Kolem Babišova řešení střetu zájmů zůstávají otazníky

„Prohlášení pana Babiše bylo překvapivé a pozitivní. Pokud všechno, co řekl, učiní, tak se pod to mohu podepsat. Chybí mi tam jen dvě věci. Pan Babiš neřekl, kdy se tak stane, kdy se Agrofertu vzdá. Nepadl ani orientačně časový horizont. A další věc je, že pan Babiš neřekl, kde fond bude, jak přesně bude vypadat, jestli to bude český nebo zahraniční fond,“ komentoval Babišovo rozhodnutí pro Novinky Mejzlík.

Svěřenský fond, který by vyhověl podmínkám zákona, by podle něj mohl Babiš zřídit i v České republice. „Sice neznáme pojem slepého fondu, záleží však zejména na tom uspořádání. Pokud bude takové, že bude splňovat to, co Babiš oznámil ve videu, tak by to nemuselo vadit,“ míní Mejzlík.

Klíčová je však otázka, kdy fond zřídí. „Jestli to nemá připravené, tak to může trvat dlouho. Ale nedovedu si představit, že by pan Babiš šel do volební kampaně, která ho stála hodně energie a peněz, a neměl by to připravené. To je pro mě úplně nepředstavitelné,“ poznamenal ekonom.

V případě, že fond Babiš připravený nemá, rozjede se podle něj opět spor o to, zda po jmenování premiérem budou moci jeho firmy přijímat dotace a zakázky. „Obávám se, že Evropská unie by je zastavila. A můžeme se dostat opět do situace, že Evropská unie dotace nevyplatí, ale Česká republika ano, protože Babiš bude přece šéf ministrů, kteří to budou mít na starost. To by byla nejhorší varianta,“ varoval Mejzlík.

Jak Babiš oznámil, akcie Agrofertu bude nově spravovat nezávislý správce prostřednictvím trustové struktury, kterého bude kontrolovat nezávislý protektor. „Obě tyto osoby určí zakladatel fondu, tedy nezávislá osoba zabývající se vytvářením takových struktur,“ vylíčil Babiš.

Správcem ani protektorem nebude Babišův rodinný příslušník ani osoba spojená s holdingem Agrofert. Babiš nebude beneficientem ani konečným vlastníkem, ani jeho dětem a manželce nepoplyne z firmy finanční prospěch. „Jedná se o nevratné řešení, jelikož akcie Agrofertu se mi již nikdy nevrátí, ani po mém odchodu z politiky,“ dodal Babiš.

Opatření by podle Mejzlíka mělo být dostačující. Problémy svěřenského fondu, ve kterém Babiš Agrofert parkoval mezi lety 2017 a 2021, totiž spočívaly v tom, že Babiš byl tím, kdo jmenoval a odvolával jeho správce a měl tedy nadále z firem konečný zisk.

I kdyby fond Babiš zřídil v zahraničí, daně by firmy měly podle Mejzlíka platit zřejmě v Česku. V loňském roce Agrofert zaplatil na daních asi čtyři miliardy korun. „Firmy by snad měly zůstat v Česku. Nepředpokládám, že by z toho měly vyplývat daňové konsekvence,“ poznamenal ekonom.

Kritici Babišova řešení namítají, že pokud firma půjde po Babišově smrti do rukou jeho dětem, bude mít stále zájem na tom, aby se jí dařilo.

„Fond nebude reálně slepý ve vztahu ke střetu zájmů. On přece přesně ví, co do jeho holdingu spadá a kterým firmám má jako premiér přihrávat veřejné penězovody (zakázky a dotace), aby z toho jeho rodina profitovala později,“ komentoval situaci například bývalý ředitel české Transparency International David Ondračka.

„Je jedno, že teď budou dočasně zaparkovány v blind trustu. Řešení střetu zájmů to podle mě není. Bude to vyvolávat spory, další právní přezkumy a celé kolo pojede dál,“ dodal.

Tomu lze však podle Mejzlíka zabránit těžko. „Moje očekávání bylo od začátku takové, že půlka společnosti bude Babišovo řešení obhajovat a druhá půlka napadat. Teď si myslím, že bude tři čtvrtě lidí spokojená. Ale zase není důvod k euforii. Prohlášení bylo dobré, ale teď záleží na té realitě,“ dodal.

„Je to posun. Kdyby Babiš takové prohlášení udělal před volbami, možná mohl vyhrát ještě s více hlasy,“ uzavřel Mejzlík.

Holding Agrofert zastřešuje zhruba 160 firem a zaměstnává 29 tisíc lidí. Společnosti spadající pod koncern Agrofert v uplynulých měsících prohrály řadu sporů s ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) kvůli zastaveným či nevyplaceným dotacím z doby Babišova vládnutí mezi lety 2017 a 2021. Soudy tvrdí, že firmy na dotace neměly nárok kvůli Babišovu trvajícímu střetu zájmů.