Staré strany ztrácejí tisíce členů, netáhnou už ani hnutí

A novější hnutí, která svého času fungovala jako štiky v politickém rybníku, mají tradičně nižší členskou základnu a dokážou přitáhnout do svých řad jen desítky, maximálně stovky nováčků.

Nejvyšší počet mají historicky v Česku komunisté, ale ti hlavně kvůli vysokému věkovému průměru přicházejí o tisíce členů. Aktuálně jich má KSČM okolo 25 tisíc, přitom na konci roku 2020 měla ještě 28,7 tisíce straníků. Komunisté v loňských volbách do Sněmovny propadli, což by kromě věku mohlo způsobit další odliv z dnešní opoziční strany, která před dvěma lety ztratila pozice i v krajích a naději má v podzimních volbách už jen v některých menších městech a obcích.

Také opoziční sociální demokracie, která loni zažila debakl, ztrácí své členy po tisících. Konkrétně za rok přišla ČSSD o dva tisíce členů, loni měli ještě 11 500 lidí, nyní je to už jen 9403.

To lidovcům, kteří patří do trojice víc než stoletých českých politických uskupení, se ztráty daří poněkud brzdit příchodem stovek mladších členů. Před rokem bylo členů KDU-ČSL 21 056, letos „jen“ o pět set méně – 20 504.

Dlouhodobě přichází o členy také ODS. Za letošek nejsou ještě počty známy, ale mezi roky 2020 a 2021 ubyla tisícovka občanských demokratů – loni jich zůstalo 12,5 tisíce. A je otázka, co s tím udělala euforie po loňském volebním úspěchu a po vstupu do vlády.

Za dlouholetým poklesem členské základny je podle všeho všeobecné zklamání lidí, že nedokážou v politice jako řadoví členové nic prosadit. „Většina lidí nabyla dojmu, že politika se odehrává pouze někde nahoře a oni ani prostřednictvím členství ve stranách nemohou projevovat své politické preference,“ řekl Právu sociolog Jan Herzmann.

Komunisté, soc. demokraté a lidovci ztrácejí hlavně proto, že jim stárne členská základna. „U komunistů je to také tím, že mladší generace nemá důvěru, že tato ideologie má nějakou budoucnost. U ČSSD je za úbytkem vnitřní rozhádanost a volební neúspěchy,“ poznamenal sociolog. ODS podle něj ztrácí, protože v lidech stále zůstává pachuť z afér z dob premiérů Nečase nebo Topolánka.

Ostatní parlamentní strany a hnutí, které jsou na scéně posledních deset patnáct let, členy ještě získávají. Tedy s výjimkou bývalého vládního hnutí ANO. To už několik let zažívá úbytek členů, loni jich mělo 2676, letos už o padesát méně.

Opoziční SPD naopak nabírá. Hnutí Tomia Okamury loni vykazovalo 9500 členů, letos je to 9783. Také k hnutí STAN přišlo od loňska přes dvě stě nových lidí. Loni mělo hnutí 1921 a letos 2147 členů.

K Pirátům, kteří ovšem loni zažili nečekaný strmý pád, ale vstoupili do vlády, se přihlásila nově stovka lidí. Nyní jich je 1226, loni jich bylo jedenáct set. Stejně tak vládní TOP 09, ta v současnosti má 2603 straníky, loni jich bylo 2481.

Novější hnutí a strany podle Herzmanna zatím trochu rostou, protože vzbudily u lidí naději, že v nich naleznou víc prostoru. „Ale je to liché. V případě STAN jde o stejně hierarchickou stranu jako je ODS,“ podotkl.

SPD podle Herzmanna získává lidi, kteří jsou z vývoje v Česku frustrováni. „SPD dodává lidem, kteří se ne vždy v politice orientují, pocit, že prosazují svým členstvím odpor vůči poměrům ve společnosti. A protože SPD ještě nebyla ve vládě, lidé zatím věří, že dokáže něco změnit,“ dodal.