Článek
Do střetu zájmů by se Andrej Babiš dostal, pokud by jím vlastněné firmě v době, kdy je premiérem, byla přiklepnuta dotace, nebo se některá z firem holdingu ucházela o veřejné zakázky. Aby toto nebezpečí vyloučil, slíbil, že Agrofert vloží do svěřenského fondu. Fond by měl Agrofert spravovat nezávisle až do jeho smrti.
Lhůta 30 dní od svého jmenování, kterou si Babiš pro tuto transakci sám dříve stanovil, končí ve čtvrtek 8. ledna. Premiér ji nedodržel.
Babiš zpoždění vysvětluje zdržením v zahraničí. „K převodu akcií jsou nezbytné veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, a to jsou věci nezávislé na mé vůli. Návrhy byly podány před Vánoci, přičemž některé státy mají pravidlo, že když významná firma mění vlastnictví, rozhoduje o tom vláda nebo vysoké instance těch zemí,“ řekl premiér ve středu.
Firmy spadající do Agrofertu totiž nesídlí jen v Česku, ale množství jich je v Německu, Polsku, Maďarsku, Nizozemsku nebo na Slovensku.
„V případě Agrofertu půjde nejspíše o Německo, kde změny kontroly nad významnými podniky podléhají schválení spolkového ministerstva hospodářství, dále o Francii, která vyžaduje souhlas ministerstva hospodářství u změn ve strategických sektorech,“ řekl ČTK Pavel Postl z poradenské společnosti PKF Apogeo.
Vlastnictví není podnikání
Právníci se nicméně shodují, že často zmiňovaná lhůta 30 dní se Babišova případu stejně netýká. Lhůta, kterou určuje zákon o střetu zájmů, se týká jen paragrafu, který dopadá na veřejné funkcionáře, kteří podnikají nebo stojí v čele statutárních orgánů firem.