Vymáhání miliard po Agrofertu nelze zarazit. Další desítky jsou ve hře, říká končící úředník

Úplně vyhodit mě nemůže. Vláda ale může rozhodnout, že provede tzv. systemizaci, a v rámci ní byla zrušena jedna z největších sekcí na ministerstvu pro místní rozvoj, kterou jsem vedl. Byl jsem kapitán bez mužstva, a proto jsem byl od ledna na překážkách. Pak jsou jen dvě varianty, buď jít do bazénu a tři měsíce pobírat plat, a pokud se nenajde práce, získat odstupné, anebo se dohodnout.

A my jsme se před týdnem s paní ministryní dohodli, že se nedohodneme. Pár dní už proto nejsem zaměstnancem MMR.

Tak zaslechl jsem, že argument byly úspory. O to místo a pozici jsem ale přišel pouze já, a můžeme pouze spekulovat, co bylo pravým důvodem. To je nepodstatné.

Pomstu ne. Musím říct, že ve své podstatě jsem byl i rád, že jsme se dohodli, že se nedohodneme, a že odcházím.

Vyzkoušel jsem si, jak probíhá digitalizace na ministerstvu práce a sociálních věcí. Ano, v tuto chvíli jsem podal přes aplikaci Jenda žádost a vřele doporučuji. Není to tak katastrofické, nejsme spálená země. Za pět minut jsem měl podanou žádost. Ale mám už v tuto chvíli i nějaké nabídky.

Ne my dva, ale úředníci, které jsem měl řídit a dát jim prostor pro standardní práci. Pouze postupovali standardně. Tam, kde byla pochybnost, prověřili ji. A ta byla relevantní například v případě střetu zájmů. Proto zastavili financování tam, kde byly vyplaceny dotace, a požádali o jejich vrácení. Je to normální postup i v desítkách či stovkách jiných případů.

Žadatel a příjemce se samozřejmě oprávněně bránil. Nikdo nechce vracet peníze nebo o ně přijít. Tak jsme se domluvili i s těmi příjemci. Dejte nás k soudu a soud rozhodne.

Bavíme se o částce zhruba 40 milionů korun s tím, že se nejednalo o dotace Agrofertu, ale tím konečným příjemcem byly většinou subjekty typu školy a nějaké menší obce, kde se v rámci dotace pořizovala technika. A dodavatelem byly právě společnosti Agrofertu. Zákon o střetu zájmů neříká jenom stop dotacím, ale i stop veřejným zakázkám. Tehdy to byl jakýsi precedens.

Zde už není co řešit. Ani pan ministr Šebestyán, ani já, ani vy, ani jakýkoliv váš čtenář nemá pravomoc v této věci rozhodnout. Tím jediným arbitrem je soud. A co se týče období předchozí vlády Andreje Babiše, tak soud už rozhodl. V tuto chvíli už není třeba žádných analýz. Stačí, aby úředníci konali tak, jak jim ukládá zákon. Tohle je jen jakási zdržovací taktika, která je už v tuto chvíli na hraně trestního práva.

Soud rozhodl opakovaně, nejenom v případě soudu ve sporu ministerstva pro místní rozvoj, ale i v jiných včetně zemědělských dotací nebo dotací na ministerstvu průmyslu a obchodu. A rozhodl nejenom ve věci dotací, ale i veřejných zakázek. To je mnohem větší objem finančních prostředků než samotné dotace. A potvrdil to i Nejvyšší správní soud v rámci kasační stížnosti.

To znamená - pokud ministr, premiér, občan, novinář, kdokoliv jiný říká, že se má postupovat jinak, například si nechá zpracovávat další expertízy a posudky, tak postupuje v rozporu s rozhodnutím nezávislých soudů a platné legislativy.

U dotací to je do deseti miliard. Pak je tu kapitola veřejné zakázky, ať to jsou například lesy, biopaliva a jiné, a tam se bavíme o desítkách miliard. Takže jsme řádově výš.

Mně je úplně jedno, kdo je na konci, jestli malý živnostník nebo Agrofert.

Ale když vezmu dvě misky vah, na jednu dám Agrofert a problém velkého zaměstnavatele a na druhou misku dám demokratické zřízení, které má nějakou platnou legislativu - tu posuzuje nezávislý soud, který opakovaně rozhodl - tak si vyberu demokracii a fungující právní stát. A jsem přesvědčen, že i drtivá část společnosti dá přednost tomu zřízení. Jinak to nejde. Ta rovnice není vůbec složitá.

K čemu Leo Steiner vyzývá své kolegy dotační úředníky a co je podle něj ještě větším problémem samotných dotací, než kauzy Agrofertu? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku. PoliTalk také najdete ve všech podcastových aplikacích.