Článek
Neokonzervativec Kagan, jenž byl významným zastáncem vojenské intervence v Afghánistánu, Sýrii či Iráku, uvedl, že v historii nelze nalézt příklad, kdy by Spojené státy utrpěly v nějakém konfliktu totální porážku.
„Katastrofální ztráty utrpěné v Pearl Harboru, na Filipínách a v celém západním Pacifiku v prvních měsících druhé světové války se nakonec podařilo zvrátit. Porážky ve Vietnamu a Afghánistánu byly nákladné, ale nezpůsobily trvalé poškození celkové pozice Ameriky ve světě,“ míní historik v článku s titulkem „Šach mat v Íránu“.
Nenapravitelné škody
„Porážka v současné konfrontaci s Íránem bude mít zcela odlišný charakter. Nelze ji napravit ani ignorovat. Nebude návratu ke status quo ante, žádného konečného amerického triumfu, který by napravil nebo překonal způsobenou škodu. Hormuzský průliv nebude ‚otevřený‘ tak, jak tomu bylo kdysi,“ napsal dále Kagan.
Podle něj se navíc díky kontrole průlivu stane Írán klíčovým hráčem v regionu a jedním z klíčových hráčů na světě.
„Role Číny a Ruska jako spojenců Íránu se posílí; role Spojených států se podstatně oslabí. Konflikt zdaleka neprokázal americkou zdatnost, jak opakovaně tvrdili zastánci války, ale odhalil Ameriku, která je nespolehlivá a neschopná dokončit to, co začala,“ doplnil.
USA nemají karty
Kagan připomněl, jak moc má Donald Trump rád „karty“. „Není jasné, zda mu ještě nějaké dobré karty zbývají,“ konstatuje. K tomu uvedl, že USA a Izrael 37 dní bombardovaly Írán, během čehož se jim podařilo zlikvidovat část íránského vedení a část íránské armády.
„Přesto se jim nepodařilo svrhnout režim ani z něj vymoci sebemenší ústupek,“ uvedl.
Někteří zastánci války proto volají po obnovení vojenských úderů. Není však jasné, co by pokračování války dosáhlo. Írán by navíc odpověděl údery proti státům Perského zálivu.
Historik se dále věnoval tomu, proč Trump nařídil zastavit útoky. „Zlom nastal 18. března, kdy Izrael bombardoval íránské plynové pole South Pars a Írán se pomstil útokem na katarské průmyslové město Ras Laffan, největší závod na vývoz zemního plynu na světě, čímž způsobil škody na výrobní kapacitě, jejichž oprava potrvá roky,“ domnívá se.
„Trump reagoval vyhlášením moratoria na další údery proti íránským energetickým zařízením a následně vyhlášením příměří, a to navzdory tomu, že Írán neudělal ani jediný ústupek,“ připomněl.
Pokud by se Trump rozhodl obnovit bombardování, riskoval by, že by Írán ochromil ropnou a plynovou infrastrukturu na roky či desetiletí. „Jen několik úspěšných úderů by mohlo (…) uvrhnout svět i USA do dlouhodobé ekonomické krize,“ napsal.
