Článek
Samotný Agrofert vznikl v roce 1993 z české pobočky slovenské společnosti Petrimex a věnoval se především obchodu s hnojivy. Postupně se rozrostl až na jednu z největších českých společností, kdy v současnosti vlastní přes 260 firem, a to nejen v Česku, ale třeba i v Německu, ve Francii, v Maďarsku, na Slovensku či v Rakousku.
V oblasti chemického průmyslu holdingu patří například Precheza, Duslo či Lovochemie. V potravinářském průmyslu je to Penam, Vodňanská drůbež, Olma či United Bakeries. Řada společností v jeho portfoliu operuje v oblasti zemědělské prvovýroby.
V oblasti techniky a technologií Agrofert uvádí, že má podíly třeba ve společnosti Agrotec. Koncern provozuje také několik vlastních bioplynových stanic.
Podle účetní závěrky dosáhl loni zisku ve výši téměř 7,1 miliardy korun. Předloni to bylo 2,1 miliardy. Hlavním důvodem nárůstu byl zisk z prodeje společností Mafra, která vlastní například deník MF Dnes, rádio Impuls a Óčko TV, a Londa vlastnící chemický závod Synthesia.
Druhou oporou Babišova podnikání je koncern SynBiol. Jeho hospodářský výsledek po zdanění loni činil 221,3 milionu.
Čapí hnízdo, Sokolovna i květinářství
SynBiol mimo jiné ovládá společnost Imoba, jež vlastní známou Sokolovnu a cukrárnu Paloma v Průhonicích u Prahy. V obou těchto podnicích se odehrávala řada politických jednání, v nichž Babiš figuroval. Podle webových stránek pak společnosti i patří Pumpa v Průhonicích, což je čerpací stanice spojená s restaurací. A samozřejmě nelze opominout ani Čapí hnízdo, kvůli jehož financování Babiš stále čelí trestnímu stíhání.
Další významnou součástí SynBiolu je investiční fond Hartenberg, který investoval třeba do sítě reprodukčních klinik FutureLife. Dále vlastní například společnost Imunoglukan, jež se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci přírodních produktů pro podporu imunity. Investice má i v oblasti leteckého průmyslu, retailu, jako jsou například e-shopy Astratex a Ovečkárna či síť květinářství Flamengo, nebo v realitách.