Článek
ODS na sociálních sítích poukazuje na to, že Babišův firemní holding Agrofert v Česku není mezi velkými plátci daně z příjmů právnických osob. V příspěvku, u něhož je označena jako zadavatelka celá koalice Spolu, argumentuje žebříčkem Finanční správy, která každoročně zveřejňuje dvacet největších plátců korporátní daně.
Agrofert v něm ovšem chybí proto, že je to koncern asi 160 firem a správa za něj celkový údaj, který znamená odvody v řádu miliard korun, tradičně nezaznamenává.
„Největší plátci daně v Česku? ČEZ, Škoda, Hyundai, banky… Kde je holding Agrofert, jehož majitel se tváří jako spasitel ekonomiky?“ komentuje ODS na svém facebookovém profilu.
Holding se proti tomu ohradil. „Koncern Agrofert zaplatil v roce 2023 na daních a odvodech v České republice celkem 4,3 miliardy korun. Výsledky za rok 2024 zveřejníme přibližně za měsíc, kdy lze očekávat podobné číslo,“ řekl Novinkám mluvčí Pavel Heřmanský.
„Žebříček největších plátců, který je v příspěvku uveden, obsahuje firmy – jednotlivé právnické osoby. Naše jednotlivé podniky nejsou tak velké, aby se v něm umístily, a koncern je skupina právnických osob, proto v něm koncern Agrofert logicky není,“ dodal mluvčí.
Babišův Agrofert nepatří mezi největší plátce daní, tvrdí Spolu
Nejvíce, přes 24 miliard, odvedl podle Finanční správy za rok 2023 jen na dani z příjmů polostátní ČEZ. Škoda Auto na druhém místě zaplatila 5,5 miliardy Kč. Největší banky odvedly kolem tří až čtyř miliard a třeba 13. společnost v pořadí, operátor O2, poslal finančnímu úřadu 1,5 miliardy Kč.
Agrofert v žebříčku chybí stejně jako v tom letošním, jemuž opět vévodí ČEZ a Škoda Auto.
Vadí i dotace
Podniky Agrofertu jako chemička Precheza, pekárna Penam či výrobce hnojiv Lovochemie odvádějí ročně do státní kasy na korporátní dani desítky milionů. Čistý zisk holdingu, jenž působí i v jiných zemích, činil předloni 2,09 miliardy korun. O rok dřív vydělal téměř 13 miliard.
ODS upozorňuje i na dotace pro Agrofert z rozpočtu a fondů EU. V letech 2013 až 2023 takto podle občanských demokratů získal přes 20 miliard Kč. „Dotace v České republice nedosahují ani jedno procento tuzemských příjmů koncernu,“ reagoval mluvčí Agrofertu Heřmanský.
Soudy v Česku už několik let řeší žaloby dceřiných firem Agrofertu, v níž se domáhají vyplacení dotací. Týkají se období vládního angažmá Babiše, který měl po roce 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů Agrofert vložený ve svěřenských fondech. Peníze jim české úřady nevyplatily kvůli obavě, že EU unie kvůli střetu zájmů dotace neproplatí.
Řada sporů firem a Státního zemědělského intervenčního fondu dospěly až k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Kasační stížnosti pak podaly jak firmy Agrofertu, který od loňského prosince opět vlastní Babiš napřímo, tak fond.
Překrucování je také ve sloganech ANO
Ohýbání faktů není doménou jen koalice Spolu. ANO se na billboardech a na internetu chlubí, že za jeho vlády bývaly levnější chléb, pivo, vejce, léky i energie. Některá čísla ale nesedí a ekonomové namítají, že vlády mají na ceny minimální vliv.
Třeba k nynějšímu zdražování vajec navíc přispěly ptačí chřipka i blížící se zákaz klecových chovů.
Hnutí také tvrdí, že se za jeho vlády se stavělo více bytů. Porovnává však pouze dva roky. Průměrně se totiž během vlády ANO podobně jako v posledních letech povolovalo zhruba 38 tisíc bytů ročně.
