Článek
Otázky, jak vyřeší konflikt se zákonem o střetu zájmů, nechává zatím pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš bez odpovědi. „Vyřeším to,“ reaguje obvykle. Jak, řekne prý nejdříve prezidentovi.
Po osmi letech, kdy byl Agrofert součástí svěřenských fondů, je teď firma opět ze sta procent v Babišových rukou. Pravděpodobně se tak připravuje na toto řešení.
Jednou z možností, o které se mluví, je předat akcie Agrofertu některému z rodinných příslušníků, například některému z Babišových dětí.
Podle Marie Zámečníkové z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity to není řešení: „Podle zákona o střetu zájmů nesmí být společnost vlastněna veřejným funkcionářem ani jím ovládanou osobou. Začala by tak velká diskuse o tom, jestli si Andrej Babiš i přes faktické vlastnictví společnosti jeho dětmi v Agrofertu ponechal rozhodující vliv, či nikoliv.“
Podobný názor má také Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK. Ten upozorňuje také na to, že problém má českou i evropskou rovinu: „Také evropské právo počítá s tím, že převod musí být skutečný převod. Když Babiš převede Agrofert na některé ze svých dětí, může přes něj jednat stále ve vlastním zájmu.“ O tomto řešení má pochybnosti také Bohumil Havel z katedry obchodního práva Právnické fakulty UK.
Slepý fond v zahraničí?
Zakladatel takzvaného slepého fondu nemá žádný vliv na chod firmy. České zákony ale slepý fond prakticky neznají. Bylo by tak možné, že by ho Andrej Babiš vytvořil v zahraničí, vložil do něj Agrofert a tak se odstřihl od vlivu na jeho fungování.
Podle Marie Zámečníkové je to jedna z variant a mohlo by to být řešení. Záleželo by ale na tom, jak by byl fond nastaven a pod jakou jurisdikcí. „Aby toto řešení fungovalo, nikdo by totiž neměl vědět, co je v takzvaném slepém fondu za aktiva. V případě Agrofertu ale všichni vědí, v jakých oblastech podniká,“ dodává právnička. Podle Ondřeje Preusse by slepý fond v zahraničí „asi připadal v úvahu“.
Podle Bohumila Havla ale slepý fond nemusí vzniknout v cizině, může být vytvořen také podle českého práva. Jestli se tím střet zájmů vyřeší, je ale podle něj sporné: „Vždycky bude jasné, jaký je dopad rozhodnutí vlády na Agrofert.“
Zákon o střetu zájmů vyžaduje, aby lidé ve vysokých politických funkcích (premiér, ministři nebo poslanci a další) přímo ani nepřímo neovládali firmy, kde drží podíl vyšší než 25 procent a které získávají veřejné zakázky, dotace, investiční pobídky nebo mají podíl v médiích. Zákon dává možnému budoucímu premiérovi na vyřešení střetu zájmů 30 dnů od jeho jmenování.
