Starostové a nezávislí (STAN)

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se původně zaměřovalo hlavně na komunální politiku. Po dlouholeté spolupráci s TOP 09 se mu v roce 2017 povedlo prorazit do Sněmovny s šesti poslanci jako samostatnému uskupení, ve volbách 2021 získalo 33 mandátů, tentokrát ale v koalici s Piráty. Předsedou je od dubna 2019 Vít Rakušan.

Hnutí vzniklo v roce 2004. Tehdy se však jmenovalo Nezávislí starostové pro kraj a věnovalo se především Zlínskému kraji. V roce 2009 se přejmenovalo na STAN a začalo působit celorepublikově.

„Spojili jsme naše síly, abychom mohli snadněji prosadit cíle k řešení otázek a témat, které se našich obcí a regionů dotýkají. Jsme přesvědčeni, že komunální politici, kteří se nehlásí k žádné ze stávajících parlamentních stran, jsou v současnosti znevýhodněni,“ uvádí hnutí na svých webových stránkách.

V roce 2009 kandidovali Starostové ve volbách v Evropském parlamentu. Nezískali však žádné křeslo.

Ještě ve stejném roce uzavřeli smlouvu o strategické spolupráci s TOP 09, které tehdy předsedal Karel Schwarzenberg. Starostům po volbách v roce 2010 ve vládě Petra Nečase připadlo ministerstvo kultury.

V roce 2013 STAN a TOP 09 uzavřely další smlouvu o společné kandidatuře do Sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu. V předčasných volbách do dolní komory v říjnu 2013 usedli do sněmovních lavic v rámci poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové čtyři členové a příznivci STAN.

Mezi ně patřili Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jan Farský a František Vácha. Mandát ve volbách do evropského parlamentu získal Stanislav Polčák. V Senátu patří STAN šest křesel, v horní komoře jsou členy klubu Starostové a nezávislí.

TOP 09 a Starostové měli předvolební smlouvu o senátních a prezidentských volbách. Do krajských voleb však každá ze stran šla ve většině krajů zvlášť.

Koncem roku 2016 pak obě strany po několika měsících spekulací oficiálně ukončily spolupráci. Do poslaneckých voleb 2017 se tak hnutí rozhodlo hledat jiného partnera. Tím se nakonec stali lidovci.

Starostové s lidovci podepsali koaliční spolupráci v dubnu 2017. Společná kandidatura jim však vydržela jen několik měsíců. Jelikož se jednalo o koalici dvou stran, potřebovali pro vstup do Sněmovny alespoň deset procent hlasů. Tomu však nenasvědčovaly předvolební průzkumy.

Lidovci tak koalici odmítli a nabídli Starostům alternativu v podobě volných míst na své samostatné kandidátce. Starostové to považovali za nepřijatelné a spolupráci ukončili. Tři měsíce před volbami se tak rozhodli kandidovat samostatně. Tváří kampaně se stal Jan Farský. Hnutí nakonec ve volbách obdrželo šest křesel a stalo se nejmenší z devíti stran a hnutí zvolených do Sněmovny.

Pro sněmovní volby 2021 sestavili STAN koalici s Piráty. Koalice ve volbách skončila třetí, dosáhla na 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů. Hnutí STAN však Piráty, kteří přitom byli před volbami považováni za v koalici jednoznačně silnější stranu, převálcovalo prostřednictvím preferenčních hlasů. Z celkových 37 získaných mandátů získali Piráti jen čtyři.

Po sestavení nové vlády Petra Fialy hnutí STAN obsadilo čtyři resorty včetně postu 1. místopředsedy vlády.

V roce 2022 hnutím otřásla tzv. kauza Dozimetr. V souvislosti ní rezignoval tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Své rozhodnutí zdůvodnil vazbami na podnikatele Michala Redla, který byl v rozsáhlé kauze obviněn v korupce a vzat do vazby. Jedním ze zadržených byl pražský předseda STAN Petr Hlubuček. Kritice a výzvám k odchodu z vlády čelil také ministr vnitra a současný šéf hnutí Vít Rakušan.