KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy je parlamentní politická strana, která navazuje na činnost předlistopadové komunistické strany Československa (KSČ), od jejíhož totalitního odkazu se podle svých kritiků nikdy důrazně nedistancovala. Průlom pro stranu nastal v roce 2018, kdy získala částečný podíl na vládě. Na jejich hlasech totiž stála druhá menšinová vláda Andreje Babiše. Ve volbách 2021 však strana naprosto propadla a poprvé se do Sněmovny nedostala.

Politika KSČM tradičně vychází z levicových principů založených na učení marxismu. Jejím programovým cílem je zavedení socialismu, tedy rovnostářské společnosti s důrazem na centrální řízení ekonomiky, sociální solidaritu a upřednostňování zájmu kolektivu. Podle názoru KSČM, který je obsažen v jejím programu Naděje pro ČR je základní příčinou problémů světa kapitalismus. Dlouhodobě také vystupují proti členství Česka v NATO.

Své voliče získávají komunisté zastáváním zájmů sociálně slabých obyvatel a snahou o maximální míru přerozdělování. Kritici proto stranu viní z populismu. Přízeň voličů si komunisté zatím získávali také tím, že se po roce 1989 nepodíleli na žádné vládě. Tím se vyhnuli kritice, která se snesla na ostatní strany, které byly u moci, a naopak získali protestní hlasy.

Strana vznikla v březnu roku 1990 jako protějšek Komunistické strany Slovenska (KSS), která ale později ze společného svazku vystoupila a přejmenovala se na Stranu demokratickej l’avice.

Předsedou strany byl dlouhá léta (2005-2021) Vojtěch Filip, který převzal křeslo po Miroslavu Grebeníčkovi. Ve volbách v roce 2006 získala KSČM 26 poslaneckých mandátů. V čele strany stál Filip až do roku 2021, kdy KSČM propadlo ve volbách a na své předsednictví rezignoval. Následný mimořádný sjezd do vedoucí pozice zvolil europoslankyni Kateřinu Konečnou.

KSČM byla dlouhodobě třetí nejsilnější stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně, úspěch TOP 09 ve volbách v roce 2010 ji odsunul na čtvrté místo. Naopak předčasné volby v roce 2013 vynesli stranu zpět na třetí pozici.

Když v roce 2017 po volbách komunisté poprvé klesli pod deset procent a získali pouhých patnáct mandátů, mnozí z jejich straníků to považovali za prohru. Díky celkové povolební situaci však dokázali komunisté vytěžit ze svého nízkého zisku maximum a stali se klíčovým hráčem, na kterém stojí nová vláda.

Už krátce po volbách zaznívala možnost, že by se KSČM mohla stát koaličním partnerem a podílet se na vládě s vítězným hnutím ANO, jehož předsedu Andreje Babiše odmítala za premiéra většina sněmovních stran. Komunisté také byli, i přes nízký volební výsledek, odměněni větším počtem funkcí ve sněmovních orgánech. Přesto i z hnutí ANO zazníval odpor jít do koalice se stranou, která se podle mnohých stále nevyrovnala se svou minulostí.

KSČM nakonec přistoupila na toleranci menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD, která dohromady disponovala 93 hlasy. Podpora vlády měla podobu toleranční dohody, která sice KSČM nepovyšuje na člena vlády a negarantuje straně vlastní ministry, zavazuje však vládu plnit programové prohlášení. Na jeho podobě totiž komunisté měli určitý vliv, díky jejich nesouhlasu například z prohlášení vypadl závazek posílení zahraničních vojenských misí. Dlouhodobě KSČM také deklarovala snahu získat posty ve státních a polostátních firmách výměnou za podporu Babišovy vlády.

Stabilní volební výsledky se KSČM dařilo udržovat i přesto, že jejich široka členská základna rychle ubývá. Ještě v roce 1997 měla strana víc než 154 tisíc členů, ke konci roku 2007 počet straníků klesl na 77 tisíc a o dalších deset let později, v roce 2017, se už pohyboval kolem 37 tisíc. V roce 2022 počet členů klesl na 25 tisíc. Většinu z nich představují předlistopadoví komunisté, věkový průměr rychle řídnoucí členské základny přesahuje 70 let.

>> Více o vzniku a historii KSČM včetně podrobného popisu politiky strany v uplynulých letech jsme psali zde <<