Článek
Babišem popisované řešení podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity ukazuje spíš na zahraniční právní řešení. „Byť lze i podle českého práva upravit řadu věcí nad rámec zákonné úpravy, zdá se, že představené řešení spíše odpovídá některé z common-law jurisdikcí (se zvykovým právem - pozn. red.), které mají pro takové struktury ustálenou praxi,“ uvedla v pátek.
Zdůraznila ale, že definitivní závěry lze činit až ve chvíli, kdy budou známy detaily o struktuře fondu. Klíčové budou i jeho stanovy.
Prezident Komory auditorů a proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík Novinkám potvrdil, že svěřenský fond, který by vyhověl podmínkám zákona, může Babiš zřídit i v Česku.
„Sice neznáme pojem slepého fondu, záleží však zejména na tom uspořádání. Pokud bude takové, že bude splňovat to, co Babiš oznámil ve videu, tak by to nemuselo vadit,“ konstatoval Mejzlík.
Kdo bude správcem?
Babiš řekl, že s Agrofertem už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po jeho konci v politice. „Akcie bude spravovat prostřednictvím trustové struktury zcela nezávislý správce, který bude kontrolován nezávislým protektorem,“ doplnil s tím, že oba určí zakladatel fondu, tedy nezávislá osoba. Babišovy děti získají Agrofert až po jeho smrti.
Z hlediska odstranění Babišova střetu zájmů bude účinnost plánovaného řešení podle Zámečníkové záviset zejména na tom, „jak nezávislý bude skutečný výkon správy trustu a kdo bude ve výsledku osobou, která správce a protektora určí,“ uvedla právnička.
Babišem předestřený scénář podle ní zřejmě posouvá řešení jeho střetu zájmů ve formální rovině o značný krok dál.
„V materiální rovině ale bude hodně záležet na tom, kdo bude fond skutečně spravovat, jakými pravidly se bude řídit a zda správce a protektor budou schopni fungovat skutečně nezávisle na politických a rodinných zájmech původního vlastníka,“ podotkla.