Článek
Podklady pro zahájení vrácení dotací začal Státní zemědělský intervenční fond připravovat letos, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které zmínkou v odůvodnění usnesení potvrdil i Ústavní soud na konci dubna. Podle ministerstva zemědělství mají podniky vracet celkem sedm miliard korun.
První kroky k zpětnému vymáhání fond podnikl koncem minulého týdne. Jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021. Z celkových tržeb Agrofertu tvoří dotace zhruba jedno procento. Opoziční Piráti načasování těsně před volbami do Poslanecké sněmovny, v nichž je ANO favoritem, opakovaně kritizují.
„Z hlediska potravinové bezpečnosti nebude mít vymáhání žádný dopad, příslušné firmy Agrofertu budou nepochybně fungovat dál,“ uvedl agrární analytik Petr Havel. Ani případný prodej holdingu by podle Havla neměl na potravinovou bezpečnost významný vliv. „Buď budou (firmy) i pod novým vlastníkem podnikat dál, nebo jejich roli na trhu převezmou jiné subjekty, klidně i tuzemské,“ dodal Havel.
Také agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier se nedomnívá, že by potravinová bezpečnost byla ohrožena, i kdyby celý holding koupil zahraniční investor. „Každý potenciální majitel by chtěl, aby jeho podnik prosperoval, navíc jsme na jednotném evropském trhu. Z agro-potravinářských produktů toho hodně dovážíme, ale také vyvážíme,“ řekl Maier.
Naopak Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že možný prodej holdingu by zemědělství v Česku ohrozil. „Opravdu hrozí prodej a my si myslíme, že to bude Čína, nebo něco podobného, že to bude zahraniční hráč. To znamená, že to je nebezpečná zpráva pro všechny občany, to je opravdu ohrožení potravinové, ale i strategické bezpečnosti, protože tady bude mít někdo vliv na významnou část ploch v České republice,“ řekl už dříve předseda asociace Jaroslav Šebek.
Šebek také upozornil, že Agrofert drží v Česku velkou část skladovacích kapacit, výrobu různých důležitých komponentů pro zemědělství, spoustu podniků a zhruba 150 tisíc hektarů zemědělské půdy. Všechny zemědělské pozemky loni podle zprávy ministerstva zemědělství tvořily téměř 4,2 milionu hektarů.
I Havel přiznal, že velká koncentrace pozemků ve vlastnictví nebo nájmu Agrofertu může představovat jisté riziko, protože vlastník tak rozsáhlých pozemků může například ovlivnit rozvojové plány obcí, trasy liniový staveb či podobu pozemkových úprav.
Nejpravděpodobněji ale podle Havla vlastnictví Agrofertu po Babišovi převezmou dědici nebo blízcí příbuzní. „V ČR na koupi Agrofertu nemá nikdo dost peněz, investoři ze zahraničí asi ano, ale téměř bych vylučoval často zmiňovanou Čínu,“ dodal Havel.
Podle Šebka existuje i další varianta, jak by Babiš mohl s Agrofertem naložit, tedy že by holding přestal pobírat dotace. „To ale znamená, buď ty dotace nepotřebuje, prostě ty dotace nebude dostávat a nic se nestane a dostanou je další tisíce zemědělských podniků, které je nedostaly, ale proč za ně tedy bojuje,“ poznamenal Šebek.
Další možností podle něj je, že Agrofert dotace potřebuje - a pokud by je přestal pobírat, ohrozí tím své podniky, které by pak musely propouštět a tím opět hrozí ohrožení soběstačnosti i zaměstnanosti.
„Ať už se to vyloží, jak se to vyloží, tak každopádně to má negativní dopad na české zemědělství. Kdyby si ty peníze nevypláceli, tak se tohle vůbec nemuselo řešit. A peníze by směřovaly k zemědělcům, kam mají,“ uzavřel Šebek.
