Článek
Babiš měl Agrofert kvůli zákonu o střetu zájmů od února 2017 do loňského prosince zaparkovaný ve svěřenském fondu. Teď ho již zase vlastní napřímo. Jen v Česku je součástí koncernu zhruba 160 firem, které zaměstnávají přes dvacet tisíc lidí.
Za rok 2022 koncern Agrofert ze zisku před zdaněním 17,3 miliardy Kč zaplatil na dani z příjmů přes 4,3 miliardy korun. Za rok 2023 odvedl podle své výroční zprávy 397 milionů ze zisku téměř 2,5 miliardy Kč.
Například při zisku před zdaněním kolem deseti miliard korun v Česku by si tak Babišův koncern díky nižší, 19procentní dani polepšil o zhruba 200 milionů.
Z jednotlivých podniků třeba přerovská chemička Precheza zaplatí na firemní dani i přes sto milionů korun ročně. Díky nižší sazbě by jí tedy zůstaly na účtech vyšší jednotky milionů, které by jinak musela odvést státu.
V podzimních sněmovních volbách Babiš povede kandidátku ANO v Moravskoslezském kraji. Dušuje se, že v případě volebního úspěchu „vše vyřeší v souladu se zákony tak, jako tomu bylo vždy“.
Anketa
Ovšem kritici jeho dřívějšího postupu se svěřenským fondem poukazují na to, že ačkoliv Babiš formálně naplnil literu zákona, své vztahy k firmě nikdy úplně nepřerušil a v evidenci skutečných majitelů firem byl u Agrofertu a jeho dceřiných firem zapsán jako koncový příjemce výhod.
Je to prorůstové opatření, míní Schillerová
Podle šéfky poslanců ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové je ale motivace hnutí ke snížení daně jiná.
„Důvodem je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky v rámci globální konkurence, tolik potřebné reinvestice kapitálu v tuzemsku a podpora zanedbaného hospodářského růstu,“ sdělila Novinkám Schillerová.
Už dříve ale plánované snížení korporátní daně zdůvodňovala i tím, že především zástupci nadnárodních firem si na její aktuální nastavení stěžují.
ANO slibuje, že po volbách, pokud uspěje, daňově uleví i rodinám s dětmi a živnostníkům. „Dlouhodobou naší prioritou v daňové oblasti je pak především řádný výběr stávajících daní, boj s šedou ekonomikou a daňovými podvody,“ doplnila Schillerová.
Většina ekonomů plán ANO na snížení daně firmám kritizuje. „V současné situaci veřejných financí a zejména s ohledem ke všem dnes již zřejmým dalším výdajovým prioritám do budoucna jako jsou například obrana, zdravotnictví, důchody a další, nelze takový návrh hodnotit jinak než jako populismus a neodpovědnost,“ konstatoval bývalý ministr financí a exguvernér České národní banky Jiří Rusnok.
STAN i lidovci jsou proti
Další z bývalých šéfů státní kasy Pavel Mertlík zdůraznil, že více než navrhovaná úprava daně jsou pro podnikání důležitější jiné faktory.
„Například pružnost trhů, elektronizace státní správy, dostupnost kvalifikované pracovní síly, výzkumná infrastruktura či transfer technologií. Všechny změny sazeb daní by ale měly být hlavně zvažovány v celkovém kontextu daňové soustavy, tedy její struktury a výše a rozložení daňového břemene,“ řekl.
Emeritní rektor VŠE v Praze Richard Hindls nepovažoval loňské zvýšení korporátní daně v rámci vládního konsolidačního balíčku v době klopýtajícího výkonu české ekonomiky za dobrý krok. „Ovšem otázkou je, zda tuto sazbu po dvou letech zas měnit zpátky,“ podotkl.
Daňový systém podle něj hlavně potřebuje změnu jako celek. „A do toho zapadá i nutnost změnit nejen sazby daní, ale současně s tím i systém odvodů, tedy celkovou daňovou kvótu. Současný systém totiž není příliš prorůstový, nejvíce na něm prodělávají jak středněpříjmové domácnosti, tak korporace,“ dodal Hindls.
Vládní ODS a TOP 09 na nápad ANO snížit daně firmám nereagovaly. Lidovci ani STAN by to ale nejspíš nepodpořili. „Vzhledem k rozpočtové realitě dnešní doby bych pro tuto změnu nebyl,“ sdělil lidovecký poslanec Michael Kohajda.
„Vrácení daně z příjmů právnických osob zpět na 19 procent by znělo lákavě, zvlášť v době, kdy firmy čelí vysokým nákladům. Ale bohužel by to znamenalo ještě větší díru ve státním rozpočtu. A tu by nakonec zaplatili občané vyššími daněmi jinde, nebo škrty ve školství, zdravotnictví nebo opravě silnic,“ řekla poslankyně STAN Hana Naiclerová. Při nynějším zadlužení si to stát podle ní nemůže dovolit.
Podle státní agentury CzechInvest loňské zvýšení korporátní daně z 19 procent na 21 procent zájem zahraničních investorů o Česko neoslabilo. Průměrná sazba v rámci EU je navíc o něco vyšší než v Česku, zhruba 21,5 procenta.
Stát loni vybral na daních 1,42 bilionu korun, přičemž firmy na dani z příjmů zaplatily 292,4 miliardy.
Kdo to zaplatí?
Spoléhat se na očekávaný zlepšený výběr daní nebo vyšší výkonnost ekonomiky, s čímž ANO ve svých plánech na snížení daně firmám operuje, podle ekonomů nelze. „Máme nejnižší celkové zdanění v rámci okolních zemí a dluhy ve vzdělávání či energetice. Kdo tak zaplatí výpadek v rozpočtu?“ nesnižoval by korporátní daň ani ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Stát by měl podle něj pomáhat cíleně firmám, které Česko dál rozvíjí například investicemi do výzkumu. „Možností jsou třeba zrychlené odpisy pro firmy, které své zisky investují zpět do Česka,“ zmínil. Připomněl také vysoké zdanění zaměstnanecké práce, které náklady pro české firmy zvyšuje.
Jinde daň firmám spíše zvyšují
Sazba daně z příjmů právnických osob je v Česku už druhým rokem 21 %. Je tak mírně pod unijním průměrem, který činí zhruba 21,5 %.
Jak upozornila studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars, v rámci zemí takzvané visegrádské čtyřky došlo od letoška k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s ročními výnosy nad pět milionů eur (zhruba nad 120 milionů Kč).
V Maďarsku zůstala sazba zachována na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z pětadvaceti evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie Forvis Mazars zkoumala, žádný stát letos daňové sazby firmám plošně nesnížil, naopak ke zvýšení došlo vedle Slovenska i v Litvě a v Estonsku.
Z okolních zemí v Rakousku je korporátní daň 23 %, v Německu činí sazba 15 %, ovšem navyšuje ji solidární příplatek a živnostenská daň vybíraná obcemi, takže v průměru firmy z příjmů odvádí 30 procent.
Z dalších států třeba ve Slovinsku a v Řecku je firemní daň 22 %, v ostatních balkánských zemích je ale výrazně nižší.
Ekonom ze společnosti Investika Vít Hradil poznamenal, že vysoká korporátní daň obecně může firmy odrazovat od žádoucí ekonomické aktivity. „Firmy navíc dokáží svou daňovou povinnost dobře geograficky optimalizovat, což bývá ke škodě země, která aplikuje vyšší sazbu. V žádném případě bych ale v současné situaci nesouhlasil s jejím snížením ‚na dluh‘, tedy za cenu dalšího zvýšení deficitu,“ zdůraznil.
Nutnou podmínkou by podle něj mělo být, že by případné snížení daně bylo souběžně plně kompenzováno jinými opatřeními tak, aby bylo rozpočtově neutrální. „Pokud by tedy firemní daň z příjmů měla například klesnout zpět z 21 na 19 procent, jednalo by se o výpadek příjmů rozpočtu v objemu zhruba 30 miliard, které by bylo nutné vybrat či ušetřit jinde,“ dodal Hradil.
