Článek
Babiš tvrdí, že střet zájmů vyřeší. Otázku „jak“ ale zatím nechává bez odpovědi. Prezident Petr Pavel Babiše žádá, aby své vysvětlení představil veřejnosti, jmenovat premiérem ho chce až poté. Babiš namítá, že o řešení nechce hovořit, dokud nemá stoprocentně jisté, že bude jmenován.
V této souvislosti se často mylně zmiňuje třicetidenní lhůta, která je v zákonu o střetu zájmů. Tu však pro řešení situace získávají ti veřejní funkcionáři, kteří podnikají, nebo stojí v čele statutárních orgánů firem, a má sloužit k tomu, aby z orgánů stihli odejít. Babiše se podle právníků netýká. Agrofert a SynBiol Babiš sice stoprocentně vlastní, v jejich orgánech však už nestojí.
„Držení akcií či podílu ve firmě není pokládáno za podnikání,“ upozornil ústavní právník Robert Zbíral z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
„Paragraf s 30denní lhůtou směřuje k podnikání, a to je vykládáno jako účast ve statutárních orgánech nebo podnikání pod živnostenským oprávněním či jiný pracovně-právní vztah. Nic z toho Andrej Babiš v současné době nemá,“ souhlasil i ústavní právník Ondřej Preuss.
Míč je na straně státu
Podle právníka Zbírala by byl v momentě vstupu vlastníka Agrofertu Babiše do vlády míč na státní správě, která by holdingu měla automaticky odepřít dotace a státní zakázky. Agrofert přitom jen v loňském roce získal na dotacích 1,7 miliardy korun.
„Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 procent účasti společníka v obchodní společnosti,“ uvádí zákon.
„Z právního pohledu je to problém státu. Otázka přece nemá stát tak: Co Babiši budete dělat, abyste nedostával dotace? Stát mu je prostě nemá dávat,“ poznamenal Zbíral.
Pokud by Babiš Agrofert nechtěl o dotace připravit, musel by ideálně firmu prodat nebo převést do slepého fondu, který však české právo nezná. Převod firmy na děti podle právníků nestačí. „Takový převod by byl v tomto případě obtížný. Vypadalo by to jako účelová změna,“ poznamenal Zbíral.
Má prezident důvod nejmenovat?
Podle Zbírala však nemá prezident Pavel důvod Babiše nejmenovat. Že Babišův Agrofert přijde jmenováním o dotace, není totiž něco, co by hlavu státu mělo zajímat. A to přesto, že v letech 2017 až 2021, kdy byl Babiš premiérem a Agrofert převedl do svěřenských fondů, byly podle soudů Agrofertu vyplaceny neoprávněné dotace ve výši asi sedmi miliard korun a stát je dosud zpět nevymohl.
Preuss proto postup prezidenta, který žádá Babiše, aby rozkryl karty, pokládá za správný.
„Postup prezidenta je legitimní. Je správné, že to s Andrejem Babišem řeší a chce, aby se k tomu vyjádřil,“ řekl Novinkám právník.
Kroky hlavy státu se líbí i odborníkovi na ústavní a správní právo Tomáši Nahodilovi. „Andrej Babiš by měl nejdříve veřejně oznámit, jak konkrétně chce situaci řešit. Jeho plán by měl být podroben odborné veřejné diskuzi, zda vyhovuje či nevyhovuje nejen našemu zákonu o střetu zájmů, ale také evropskému právu, a až podle toho by měl prezident postupovat dál,“ řekl Novinkám.
„Včasná transparentní odborná diskuze může přispět tomu, aby zvolené řešení nebylo od počátku nedostatečné nebo dokonce nefunkční,“ míní.
Postoj prezidenta podporuje nálezem z roku 2020 i Ústavní soud. „Je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních (osobních) zájmů na úkor zájmu veřejného a tím i důvěry veřejnosti,“ konstatoval.
„Je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté jejími členy), k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popřípadě zákon (zejména zákon o střetu zájmů), předvídá,“ dodal ÚS.
