Hlavní obsah

Libye

Foto: Profimedia.cz
Článek

Zemi nasáklou ropou ležící na severu Afriky silně ovlivnila osobnost jejího bývalého vůdce. Muammar Kaddáfí se postavil do čela státu po puči v roce 1969 a od té doby si tvrdými postupy dobýval neotřesitelnou pozici pro sebe i svou zemi, jejíž ekonomika stojí na ropném průmyslu. Po pádu Kaddáfího režimu v roce 2011, k němuž přispěla intervence NATO, je země v rozkladu.

Libye je jednou z pětice afrických zemí, které se rozkládají při pobřeží Středozemního moře. Skládá se ze tří území: Tripolska na severozápadě, Kyrenaiky na východě a Fazzānu na jihu.

Foto: Profimedia.cz

Typické trhy ve městě Tripolis v Libyi

Stát sdílí otevřené hranice s Tuniskem a Egyptem, avšak hranice s Alžírskem, Čadem, Súdánem a Nigerem smí překročit pouze Libyjci. Hlavním městem je miliónový Tripolis, mezi další významná sídla patří Benghází, Misurata a Homs.

V Libyi, která je členem OSN, OPEC a Ligy arabských států, žije vzhledem k celkové rozloze poměrně malé množství lidí. Přibližně 6,5 miliónu všech obyvatel ve výsledku znamená, že na jeden čtvereční kilometr připadají v průměru jen tři lidé. Ve skutečnosti navíc naprostá většina z nich žije v přímořských oblastech, a to zejména v Tripolisu a Benghází.

Foto: Profimedia.cz

Italské náměstí ve městě Benghází v Libyi

Arabové a Berbeři tvoří 97 procent celkové populace, zbytek připadá na nomádské kmeny Tebouů a Tuaregů, Řeky, Malťany, Italy, Pákistánce, Turky a Indy. Statistika z roku 2006 evidovala kolem 350 tisíc cizinců, nestabilita administrativních opatření však tímto číslem velmi často hýbala. Před válkou v roce 2011 v zemi žilo podle odhadů kolem miliónu cizinců.

Prakticky všichni Libyjci jsou sunnitští muslimové. V zemi je jediným jazykem povoleným při administrativním styku arabština, což platí i při komunikaci s většinou tamních obyvatel. Někteří se však dorozumí i anglicky nebo italsky. Jinak žije v zemi kolem 20 procent negramotných obyvatel.

Foto: Profimedia.cz

Nové budovy v Tripolisu

I před protivládním povstáním a válce, která vyústila v pád režimu, byla téměř třetina lidí nezaměstnaná a velká část ze zbytku neměla pro svou práci dostatečnou kvalifikaci. Čtvrtina lidí pracovala v průmyslu, který se odvíjí zejména od ropy. Téměř dvacet procent všech pracujících se živilo zemědělstvím.

Foto: Profimedia.cz

Zbytky amfiteátru Sabratha v Libyi

Přitom je bývalá římská kolonie z větší části pokryta pouští a neúrodnou půdou. Naprostou většinu z celkových 1,76 miliónu kilometrů čtverečních rozlohy tvoří rovinaté pláně.

Foto: Profimedia.cz

Zbytky amfiteátru Sabratha v Libyi

Podél pobřeží převažuje suché středozemní klima, které dále do vnitrozemí získává výhradně pouštní charakter. Voda se nachází v artézských studních a obyvatele Libye často trápí její nedostatek. Opačně je to s ropou, které má Libye údajně nejvíce z afrických zemí.

Čtyřicet let vlády plukovníka Kaddáfího

V roce 1951 byla vyhlášena nezávislost Libye. Hlavní zlom však nastal až koncem 50. let, kdy byla nalezena bohatá ropná ložiska. Libye se stala strategicky významnou zemí. V roce 1969 provedl sedmadvacetiletý důstojník Muammar Kaddáfí vojenský převrat a postavil se do čela země. Pro Libyi to znamenalo nastoupení cesty radikálních změn.

Foto: Profimedia.cz

Jezero v libyjské poušti

Revoluce byla založena na myšlence odtržení země od okolního světa a Kaddáfí, nevyzpytatelný státník, který se rád nechával doprovázet ženskou ochrankou, shrnul své ideály do takzvané Zelené knihy.

Jedním z jeho cílů bylo udělat z Libye, jejíž počátky sahají až do sedmého století před Kristem, nejvlivnější stát černého kontinentu. Svou vládu založil na kultu osobnosti a silné síti rodinných a kmenových spojenectví podporovaných výnosy z ropy. Nastolil nový systém džamahíriji, což lze volně přeložit jako "stát mas". Oficiálně tak moc v rukou třímala nejrůznější lidová uskupení, zatímco ve skutečnosti byl neomezeným vládcem autokrat Kaddáfí, jenž zakázal všechny politické strany.

Foto: Profimedia.cz

Libyjské písečné duny

Brzy po svém nástupu zrušil americké základny a znárodnil veškerý ropný průmysl. Začal razit ofenzivní politiku a dostal se do svárů s několika zeměmi. Předně se rozkmotřil s Izraelem a USA, přerušil styky i se sousedním Egyptem. Kromě toho zuřivě podporoval Organizaci pro osvobození Palestiny a některé teroristické organizace, např. irskou IRA. Proti němu se postavila zejména tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová a americký prezident Ronald Reagan.

Několikrát byl v minulosti prokázán podíl Libye na krvavých událostech v různých zemích světa. Nejtragičtějším byl výbuch amerického civilního letadla nad skotským Lockerbie, při kterém v prosinci 1988 přišlo o život 270 lidí. USA na tyto útoky reagovala bombardováním některých strategických objektů na libyjském území, ale také hospodářským embargem a zmrazením libyjského majetku v USA.

Foto: Mike Segar, Reuters

Muammar Kaddáfí

V roce 2003 se Kaddáfí rozhodl vymanit svůj stát z izolace a zbavit jej nálepky problémové země. Přijal odpovědnost za teroristické útoky a oznámil konec programu vývoje zbraní hromadného ničení. Dva roky předtím si získal světové státy vyjádřením lítosti nad teroristickými útoky 11. září a příslibem pomoci v boji proti Al-Káidě.

I tak na Libyi stále leží stín málo důvěryhodného státu. V únoru 2011 se jí nevyhnula smršť nepokojů, jež se prohnala celým arabským světem. Kaddáfí proti vzbouřencům zakročil způsobem jemu vlastním, povolal armádu do zbraně a údajně nařídil bombardování civilistů.

Navzdory původnímu očekávání se nepokoje dlouho nedařilo zastavit ani s pomocí Severoatlantické aliance. Protesty v Libyi se staly vedle Sýrie nejdelšími a nejkrvavějšími v rámci arabských nepokojů.

Foto: Reuters

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí poté, co ho povstalecká vojska na útěku dopadla. Podle záběrů byl lynčován.

Teprve koncem léta spojenci dobyli Tripolis a Kaddáfího honosné sídlo. Plukovník byl pak několik týdnů na útěku. Teprve 20. října 2011, kdy se podařilo dobýt dlouho vzdorující město Syrta, byl Kaddáfí dopaden a zabit. Původně se mu podařilo z města uprchnout, pronásledovatelé ho ale dopadli, když se skryl v odpadní rouře.

Zemřel zřejmě v přestřelce. Podle zveřejněných záběrů je ale jasné, že jej povstalci, kteří jej dopadli, lynčovali. Tvrdí, že se dostali do přestřelky s Kaddáfího věrnými, když ho vezli do nemocnice, Kaddáfího prý zabila náhodná kulka.

Krátce po Kaddáfího smrti byla jmenována nová, přechodná vláda, jež dostala za úkol dovést zemi k předčasným volbám. Stabilizovat zemi se ale nepodařilo a krize vyústila v dvojvládí. Mezinárodně uznávaná vláda a parlament přitom musely opustit hlavní město Tripolis a uchýlit se do Tobrúku. Rostl vliv radikálních islámských milic včetně odnože Islámského státu.

Občanská válka

Počátkem roku byla země řízena Všeobecným národním kongresem (VNK). Islamisté jej ovládli poté, kdy zvolený předseda Núrí abú Sahmajn zneužil své pravomoci k potlačení diskuze a jednání kongresu a jednostranně si uzurpoval moc tím, že nedostál své povinnosti odstoupit.

Chalífa Haftar nařídil v únoru 2014 rozpuštění kongresu s požadavkem na dohlížení nad novou volbou, kterou by mělo obstarat sestavení komise úřednické vlády. Jeho požadavky však byly ignorovány.

Chalífa Haftar
Maršál patřil k vojákům, kteří Kaddáfímu v roce 1969 pomohli k moci, ale rozešel se s ním za války s Čadem v 80. letech
Haftar tehdy v Čadu padl do zajetí a pomoci mu musela americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Žil pak 20 let v USA a do Libye se vrátil v roce 2011
O tři roky později zahájil svou činnost v Benghází, kde zahájil postup proti radikálům z organizace Islámský stát. Měl tehdy 200 vojáků a 13 vrtulníků. Brzy ale získal další, včetně elitní jednotky a místních kmenů.

Libyi tak v květnu 2014 zasáhla občanská válka. Síly věrné Haftarovi zahájily rozsáhlou pozemní a vzdušnou ofenzivu proti islamistům v Benghází, přezdívanou Operace důstojnost. Jen o dva dny později se Haftar pokusil rozpustit kongres v Tripolisu, konflikt zabránil VNK zablokovat nové červnové volby.

Důsledkem voleb bylo vytvoření Rady poslanců namísto VNK a vyústily v drtivou porážku islamistů. Ti 13. července zareagovali na porážku zahájením Operace Libyjský úsvit, jež měla za cíl dobytí mezinárodního letiště v hlavní metropoli. Po 41 dnech bojů islamisté svého cíle dostáli. V důsledku probíhajících bojů byla 31. července evakuována česká ambasáda v Libyi.

Tah na Tripolis

Tripolis a západní Libye skončily v rukou mezinárodně uznávané vlády, východ země ovládl polní maršál Chalífa Haftar. Ten nesouhlasil s vytvořením vlády v Tripolisu vedené premiérem Faízem Sarradžem, protože nechtěla akceptovat Haftara jako nejvyššího velitele ozbrojených sil.

V dubnu 2019 Haftar, jakožto velitel Libyjské národní armády (LNA), nařídil dobytí hlavního města Tripolis, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda. Učinil tak v době, kdy byl v hlavní metropoli přítomen generální tajemník OSN António Guterres.

Foto: Esam Al-fetori, Reuters

Maršál Chalífa Haftar

Haftar toto tažení označil za „vítězný pochod, který otřese zemí”.  Dobývání Tripolisu situaci v Libyi značně zhoršilo, ale Haftar v něm pokračoval i přes výzvy Rady bezpečnosti OSN, Ruska a Spojených arabských emirátů.

Ze země stahovaly své zaměstnance Itálie, USA i Indie. Jen během prvních pár dní si boje vyžádaly nejméně 120 mrtvých, zhruba 13 000 lidí z hlavního města uteklo.

Články k tématu

V Libyi zmizelo 2,5 tuny přírodního uranu

15. 3. 2023, 21:48

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zjistili, že z místa, které už nekontroluje libyjská vláda, zmizelo asi 2,5 tuny přírodního uranu....

Libyjský premiér přežil pokus o atentát

10. 2. 2022, 10:16

Libyjský premiér Abdal Hamíd Dbaíbá vyvázl ve čtvrtek z pokusu o atentát. Podle informace agentury Reuters se dostalo do palby auto, v němž se vracel domů....

Krutý konec Kaddáfího Libyi nestabilizoval

20. 10. 2021, 12:30

Dlouholetého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího smetlo v roce 2011 arabské jaro a podpora jeho odpůrců ze strany Francie a Británie. Libyjskou armádu...

Zástupci Libye vybrali nového premiéra

5. 2. 2021, 21:49

Delegáti z Libye na fóru zprostředkovaném OSN zvolili v pátek nového premiéra a trojčlennou prezidentskou radu. Zvolené vedení má Libyi, kterou poznamenal...

Příměří v Libyi podepsáno

23. 10. 2020, 15:31

Znesvářené strany v Libyi v pátek podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Oznámila to Organizace spojených národů (OSN). Zástupci obou libyjských...

Rusové a Turci začali dělit Libyi

26. 7. 2020, 17:16

Rusko a Turecko jednají o rozdělení sfér vlivu v Libyi. Přitom se podle stanice al-Džazíra dohodly, že zvýší úsilí o nastolení „trvalého a udržitelného“...

Malta vrací migranty přímo do Libye

20. 5. 2020, 11:31

Maltská vláda údajně najímá soukromé lodě na odvoz migrantů zpět do konfliktní zóny v Libyi. V úterý to napsal britský deník The Guardian s odvoláním na...

Loď s migranty hledá marně přístav

6. 5. 2020, 7:30

Nejméně 78 migrantů, kteří utíkají z Libye do Evropy, uvázlo na moři, protože žádný přístav v zemích Evropské unie jim nedal povolení zakotvit. V úterý to...

Polní maršál Haftar ovládl Syrtu

7. 1. 2020, 16:51

Jednotky Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara v pondělí ovládly přímořské město Syrta, které dosud kontrolovaly síly mezinárodně...

Islámský stát se zaměřuje na Libyi

11. 12. 2019, 16:33

Islámský stát sice byl poražen a v Sýrii ani v Iráku už neovládá žádné území, avšak podle zprávy expertů při Radě bezpečnosti se nyní zaměřuje na Libyi, kde už...

V Libyi se rozhořely boje o ropná pole

28. 11. 2019, 14:15

Vzbouřenecká Libyjská národní armáda (LNA) pod vedením polního maršála Chalífy Haftara ve čtvrtek oznámila, že provedla letecké útoky poblíž ropných polí na...

Česko přidá na boj s pašeráky lidí

9. 10. 2019, 20:09

Zastavit lodě s nelegálními migranty plujícími z Libye přes Středozemní moře do Evropy – to je úkol mezinárodní mise zemí EU proti pašerákům lidí. Finančně se...

Rusko si buduje vliv v Africe

12. 6. 2019, 20:08

Rusko se snaží upevnit a rozšířit svůj vliv Africe, ukazují dokumenty, které získala ruská investigativní skupina Centrum Dosje a k nimž se dostal list The...

Migrant uplaval libyjské pobřežní stráži

14. 5. 2019, 20:35

Libyjská pobřežní stráž zachraňovala v sobotu z porouchaného člunu migranty, kteří se na plavidle pokoušeli dostat do Evropy. Jeden z běženců se za žádnou cenu...

Na straně libyjské vlády bojují islamisté

16. 4. 2019, 20:43

Překvapivý bleskový útok na Tripolis libyjskému polnímu maršálovi Chalífovi Haftarovi minulý týden sice nevyšel, o podporu svých západních spojenců, kteří jej...

Libyjský polní maršál táhne na Tripolis

5. 4. 2019, 12:20

Libyjský polní maršál Chalífa Haftar, který velí Libyjské národní armádě (LNA), nařídil jejím příslušníkům, aby dobyli hlavní město Tripolis, kde sídlí...