. Tento muž měl být šéfem špionů ve střední Evropě. Salim útok opravdu chystal, sám se ale přihlásil BIS, o plánu jí řekl a začal se službou spolupracovat. Poté, co jej Kavan „vyzradil“, utekl ze strachu před pomstou Saddámova režimu na Západ. Politikům vadilo, že BIS o plánu věděla, ale nikomu, především vládě, o něm neřekla. Ta údajně dostala informace z nejasných zdrojů z Velké Británie. Právě kvůli tomuto „zatajování“ odešel šéf služby Karel Vulterin. Roli v případu hrál i britský agent působící v ČR, jehož identita byla omylem zveřejněna. Okolnosti aféry nejsou ale úplně jasné.
1999-2002 - aféra s pracovníkem BIS Karlem Hrubantem
V roce 1997 pověřil šéf BIS Karel Vulterin svého podřízeného Karla Hrubanta, aby zjistil, kdo ze služby vynáší informace pro ČSSD. Hrubant zjistil čtyři jména, která Vulterinovi předal a pátrat měl dál. Šlo o Tomáše Kadlece, Martina Hejla, Ivana Třísku a Petra Zemana. Jakmile ČSSD nastoupila k moci, měl Hrubant s touto prací skončit. Tyto čtyři podezřelé zemanova vláda povýšila. Například Kadlec se stal šéfem NBÚ, Zeman šéfem rozvědky. V roce 1999, kdy už byl šéfem BIS Jiří Růžek, byl Hrubant obviněn z vydírání a podvodu. ve vazbě strávil tři roky. V roce 2001 ho soud osvobodil, zproštění žádala obhajoba ale i obžaloba. Muže se tak zřejmě někdo snažil jen na „nějakou dobu“ uklidit.
BIS odposlouchávala lidi z mého okolí, tvrdí Zeman
2001-2003 spory s Národním bezpečnostním úřadem
Obě služby byly ve vážném sporu. BIS podezřívala NBÚ, že vydávala kladné prověrky na základě známosti či na žádost politiků. Služba ukázala na některé konkrétní případy a zprávu předala vládě, BIS získala povolení odposlouchávat lidi, které podezřívala, že za zmanipulovanými prověrkami stojí.
2003 - Aféra se zveřejněním odposlechů politiků
Kauza přispěla ke konci jejího šéfa Jiřího Růžka. Byly zveřejněny odposlechy tehdejšího premiéra Stanislava Grosse, ministra obrany Jaroslava Tvrdíka a ministra zemědělství Jaroslava Palase. Záznamy zřejmě unikly z BIS. Služba zřejmě neodposlouchávala politiky samotné, ale lidi, s nimiž byli politici v kontaktu.
2007 - Únik informací
BIS čelila nařčení, že z jejího ekonomického oddělení v roce 2003 unikaly jména agentů a výsledky jejich práce. Cenné informace měli získávat někteří podnikatelé. Disky s daty se v roce 2007 našly.
2011 - Falšování účtů za benzin
BIS po vnitřním vyhodnocení zjistila, že organizovaná skupina jejich pracovníků měla vykazovat větší než skutečnou spotřebu pohonných hmot, čímž si finančně přilepšovali. Podezřelé zaměstnance postavila mimo službu, soud však později většinu z nich zprostil obžaloby a rozhodl, že některá stíhání agentů měla být nepravomocná. Jeden z obviněných po obdržení výpovědi přitom spáchal sebevraždu.
Hradu hrozí kvůli skartaci utajené zprávy pokuta
2012 - Únik odposlechů mezi primátorem a lobbistou
V březnu 2012 unikly do médii odposlechy mezi tehdejším primátorem Prahy Pavlem Bémem a lobbistou Romanem Janouškem, které BIS měla pořídit v roce 2007. Odposlechy měly poukazovat na Janouškův vliv na kroky města pod Bémovým vedením. V roce 2009 se měly odposlechy dostat k firmě ABL, kterou tehdy vlastnil Vít Bárta. Z vynesení odposlechů byl obviněn někdejší příslušník BIS Jan Petržílek.
2018 - Novičok
Poté, co Rusko uvedlo, že nervový plyn novičok, kterým byli otráveni ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera, mohl pocházet i z Česka, pověřil prezident Zeman BIS pátráním po novičoku v Česku. Výsledkem bylo zjištění, že se ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně krátce testovala a následně zničila látka s označením A230. Skripal a jeho dcera přitom byli otráveni látkou s označením A234. BIS tak odmítla, že by se novičok na českém území vyráběl a testoval. Zeman se naopak přiklonil k Vojenskému zpravodajství, které látku A230 zařadilo do rodiny novičoků, i když s tímto zařazení nesouhlasí například Vojenský historický úřad nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Zeman následně opakovaně odmítl povýšit ředitele BIS Michala Koudelku do generálské hodnosti, i přes doporučení vlády.