Hlavní obsah

Wagnerovci se stahují z afrického Mali

2:35
2:35

Poslechněte si tento článek

Žoldáci z ruské Wagnerovy skupiny končí svou vojenskou misi v západoafrickém Mali. Podle listu Kommersant „splnili všechny smluvní cíle a vracejí se domů“. Wagnerovce, kteří bývají obviňováni z válečných zločinů v Sýrii, Středoafrické republice, Mali či na východní Ukrajině, USA v roce 2023 označily za nadnárodní zločineckou organizaci.

Foto: Profimedia.cz

Wagnerovci při přemísťování na severu Mali (duben 2022)

Článek

Tisková služba skupiny podle Kommersantu uvedla, že během svého pobytu v 23milionovém Mali v rámci protiteroristických operací její členové zlikvidovali „čtyři vůdce teroristických skupin, tisíce ozbrojenců a 11 jejich podpůrných základen“. Dobyté území, včetně velkých regionálních center Kidal a Anefis, bylo vráceno pod kontrolu vlády země.

Stovky Wagnerovců byly v zemi od roku 2022, mezi jejich úkoly patřil boj proti členům teroristických radikálních islámských skupin, výcvik malijské armády a ochrana vysoce postavených úředníků.

Foto: Profimedia.cz

Po odklonu od západních partnerů se hrdinou pro Malijce stal ruský prezident Vladimir Putin.

Podle malijského ministerstva obrany ruští žoldnéři umožnili „obnovit práci tří klíčových těžebních podniků, snížit ztráty z nelegální těžby o 47 procent a zajistit bezpečnost dopravních koridorů v zemi“. „Opouštíme Mali a zanecháváme za sebou stabilní a bezpečné prostředí,“ uvedla tisková služba skupiny.

Tuaregové versus džihádisté

Malijská armáda od roku 2012 čelí spojeným silám tuarežských povstalců a radikálních islamistů, kteří ovládají velkou část severu země. Povstalci ale měli mezi sebou neshody, protože džihádisté chtěli v zemi zavést islámské právo šaría, ale sekulární Tuaregové jen usilovali o nezávislost, a tak vypukla občanská válka.

Neschopnost státu vypořádat se s rebely vedla malijskou armádu ke dvěma pučům v letech 2020 a 2021. Bezpečnosti v zemi to ale nepomohlo a intenzita útoků na severu se ještě zvýšila. Junta se odvrátila o západních partnerů – například čeští vojáci v zemi působili deset let – a začala se politicky a vojensky orientovat na Rusko.

Wagnerovu skupinu založil před více než deseti lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Do Afriky se značná část skupiny uchýlila po nepovedeném vzpouře a pochodu na Moskvu, na který se Prigožin se svými muži vydal v rámci odporu proti způsobu velení špiček ruské armády během operací na Ukrajině.

Jednotky Wagnerovy skupiny působící nyní v Africe pod názvem Africa Corps se podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch dopouštěly válečných zločinů i v Mali, kde wagnerovci spolu s malijskými vojáky popravili desítky lidí a vypálili stovky domů. Podle Evropské unie je Wagnerova skupina odpovědná za závažné porušování lidských práv na Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice, Súdánu a Mosambiku.

Výběr článků

Načítám