Článek
„Myslím, že není vhodné dávat předvolební sliby, které jsou pak obtížně realizovatelné nebo částečně populistické,“ řekl Výborný v Otázkách Václava Moravce k tématu nižší DPH u potravin.
Vláda už od loňského ledna snížila sazbu DPH na potraviny z 15 procent na 12 procent v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. V cenách na regálech tuzemských obchodů se to promítlo ale jen mírně a dočasně. Třeba v sousedním Německu platí snížená sazba DPH u potravin sedm procent, v Polsku je to u základních potravin pět procent.
Podle Výborného není výše DPH pro ceny potravin ten nejdůležitější faktor.
„Ceny potravin jsou u nás v průměru o malinko nižší než v Německu a Rakousku, ale vyšší než v Polsku,“ prohlásil Výborný. Podle něj je to proto, že Polsko je zemědělsko-producentská velmoc, kde je třeba počet mlékáren násobně vyšší než v Česku. Větší konkurence pak vede k nižším cenám. Nedávný srovnávací nákup Novinek přitom ukázal, že mnoho potravin je stále i v Německu levnějších než u nás.
Podle Výborného je důležité, aby dohledové orgány a nepřímo i ministr sám vytvářeli tlak na řetězce a nutili je chovat se férově vůči dodavatelům a zákazníkům. „Mám pocit, že přístup řetězců se začíná měnit, jak vůči lokálním produktům, tak směrem k férovým cenám,“ dodal ministr.
Poslanec ANO a člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák se nepřímo vyhnul odpovědi, zda má jeho hnutí v případě úspěchu ve volbách v plánu navrhovat snížení DPH u některých potravin.
„Snížení DPH o procento se podle zkušeností promítne menším než procentním zlevněním. Naše priorita je snížit ceny energií,“ řekl Pražák.
Potraviny stále zdražují
ANO zatím předvolební program nezveřejnilo, podle poslance v něm ale má stát, že „zajistí levné potraviny“. Potraviny přitom stále zdražují. V červenci podle statistiků ceny potravin a nealkoholických nápojů stouply o více než pět procent. Vejce, máslo, káva nebo kakao meziročně zdražily o patnáct až třicet procent. Podle ekonomů bude zdražování pokračovat, i když mírnějším tempem.
Výborný namítal, že je zvědavý, jak ANO slib levných potravin hodlá zajistit. Ceny energií jsou jen jedna z mnoha složek, některé komodity určuje vývoj světových trhů a u nás se ani nepěstují.
„Jestli si Andrej Babiš myslí, že pojede někam do Konga obchodovat s čokoládou?“ glosoval Výborný.
Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha zmínil, že zdražování potravin a zemědělské produkce by v budoucnu mohly způsobit nové emisní povolenky i plánované omezení podpory zemědělců v evropském rozpočtu. Podle něj bude záležet na politicích, zda se podaří vyjednat změny, aby nebyl dopad „dramatický“.
Ať Agrofert vrátí dotace
V otázce dotací ministr Výborný apeloval na šéfa ANO Babiše, aby jeho holding Agrofert vracel dotace, které podle rozhodnutí soudů přijal v rozporu se zákonem o střetu zájmů, a aby Agrofert nezatěžoval český soudní systém dalšími odvoláními. Zopakoval, že dohromady může jít až o 4,5 miliardy korun z dotací. V tom jsou zčásti i nárokové dotace, tedy přímé platby na hektar podle jednotných pravidel.
„Andrej Babiš si musí rozmyslet, zda chce být vrcholným politikem nebo podnikat v zemědělství a pobírat dotace. Obojí nelze,“ dodal Výborný.
Podle Pýchy ale není správné to, aby lidem z jakéhokoli oboru podnikání byl zamezen vstup do politiky. V Evropské unii zná příklady ministrů zemědělství, kteří podnikali v zemědělství a jejich firmy pobíraly nárokové dotace bez problémů. Diskutující se ale shodli, že Česko přijalo přísnější zákon o střetu zájmů, než platí mnohde jinde.