Hlavní obsah

Česká pirátská strana (Piráti)

Foto: archív pirati.cz
Článek

Česká pirátská strana, Pirátská strana nebo jen Piráti je politická strana, která - podobně jako jí podobné ve světě - vznikla jako odpor proti „omezování základních občanských práv a svobod lobbistickými skupinami“. Ziskem poslaneckých křesel ve volbách v roce 2017 se stala teprve druhou na světě (po Islandu), které se vstup do zákonodárného orgánu povedl. Jejich hlavním tématem je transparentnost a informace. V roce 2018 uspěli Piráti v komunálních volbách v Praze a jejich zástupce se stal pražským primátorem. Volby 2021 však byly pro Piráty neúspěšné.

Program

Pirátská strana se podle svých slov zaměřuje na prosazování respektu a elementárního práva občana na svobodné šíření informací a striktní ochranu soukromí člověka jako odraz informační společnosti 21. století.

Na základě těchto cílů byl formulován program, s nímž strana kandidovala v roce 2013 do Poslanecké sněmovny. Mimo výše uvedených bodů se strana zasazovala o maximální transparentnost státu, přímou demokracii a revizi zákonů, které omezují tvořivost umělými monopoly.

Legalizace konopí by přinesla až 1,8 miliardy, tvrdí Piráti

Domácí

Mimo jiné se program dotýká i problematiky drog. Piráti požadují racionalizaci přístupu k drogám a dekriminalizaci jejich užívání.

Strana v programu deklaruje i cíle realizovat činnost strany z vlastních nákladů, takže má transparentní účet, používá svobodné licence, přímou volbu, odvolání a referenda.

Založení strany

První vlaštovkou volající po vytvoření Pirátské strany byla výzva publikovaná programátorem Jiřím Kadeřávkem na portálu AbcLinuxu 19. dubna 2009. Pak už to šlo ráz na ráz. Zformoval se přípravný výbor a vznikla online petice pro získání tehdy zákonem stanoveného počtu tisíce podpisů. Ten získala strana za necelé dva dny.

27. května 2009 podala strana návrh na svou registraci ministerstvu vnitra a 17. června téhož roku se tak i stalo. O týden později byl předsedou zvolen Kamil Horký.

Předsedové strany
Kamil Horký28. června 2009 - 24. října 2009
Ivan Bartoš24. října 2009 - 25. června 2013
Jakub Michálek25. června 2013 - 7. září 2013
Ivan Bartoš7. září 2013 - 6. června 2014
Jan Michailidu6. června 2014 - 2. srpna 2014
Lukáš Černohorský2. srpna 2014 - 2. dubna 2016
Ivan Bartošod 2. dubna 2016
Foto: Milan Malíček, Právo

Ivan Bartoš

Stoupání na vrchol

V běžných předvolebních průzkumech na jaře 2010 nebyla strana vůbec uváděna, avšak v samotných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 Piráti překvapili a získali 42 323 hlasů (0,80%), a umístili se tak na 11. místě.

V roce 2012 postavili Piráti do senátních voleb tři kandidáty, z nichž byl jeden - Libor Michálek - zvolen senátorem, čímž se Pirátská strana stala parlamentní stranou.

V komunálních volbách v roce 2014 uspěla strana v několika obcích i městských částech. V Praze získala 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a celkově se počet zvolených zastupitelů, které nominovali Piráti, vyšvihl na 34.

Ve volbách nanečisto, které Člověk v tísni pořádal před sněmovními volbami v roce 2013 na 434 středních školách, by volby vyhrála TOP 09 se 17,8 procenta, která by však jen o 39 hlasů předběhla právě Českou pirátskou stranu. V simulaci evropských voleb na školách v roce 2014 s více než 19 procenty už Česká pirátská strana vyhrála.

Bartoš: Obavy demonstrantů chápu. Ti na pódiu strach jen rozdmýchávali

Domácí

Podpora od mladých se však o dva roky později ve volbách neprojevila. Piráti byli schopni dostat do krajských zastupitelstvech pět svých zástupců a do Senátu se jim povedlo, i s podporou dalších stran, dostat dva senátory.

Vliv prvovoličů se mohl projevit až u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Ty znamenaly pro stranu obrovský úspěch. Do předvolební kampaně šli Piráti konfrontačně, vymezili se proti stávajícím politikům a s heslem „Pusťte nás na ně” se označili za jedinou stranu nespojenou se žádnými skandály či korupcí.

Jejich výraznou předvolební atrakcí byl i autobus polepený politiky, kteří se zapletli do různých kauz. Za svou podobiznu tehdy na Piráty podala žalobu Jana Nečasová (dříve Nagyová), která byla na autobusu vyobrazena s loutkou svého manžela a bývalého premiéra Petra Nečase. Později žalobu stáhla.

Foto: Pirátská strana

Pirátský autobus bude objíždět republiku

Tato konfrontační kampaň se Pirátům pravděpodobně vyplatila. Zatímco ještě v srpnu jim předvolební průzkumy slibovaly kolem 3,5 procenta, v záři už se přehoupli k šesti procentům. Celkový volební výsledek však překvapil všechny. Hlas jí do urny vložilo přes pět set tisíc voličů a získala tak 10,79 procenta, čímž se stala třetí nejúspěšnější stranou ve volbách. Do Sněmovny vstoupilo 22 pirátů.

Piráti svou strategii do Sněmovny zveřejnili ještě před volbami, ve které se zavazovali, že nebudou za žádných okolností podporovat vládu „s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO".

Posléze nepodpořili vítěznou stranu premiéra Andreje Babiše a skončili v opozici.

Piráti v čele Prahy

Volebních úspěchů se Piráti dočkali i v následujících volbách. V těch senátních v říjnu 2018 byl zvolen za Piráty senátorem Lukáš Wagenknecht. V komunálních volbách rovněž přesvědčila velké množství voličů ve většině velkých měst. V Praze se umístila druhá s 13 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a v rámci povolebních vyjednávání s koaličními partnery Praha sobě a Spojené síly pro Prahu dosáhla dohody o obsazení postu primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Zdeněk Hřib na jednánípražského zastupitelstva

Další prvenství si strana připsala v lednu 2019, kdy během voleb do Evropského parlamentu získala přes 300 tisíc hlasů a získala tři mandáty. Novými europoslanci za Piráty byli zvoleni Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Vstoupili do čtvrté nejsilnější frakce Zelení / Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA). Kolaja byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.

S činností ve vysoké politice přišla i kritika některých kroků a postojů, především činnosti vedení Prahy. Primátor Hřib byl kritizován, a to i předsedou strany Bartošem za to, že ač se strana zasazuje o transparentnost, podpořil tajné hlasování o lince metra D. Rozruch také strana vzbudila návrhem, aby lidé, kteří v Praze vlastní byty, v nichž nikdo nežije, platili vyšší daň.

Nečekaný neúspěch ve volbách 2021

Do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se Piráti rozhodli jít v koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Lídrem byl předseda Pirátů Bartoš. Koalice očekávala volební úspěch a zisk alespoň 25 % hlasů.

Koaliční strana zakazovala kandidátům vyzývat ke kroužkování. Pokud by některou ze stran přednostní hlasy voličů zvýhodnily, poskytne druhé „nefinanční kompenzace“. Mělo by jít například o pozice ve sněmovních výborech, které bude obsazovat „překroužkovaná“ strana.

Starostové kroužkováním zmasakrovali Piráty

Parlamentní volby

Právě tak volby vyzněly. Koalice sice obdržela 15,62 % hlasů a získala 37 křesel, pouze 4 však připadly kandidátům Pirátů. Stranické referendum následně potvrdilo, že i po tomto oslabení má strana dál usilovat o místo ve vládě, kam podle smlouvy měla společně se STAN jít.

Po obrovském úspěchu ve volbách 2017 tak byl pro Piráty tento volební výsledek velice slabý. I přes pouhé čtyři mandáty se Pirátům podařilo z nesnadné situace získat co nejvíce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Jan Lipavský zamířil na ministerstvo zahraničí a nestraník Michal Šalomoun usedl do vlády bez portfeje coby ministr pro legislativu.

Po neúspěšných volbách strana uvažovala o případné změně vedení a dalšího směřování Pirátů. Ivan Bartoš svůj post v čele strany následně obhájil.

Bartoš obhájil křeslo šéfa Pirátů

Domácí

Svoboda internetu

Úspěch si strana mohla připsat za podíl v zamítnutí kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství). Smlouva měla zajistit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví.  V únoru 2012 proti ní protestovaly tisíce lidí.

O dva měsíce později přesvědčili Piráti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se zavázal, že smlouvu předloží Ústavnímu soudu, což se v minulosti stalo pouze v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Nakonec byla ACTA zamítnuta velkou většinou Evropského parlamentu.

V únoru 2012 přišla strana s návrhem ústavního zákona, který by zaručoval svobodu internetu bez zásahů státu. Piráti jsou proti jakékoliv cenzuře internetu, sledování nebo odpojování uživatelů a porušování síťové neutrality.

Ochrana soukromí

Ostře se strana vyhrazovala proti mobilním operátorům a jejich povinnosti sledovat a ukládat data o mobilní komunikaci a internetovém připojení svých klientů. Zákon o sledování komunikace zrušil Ústavní soud na počátku roku 2012 jako protiústavní.

Později strana kritizovala evropský projekt INDECT, podle kterého by se mělo sledovat a vyhodnocovat podezřelé chování obyvatel a propojovat informace získané z kamerových systémů s údaji získanými z internetu. 20. října 2012 se Piráti připojili k protestům pořádaným napříč Evropou a sama uspořádala demonstrace celkem v šesti městech České republiky. 

DOKUMENT: Projev ministra zahraničí Lipavského v Radě bezpečnosti OSN

Dokumenty

Kopírování

Straně se nelíbilo používání pojmu „autorské právo“ v případě, kdy se nejednalo o autora, ale o obchodní model nahrávacích společností a vydavatelů. Připomněla ministerstvu kultury, že v dnešním digitálním světě nejsou autorské zákony respektovány a ani by neměly být nijak vynucovány, protože brání v digitalizaci kulturního bohatství. Navíc se jim nelíbilo, že „autorské zákony“ chrání autory i například 70 let po jejich smrti, čímž přináší zisk pouze několika korporacím - monopolům a navrhli, aby se „zákon nazýval pravým jménem, tedy kopírovací zákon“.

Legalizace drog

Strana a její členové se pravidelně účastní pochodů za legalizaci marihuany. Piráti požadují přehodnocení Jednotné úmluvy o omamných látkách, konec prohibice drog, jejich regulaci a zdanění. Podle nich je současná drogová situace tristní, protože místo státu na drogách vydělávají zločinci a uživatelé jsou trestáni.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto předvolební plakát Pirátské strany Za Prahu travnatější

Související témata:
Piráti a STAN (koalice)

Články k tématu

Piráti s Prahou sobě zůstávají v alianci

19. 1. 2023, 5:25

Aliance stability mezi Piráty a Prahou sobě trvá, ačkoli vítěz komunálních voleb v Praze Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) by do koalice chtěl vzít jen Piráty....

V pirátské anketě vyhrál Pavel

6. 1. 2023, 13:12

Pirátská základna podpořila v nezávazné anketě o prezidentských kandidátech generála Petra Pavla. Zvítězil před ekonomkou Danuší Nerudovou. Přízeň Pirátů se na...

Piráti zatím volí Nerudovou a Pavla

28. 12. 2022, 9:54

Piráti na internetu mezi svými 1196 členy hledají favorita pro prezidentské volby. Vede Danuše Nerudová před Petrem Pavlem a Markem Hilšerem.

Spolu s ANO odstaví Hřiba z vedení Prahy

14. 12. 2022, 9:23

Primátorovi Prahy Zdeňku Hřibovi (Piráti) zbývají podle všeho už jen desítky hodin ve funkci, v níž přesluhuje víc než dva měsíce po volbách. Má ho vystřídat...

Svoboda: Chceme menšinovou radu, zkusíme STAN

7. 12. 2022, 12:59

V tuto chvíli chceme vytvořit v Praze menšinovou radu s většinovou podporou a začít pracovat, uvedl pro Právo kandidát koalice Spolu na primátora Bohuslav...

Piráti zvažují, že potopí Prahu sobě

11. 11. 2022, 13:59

Zastupitelský klub Pirátů v Praze by měl do týdne rozhodnout, jestli vstoupí do koalice se Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a STAN samostatně bez Prahy sobě, se...

ANO v Praze vyzvalo Spolu k menšinové radě

30. 10. 2022, 13:40

Koaliční vyjednávání v Praze se v posledních týdnech nijak zásadně neposunulo. Podle pražského ANO by v současné době bylo vhodné, aby vznikla menšinová rada....

Spolu a Piráti v klinči kvůli Čižinskému

26. 10. 2022, 7:24

Vyjednávání o pražské koalici v úterý skončilo opět patem. Přitom Praha je vedle Hradce Králové posledním z velkých měst, kde měsíc po volbách ještě nebyla...

Piráti trvají na mimořádné dani už letos

25. 10. 2022, 9:52

Ve vládní koalici vzplál spor. Jablkem sváru se stala chystaná tříletá daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) u energo firem, rafinerií a bank. Vláda se...

Hřib může vládnout ještě v listopadu

15. 10. 2022, 13:04

Opoziční i koaliční strany v pražském zastupitelstvu se pomalu chystají na možnost, že do ustavující schůze 3. nebo 10. listopadu nevznikne v hlavním městě...

Jurečka je připraven v Praze Wolfa obětovat

12. 10. 2022, 16:09

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro Novinky připustil, že zvažuje neobsazení Jana Wolfa (KDU-ČSL) do Rady hlavního města, aby nezmařil vyjednávání o vzniku nového...

Praha uvolní peníze na pomoc s inflací

6. 9. 2022, 14:39

Pražští zastupitelé mají ve čtvrtek rozhodnout, zda město ze svého rozpočtu pošle jednotlivým radnicím asi 266 milionů korun pro rodiny ohrožené inflací....

Koalice řešila Mlejnka. Bez komentáře

31. 8. 2022, 3:30

Jednání lídrů vládní pětikoalice se v úterý protáhlo do večerních hodin. Jedním z hlavních bodů bylo vyjasnění si informací a postoje kolem šéfa civilní...

Piráti se ve sporu o Airbnb brání kritice

17. 8. 2022, 9:58

Návrh zákona o regulaci krátkodobého ubytování typu Airbnb nebude legalizovat porušování platných zákonů, tvrdí ve vyjádření zaslaném Právu šéf poslaneckého...

Piráti boj o Hrad zřejmě vzdávají

23. 7. 2022, 19:31

Piráti s nejvyšší pravděpodobností nebudou hledat vlastního kandidáta na prezidenta. Čas kvapí, hledat novou tvář a představovat ji pro klání o Hrad od září by...

Bartoš: Gazdík nám lhal

12. 7. 2022, 10:44

Podle ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše je důležité, aby se STAN „odpáral“ kolem lidí z kauzy Dozimetr. Otevřeně mluví o zklamání...

Hřib: Povinná centra jsou chybné nařízení

4. 7. 2022, 4:09

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v rozhovoru pro Právo popsal, proč považuje nařízení krajům o povinném provozování krajských asistenčních center pro...

Kvůli sňatkům gayů lidovci vládu nepovalí

30. 5. 2022, 9:24

Koaliční špičky se dohodly, že hlasování o návrhu na uzákonění manželství stejnopohlavních bude nezávazné, tudíž nebude vnímáno jako porušení koaliční smlouvy....

Tisková konference po jednání vlády

6. 4. 2022, 20:23

Kabinet premiéra Petra Fiay (ODS) se ve středu sešel na pravidelné schůzi, tématem jednání byla mimo jiné situace na Ukrajině. Šéf resortu vnitra Vít Rakušan...

ČSSD i KSČM jsou v červených číslech

2. 4. 2022, 6:30

Politické strany a hnutí ve čtvrtek odevzdaly výroční zprávy, jak minulý rok hospodařily. Ty, které se dostaly v podzimních volbách do Sněmovny, skončily...

Tisková konference po jednání vlády

9. 3. 2022, 14:51

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) řešil ve středu situaci na Ukrajině i koronavirová opatření. Tématem jednání mělo být i zdražování energií či paliv. Brífink...