Článek
„Mám za to, že v té představené podobě to bude spíše polovičaté řešení,“ řekla Novinkám Zámečníková.
„Vidíme, že to zakládá tady v Česku, tím pádem to úplně slepý fond zřejmě nebude. Bude velmi záležet na tom, co bude ve statutu, tedy zakladatelské listině, a co bude v dalších dokumentech,“ dodala.
Babiš má do 8. ledna vložit holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, který založila poradenská společnost Roklen. Už dříve předseda hnutí ANO oznámil, že po jeho smrti Agrofert získají jeho děti.
„Ve střetu zájmů byl, je a bude“
Právě to, že ve výsledku budou z hospodaření koncernu po Babišově smrti profitovat jeho děti, tedy tzv. osoby blízké, považují právníci za potenciální problém.
„Neeliminuje budoucí riziko, kdyby se rozhodovalo tak, aby z toho měl prospěch i majetek, který je v tom fondu. Pokud by to zdědily jeho děti, nebo dostaly plnění po jeho smrti, tak se dá tvrdit, že tím pádem jsou těmi osobami blízkými, které by z toho měly prospěch,“ vysvětloval pro Novinky odborník na obchodní právo z Univerzity Karlovy Bohumil Havel.
„Co se týče systematického střetu zájmů, v tom Andrej Babiš prostě byl, je a bude, ale ten ho příliš nezajímá, protože na ten v zásadě nemáme páky,“ doplnila Zámečníková.
Podle Havla Babiš udělal maximum, co v rámci českého práva lze. Ačkoliv i on podotýká, že zásadní je, co obsahuje zakládací dokumentace, která není veřejně dostupná.
Problém by byly až konkrétní kroky ve prospěch Agrofertu
Pro premiéra je podle právníků zásadnější dotační rovina zákona o střetu zájmů, kde se ale už o osobách blízkých nehovoří. Zákon zakazuje čerpání dotací a účastnit se na veřejných zakázkách, jen pokud funkcionář přímo vlastní nebo ovládá danou společnost.
Svěřenský fond bude spravovat bankéř Wilfried Reinhard Elbs a dohlížet na něj bude protektorka Věra Výtvarová. Formálně tak Babiš nebude mít na hospodaření fondu vliv.
Ani tak Zámečníková nevylučuje, že ve skutečnosti může premiér rozhodování ovlivňovat. „Ovládání jako takové bude zřejmě mnohem hůře prokazatelné. A než se prokáže, jestli se prokáže, tak to bude zase trvat velmi dlouho a bude to předmětem velkých sporů,“ uvedla.
Havel nicméně upozorňuje, že střet zájmů se vztahuje ke konkrétním krokům: „To je něco, co může vždycky řešit ad hoc. To není nic, co by bylo v tuhle chvíli problematické. Takže myslím si, že ten konflikt zájmů omezil téměř na minimum.“
Aby Babiš veřejně představil, jak svůj potenciální střet zájmů vyřeší, po něm chtěl prezident Petr Pavel. Zákon premiérovi ukládá, aby problém odstranil do 30 dnů ve funkci. Prezident Babiše jmenoval 9. prosince a tomuto pravidlu tak předseda vlády dostojí.
Zákon o střetu zájmů
§ 2
Veřejný funkcionář
(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí
c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,
§ 3
(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.
§ 4b
Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.
§ 4c
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.
