Článek
„Účelem svěřenského fondu je správa a zachování majetku představovaného vyčleněným majetkem a jeho mezigenerační předání příslušným potomkům zadavatele tak, aby bylo zajištěno dlouhodobé naplňování jejich materiálních potřeb, a zajištění nezávislé správy po dobu, kdy bude zadavatel vykonávat funkci člena vlády České republiky,“ stojí v popisu fondu v evidenci Městského soudu v Praze, na který upozornil server Seznam Zprávy.
„Proto jsem se rozhodl udělat krok, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že udělám. Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nikdy nic společného,“ řekl přitom počátkem prosince. Společnost, kterou začal budovat v raných 90. letech, již nikdy nebude vlastnit, nebude s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebude s ní v žádném kontaktu, uvedl také.
Novinky požádaly premiéra Babiše formou SMS o vyjasnění, jak to bude řešeno poté, co přestane být členem vlády.
Veřejné oznámení, jak vyřeší střet zájmů, kvůli kterému byl Babiš kritizován už během svého předchozího premiérského období, po něm požadoval prezident Petr Pavel předtím, než jej jmenuje premiérem. To Babiš učinil 4. prosince.
Babiš byl jmenován novým ministerským předsedou 9. prosince, od té chvíle začala běžet zákonná 30denní lhůta, dokdy musí vyřešit svůj střet zájmů. V něm je coby premiér a zároveň vlastník holdingu Agrofert. Babiš nyní potvrdil, že právě do 8. ledna Agrofert vloží do fondu, lhůtu tedy splní.
Ticho ohledně SynBiolu
Fond byl založen poradenskou firmou Roklen s právní podporou kanceláře DBK. Správcem fondu je bankéř Wilfried Reinhard Elbs. Dohlížet na něj bude protektorka Věra Výtvarová.
Podle všeho se ale fond týká pouze Agrofertu, nikoliv Babišova dalšího majetku, jako je například firma SynBiol, přes kterou Babiš drží většinový podíl v investičním fondu Hartenberg. Ten přes firmu FutureLife vlastní desítky klinik, včetně reprodukčních, v Česku i v zahraničí, od Turecka po Velkou Británii.
Anketa
Pod holding Agrofert, jenž Babiš plně ovládl v 90. letech minulého století, spadají stovky firem podnikající v oblastech zemědělství, potravinářství, lesnictví, dřevařství, chemie či paliv. Jde třeba o firmy Olma, Fatra, Penam, Oseva, Vodňanská drůbež, ale i Duslo na Slovensku. Další firmy působí v Německu či Maďarsku.
Babiš je díky svému podnikání jedním z nejbohatších lidí v Česku. Magazín Forbes na jaře jeho jmění odhadl na 81 miliard korun. Podle ekonomických serverů Euro a E15 to však bylo více – 85 až 126 miliard.
Střet zájmů se začal poprvé řešit v roce 2014, kdy se po volbách stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Babiš později své firmy kvůli novému zákonu vložil do svěřenských fondů. Evropská komise, ale i české soudy pak konstatovaly, že tím svůj střet zájmů nevyřešil, když posléze stanul v čele vlády, přičemž zároveň zůstal v roli beneficienta fondů. Loni všechny firmy z těchto fondů přešly zpět do jeho rukou.
