Článek
Turecký parlament hlasoval na mimořádné schůzi pro zákon umožňující vyslání 325 hlasy proti 184. Pro byla Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) i menší národovecká Strana národního hnutí (MHP). Proti byla jak hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), tak i další opoziční strany IYI, SP a prokurdská HDP.
O žádosti libyjské vlády o vyslání vojáků informoval před týdnem turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s tím, že žádosti vyhoví: „Půjdeme na místa, kam jsme byli pozváni.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Podle Ankary vyslání vojáků zabezpečí turecké zájmy v Libyi a ve východním Středomoří. Podle předloženého textu vyslání vojáků předejde „hrozbě nelegální masové migraci a vytvoření prostředí příznivého pro působení teroristických organizací a ozbrojených skupin“. V Libyi působí odnož Islámského státu.
Turecko vyšle na základě pozvání vojáky do Libye, oznámil Erdogan
Erdogan a Sarrádž se při návštěvě libyjského prezidenta v Turecku domluvili 27. listopadu na prodloužení smlouvy o vzájemné vojenské pomoci, na jejímž základě dodává Turecko libyjské vládě útočné drony Bayraktar TB2 a kolové obrněné transportéry Kipri, i když panuje embargo na zbrojní dodávky do Libye, kde od roku 2011 zuří občanská válka.
Libye má dvě vlády. Libyjská národní armáda (LNA) vedená polním maršálem Chalífou Haftarem se pokouší od dubna dobýt Tripolis, který kontrolují Sarrádžovy milice.
Turecko si klade nároky na rozsáhlé oblasti Středozemního moře na úkor Kypru a Řecka
Opozice byla proti zákonu s tím, že by vyslání vojáků mohlo zatáhnout Turecko do dalšího konfliktu a naléhala na vládu, aby upřednostnila diplomatické řešení.
Zástupce předsedy CHP Ünal Çeviköz si stěžoval, že Ankara své rozhodnutí nekonzultovala s ostatními zeměmi v regionu a kritizoval, že Turecko před měkkou silou upřednostňuje sílu vojenskou.
Na podpoře Sarrádžovy vlády se koncem prosince domluvil Erdogan jen s tuniským prezidentem Kaisem Sajídem. Egypt podporuje Haftara stejně jako Jordánsko a Spojené arabské emiráty.