Článek
„Řešení, které Andrej Babiš v prosinci představil, se mohlo jevit vyhovující, ale tím, jak bylo praktikováno, budí velké pochybnosti. Myslím, že může narazit u Evropské komise,“ řekla Novinkám právnička Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity. Podle ní navíc zvolené řešení zřejmě nevyhovuje ani tuzemskému zákonu o střetu zájmů.
Babiš začátkem prosince na naléhání prezidenta Petra Pavla zveřejnil plán, jak chce možný střet zájmů vyřešit. Uvedl, že se od Agrofertu zcela odstřihne vlivově i ekonomicky a akcie holdingu se mu nevrátí ani po odchodu z politiky. Tvrdil také, že holding dostanou jeho děti, ale až po jeho smrti.
Dokumenty a listiny týkající se fondu, které získal a uveřejnil server Seznam Zprávy, však hovoří jinak. Tři z Babišových dětí, Adriana Bobeková, Vivien Babišová a Frederik Babiš, se mají ke správě holdingu dostat už v okamžiku, kdy Babiš podá demisi.
To se přitom teoreticky může stát téměř kdykoliv během jeho vlády, nikoliv pouze na konci volebního období. A co víc, vláda s Babišem v čele může v demisi vládnout ještě řadu měsíců, například Rusnokův kabinet takto fungoval téměř půl roku.
„Režim nezávislé správy automaticky skončí a rodinná správa začíná okamžikem, kdy zadavatel (Andrej Babiš - pozn. red.) není členem vlády nebo podá demisi,“ píše se v dokumentu.
„Střet zájmů tím samozřejmě nebyl překonán, a to ani podle českého práva,“ komentovala Zámečníková. Česká formulace zákona totiž uvádí, že střet zájmů vzniká i ve vztahu k blízkým osobám, které mohou mít z jednání funkcionáře prospěch.
Zákon o střetu zájmů v Česku uvádí:
Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.
Hraje se o dotace
Pokud Evropská komise (EK) dojde k závěru, že je Babiš i po vložení Agrofertu do fondu ve střetu zájmů, hrozí podle Zámečníkové, že se zopakuje scénář, který známe z předchozího Babišova vládního působení.
Babiš ještě jako ministr financí převedl na začátku roku 2017 akcie Agrofertu do dvou svěřenských fondů pojmenovaných AB private trust I a AB private trust II. Následně se v prosinci 2017 stal Babiš premiérem. EK ovšem shledala, že tyto fondy nebyly dostatečně nezávislé a premiér si tak udržel reálný vliv — mohl jmenovat a odvolávat jejich správce a beneficientem (ten, kdo z fondu profitoval) byl stále on. Agrofert tak podle EK fakticky zůstával pod jeho kontrolou.
EK proto koncem roku 2018 pozastavila výplatu některých dotací pro Agrofert. Některé české úřady ale peníze vyplácely dál a právní spory okolo jejich vrácení se táhnou dodnes.
„Bude-li shledáno, že se Andrej Babiš dostal opět do střetu zájmů, pak Agrofert nebude moci čerpat přímé dotace, případně by měl vracet ty, co byly, i skrze ČR, poskytnuty,“ potvrdil odborník na obchodní právo Bohumil Havel.
Upozornil však, že zatím Babiš Agrofert do fondu nevložil a stále jej vlastní. „Platí tudíž stále blokace podle zákona o střetu zájmů, tedy zákaz dotací i účasti na výběrovém řízení a stejně tak i blokace podle práva Evropské unie,“ doplnil.
Evropské nařízení o střetu zájmů říká:
…ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací...
„Petr Pavel Babiše donutil, aby zveřejnil způsob řešení hrozícího střetu zájmů, ale jak to teď vypadá, tak to není podle toho, jak to říkal,“ komentoval situaci prezident Komory auditorů a proděkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze Ladislav Mejzlík.
V případném sporu bude podle něj záležet zejména na tom, jak se k situaci postaví české úřady především resort zemědělství, na který má Babiš v pozici premiéra vliv, a soudy. Soudní tahanice pak podle něj mohou trvat i roky.
Prezident Pavel se do případného konfliktu premiéra s českými a unijními předpisy už vměšovat nechce. „Je na kompetentních institucích a orgánech, aby posuzovaly, zda po právní stránce probíhá vše tak, jak vyžaduje zákon,“ sdělil Novinkám prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.
