Článek
Babiš při zakládání Agrofertu v 90. letech minulého století využil své zkušenosti a kontakty z práce v zahraničním obchodě, ve stejném oboru působil i jeho otec. Často cestoval mezi Bratislavou, Švýcarskem, Marokem a dalšími zeměmi.
Agrofert vznikl jako společnost s ručením omezeným z české pobočky slovenského podniku zahraničního obchodu Petrimex.
„V roce 1992, když bylo jasné, že se pánové Klaus a Mečiar domluvili na rozdělení Československa, jsem na poradě vedení řekl, že musíme udělat v Praze kancelář a následně firmu, protože budou dva oddělené státy a byznys v Čechách by se měl dělat přes českou firmu,“ líčí vznik firmy sám Babiš. Název Agrofert vymyslel sám, šlo o spojení zkratek odkazující na francouzské a anglické výrazy pro zemědělství a hnojiva.
Podnik vznikl 25. ledna 1993, to znamená tři týdny po rozdělení Československa. Firma v době založení měla čtyři zaměstnance a věnovala se obchodu s hnojivy, stojí na webu Agrofertu v přehledu historických milníků společnosti.
Půjčili si u Citibank
Ze společnosti s ručením omezeným se po roce proměnila v akciovou společnost.
Vývoj Agrofertu byl podle Babiše spojený hlavně s americkou bankou Citibank, která jim v roce 1994 jako první poskytla úvěr na provozní financování ve výši čtyř milionů dolarů.
Citibank pak financovala privatizaci Prechezy a Dezy a slíbila i stovky milionů eur na privatizaci Unipetrolu. Ten ale nakonec koupil polský PKN Orlen.
Podle Seznam Zpráv byla původně majoritním vlastníkem firmy ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I. (Ost Finanz und Investment). Babiš se ve vlastnické struktuře Agrofertu poprvé jako akcionář objevil v roce 1999. Různými operacemi, mimo jiné slučováním firem, převzetím jmění či odštěpením částí majetku, vznikl postupně Agrofert Holding.
Ten v současnosti sdružuje zhruba 200 firem v Česku i v zahraničí. Do holdingu patří například chemičky Deza, Fatra, Lovochemie či Precheza, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík, Kmotr, Olma, Vodňanská drůbež, Odkolek nebo Penam, zemědělské, lesnické a obchodní firmy.
Agrofert nyní zaměstnává kolem 31 tisíc lidí, z toho 21 tisíc v Česku. V zahraničí působí prostřednictvím firem například na Slovensku, v Německu, Rakousku, Francii, Maďarsku, Polsku nebo Rumunsku.
Zisk Agrofertu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun.
Agrofert patří k největším příjemcům dotací v Česku. Hlavně jde o provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu, jejichž výše se vypočítává podle počtu chovaných zvířat nebo podle výměry osetých ploch. Čerpá ale i například dotace na investice.