Agrofert

Agrofert patří k největším hráčům ve svém oboru v Česku i ve střední Evropě. Koncern stojí na průsečíku zemědělství, potravinářství a chemického průmyslu a zaměstnává desítky tisíc lidí. Jeho zakladatelem je Andrej Babiš — český politik a podnikatel slovenského původu.

Andrej Babiš se stal v říjnu 2025 vítězem parlamentních voleb a opět i jediným vlastníkem koncernu, což oživilo problém střetu zájmů.

Agrofert je z hlediska tržeb jedním z největších podniků v České republice. Kromě tuzemského trhu působí i na Slovensku, v Maďarsku, Německu a v dalších zhruba dvaceti zemích. Jeho činnost pokrývá široké spektrum od výroby a obchodu s hnojivy přes zemědělské komodity, potraviny, pesticidy, chemikálie a pohonné hmoty až po lesnictví, obnovitelné zdroje energie a biopaliva. Koncern se angažoval i v mediálním prostoru skrz vlastnictví mediální skupiny Mafra.

Holding zaměstnává přibližně 29 000 lidí, z toho zhruba 18 000 v Česku, a patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v zemi. V roce 2024 dosáhl zisku 7,1 miliardy korun.

Agrofert se v říjnu 2025 znovu ocitl zcela pod přímou kontrolou Andreje Babiše. Předseda hnutí ANO potvrdil, že odkoupil i posledních deset procent akcií, které dosud spravoval svěřenský fond. Tím zanikl formální odstup mezi politikem a jeho podnikatelským impériem — a obnovila se otázka možného střetu zájmů, která Babiše provází od roku 2017.

Zákon o střetu zájmů, známý jako „lex Babiš“, zakazuje veřejným funkcionářům vlastnit média a omezuje přístup firem, v nichž mají alespoň čtvrtinový podíl, k veřejným zakázkám, dotacím a investičním pobídkám. Kvůli tomuto zákonu na svěřenecký fondu Babiš Agrofert v minulosti převedl.

Nicméně tento rámec se stal základem sporu o dotace, které Agrofert čerpal v letech 2017 až 2021, kdy Babiš vykonával funkci premiéra a holding držel ve svěřenských fondech. Podle ministerstva zemědělství byl přesto koncovým vlastníkem a tím i v rozporu se zákonem.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v roce 2025 oznámil, že stát po Agrofertu začne vymáhat vrácení dotací ve výši přibližně 5,1 miliardy korun, z čehož největší část tvoří tzv. nárokové platby na hektar obhospodařované půdy a další zemědělské podpory. Novější propočty ministerstva hovoří dokonce o částce okolo sedmi miliard korun, protože do součtu byly zahrnuty i dotace spadající přímo pod resort. Rozhodnutí o vymáhání vychází z rozsudků Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, které potvrdily, že Agrofert byl v daném období v reálném střetu zájmů.

Babiš krok ministerstva označil za politickou kampaň a avizoval, že se hodlá se státem o dotace soudit. Situace má pochopitelně politický rozměr. Prezident Petr Pavel po volbách 2025 vyzval Babiše, aby vysvětlil, jak by v případě jmenování premiérem dostál zákonu o střetu zájmů. Podle právníků by měl třicet dní na to, aby buď firmu odprodal, nebo přenesl její řízení do fórem, u nichž by bylo prokazatelné, že nad nimi nemá vliv. Jinak by jeho společnosti přišly o nárok na veškeré dotace a mnohé zakázky.