PŘEHLEDNĚ: Střet zájmů Andreje Babiše

Střet zájmů Andreje Babiše vyplývá ze souběhu dvou rolí: předsedy vlády a zároveň majitele rozsáhlého holdingu Agrofert.

Podle zákona o střetu zájmů nesmí veřejný funkcionář vykonávat svou funkci způsobem, který by mohl zvýhodnit jeho vlastní majetkové zájmy. Jako premiér by měl hlídat hospodárné a řádné nakládání s veřejnými penězi, nicméně jako majitel Agrofertu by měl osobní zájem, aby jeho firmy těchto peněz získaly co nejvíc.

Agrofert zahrnuje stovky firem, podniká ve strategických odvětvích (zemědělství, potraviny, chemie), čerpá miliardové dotace z českého rozpočtu i z Evropské unie a účastní se veřejných zakázek.

Podle dat Hlídače státu byl Agrofert v roce 2024 největším příjemcem dotací mezi soukromými firmami v ČR, s částkou téměř 900 milionů korun. Samotná skupina ve své výroční zprávě uvádí ještě vyšší číslo, zhruba 1,7 miliardy, v částce jsou ale zahrnuty i dotace ze zahraničí.

Holding Agrofert je nejen pravidelným příjemcem dotací, ale i účastníkem veřejných zakázek. Předseda vlády stojí v čele orgánu, který nastavuje, schvaluje a kontroluje pravidla pro poskytování veřejných prostředků. Babišem ovládaný Agrofert je jejich potenciálním příjemcem. V takové situaci vzniká podle zákona o střetu zájmů riziko, že výkon funkce premiéra by byl ovlivněn Babišovým osobním majetkovým zájmem, což je přesně ten typ konfliktu, kterému má právní úprava předcházet.

V roce 2017 proběhla úprava zákona o střetu zájmů jako reakce na specifickou situaci Andreje Babiše, který tehdy současně zastával funkci člena vlády a zároveň ovládal rozsáhlý podnikatelský konglomerát čerpající veřejné dotace a vlastnil dvě velká mediální vydavatelství. Pro tuto úpravu zákona se vžilo pojmenování Lex Babiš.

I když Babiš v roce 2017 převedl Agrofert do svěřenských fondů, zůstal příjemcem zisku. Evropská komise i český soud v roce 2024 potvrdily, že měl na holding stále faktický vliv: podle auditorů bylo zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů a mohl je i nadále odvolávat.

Na tom, že Andrej Babiš byl jako politik ve střetu zájmů kvůli ovládání Agrofertu, se shodla Evropská komise, Evropský parlament, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud, ministerstva či Senát.

Novela zákona o střetu zájmů z roku 2017, zvaná Lex Babiš, je novela zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, která zásadně změnila dvě klíčové oblasti: vlastnictví médií politiky a čerpání dotací a veřejných zakázek firmami ovládanými politiky.

Zákon se dá shrnout tak, že pokud vládní politik vlastní velkou firmu, stát jí nesmí dávat ani zakázky, ani dotace, protože by tím fakticky poskytoval veřejné prostředky osobě, která řídí, jak se peníze rozdělují.

Zákon řeší osobní vs. veřejný zájem: veřejný funkcionář (premiér, ministr…) nesmí jednat tak, aby jeho osobní prospěch (jeho majetek, firmy…) ovlivňoval rozhodování ve funkci. Když se střetne veřejný zájem a jeho vlastní zájem, musí dát přednost veřejnému zájmu a nesmí využívat informace ani pravomoci státu ve prospěch svých firem.

§ 4 veřejné osobě navíc zakazuje aktivně podnikat a sedět v orgánech firem. Nicméně, zákon umožňuje osobě „jen spravovat svůj majetek“. V roce 2017 Babiš vsadil na tuto formulaci („jen vlastním, ale nepodnikám“) při převodu na svěřenské fondy.

Protože měl podle soudů i Evropských orgánů reálný střet zájmů, všechny dotace vyplacené firmám z jeho holdingu v období 2017-2021 jsou právně vadné. Evropská komise by je neměla proplatit, protože nesplňují podmínku nestranného systému. Už vyplacené peníze tak buď musí Agrofert vrátit, nebo je musí zaplatit český stát z vlastního rozpočtu.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) letos v srpnu oznámil, že stát po Agrofertu začne vymáhat vrácení dotací ve výši přibližně 5,1 miliardy korun, pozdější propočty už se týkaly sedmi miliard korun. Rozhodnutí o vymáhání vychází z rozsudků Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, které potvrdily, že Agrofert byl v daném období v reálném střetu zájmů.

Do voleb v říjnu 2025 se ale stihla jen první fáze: ministerstvo spočítalo objem dotací, a došlo k prvním výzvám k vrácení částek v řádu milionů korun, zatímco zbytek případů čekal na zpracování. Agrofert i Andrej Babiš všechna obvinění odmítli, označili vymáhání za politicky motivovanou kampaň před volbami a trvali na tom, že na dotace měli nárok.