Očima Saši Mitrofanova: Ještě milejší, než jsme doufali

V čerstvě zveřejněné zprávě není fundamentálně nic nového. Největší bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku bylo loni Rusko a jeho zpravodajské operace namířené nejen proti ČR, ale i zástupcům ruské opozice. Jako riziko vnímá i Čínu. Pak tam jsou detaily.

BIS stejně varovala veřejnost i v době před nástupem současné vlády a současného prezidenta. Tehdy se vláda jednou pochlapila a vyhodila ruské zpravodajce pod krytím, ale tehdejší prezident byl velký přítel Ruska a Číny a nepřál si, aby se jim v Česku ubližovalo.

Dnes je stav mysli vládnoucího establishmentu shodný s poznatky BIS. Také stále více lidí, kteří se předtím nechtěli zajímat nejen o nějaké Rusko, ale o politiku jako takovou, lépe stravuje poznatek, že Rusko není slovanský bratr, ale sprostý bratrovrah. Takže co? Stěrače stírají, ostřikovače stříkají, klakson troubí?

Naozaj, zvonku to tak vyzerá. Země, odkud tato hláška z vtipu pochází, nám ale nedávno předvedla, že ani mohutné demonstrace proti zdiskreditovanému politikovi neznamenají, že za pár let nebude týž politik znovu triumfálně zvolen do čela vlády podhoubím, které se nikam neztratilo ani za těch demonstrací, jen zalezlo a počkalo na svou hodinu.

U nás máme tu výhodu, že se toto podhoubí vůbec nemaskuje. Má své viditelné zástupce tu a tam na náměstích a permanentně v Poslanecké sněmovně. To je správně, tak to má být. Když je část populace sjednocena v názorech a postojích, musí mít své reprezentanty, kteří se budou muset chovat tak, aby jejich příznivci měli dojem, že jsou to z hlediska bystrosti, vychování a perspektiv, které by plynuly z jejich vládnutí, kluci a holky z jejich stáje.

A lidé z ANO a SPD to myslí upřímně a dělají to poctivě. SPD tady rozebírat nebudu, nemá smysl po sto dvacáté lidi přesvědčovat, že řiť je vzadu, i když se při slovní produkci členů této strany může vzniknout jiný dojem. Ale Babišova koťátka jsou tak milá, že je nelze opomenout.

Nejdříve sám pán.

Tak dejme tomu, že Babiš je tak podobný svým voličům, že větu „šoa je náš projekt“ myslel jinak, ale nebyl schopen ji pořádně sestavit. Ale co taková Margita Balaštíková, které za totáče nosili domů noviny Svobodná Evropa a ona se bála, že ji odhalí?

Ještě milejší, než jsme doufali.