Článek
„Rozhodně neplatí, že zveřejnění konkrétního symbolu rovná se trestný čin. Vždy je třeba zjistit okolnosti jeho zobrazení. Platí to tak s hákovým křížem, bude to tak platit s každým ostatním symbolem. Mimo jiné proto, že žádný seznam zakázaných symbolů neexistuje,“ řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. „Právě v této oblasti více než kdekoliv jinde platí, že každý případ je individuální,“ dodal.
Už dnes platí, že za propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod hrozí rok až pět let za mřížemi. V zákoníku jsou však zmíněna pouze hnutí obecně, bez přívlastků. Nově se před slovo hnutí dávají přívlastky „nacistické, komunistické či jiné“.
Ke změně vyzvaly poslance Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti XX. století a Platforma evropské paměti a svědomí. Ty upozorňovaly na to, že zatímco propagace nacismu je v Česku trestána, v případě komunismu se tak neděje. Změnu pak ve Sněmovně navrhla skupina poslanců z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, většina zákonodárců ji pak schválila.
Obývák kontra veřejné shromáždění
„O tom, že je komunismus zločinný režim, vůbec nemám důvod pochybovat. A pokud je to zločinný režim, který stál životy více lidí než nacismus, pak je správné ho postavit na stejnou úroveň,“ řekla Novinkám ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
Na dotaz, zda tato změna zákona může trestně postihnout i Komunistickou stranu Čech a Moravy, odpověděla stručně: „Uvidíme.“
„Máme obrovské zkušenosti s postihováním propagace jiných ideologií, které jednoznačně směřují proti určitému národu, rase a podobně. Víme, jak to posuzovat, jak to dokumentovat,“ poznamenal policejní prezident Martin Vondrášek.
Policisté podle něj budou v jednotlivých případech věc konzultovat se státními zástupci, budou se zpracovávat znalecké posudky.
„Něco jiného je, když někdo doma v obýváku má něco na sobě a něco říká. Něco jiného, když to říká v restauraci. A něco jiného, když to říká na shromáždění. Tedy když ten dopad je vůči dvěma lidem, deseti, dvěma stovkám nebo dvěma tisícům,“ podotkl Vondrášek.
Druhou věcí je podle něj forma daného projevu i to, jak je míněná vážně. „Tam se opravdu hodnotí každá drobnost a posuzuje se, zda jsou naplněny znaky trestného činu,“ doplnil policejní prezident.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová připomněla, že je rozdíl mezi propagací ideologie a propagací hnutí. „V minulosti daly soudy včetně toho Nejvyššího jednoznačně najevo, že podpora a propagace samotných myšlenek a ideologie, byť mohou být neslučitelné se zásadami demokratického právního státu, nestačí k tomu, aby byly naplněny znaky tohoto trestného činu,“ řekla.
„Předpokládám, že zákon určitě využije řada protikomunistických aktivistů. V momentě, kdy začne být účinný, budou okamžitě podávat trestní oznámení na KSČM nebo Komunistický svaz mládeže,“ zmínil Jan Charvát, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a odborník na politický extremismus.
Policie podle něj případy pravicového extremismu většinou řešila tak, že věc skončila na stole soudního znalce, ten vytvořil svůj individuální posudek a z něj pak soudy vycházely. „Často to znamenalo, že různé soudy na různých místech rozhodovaly jinak,“ popsal Charvát. Úkolem Nejvyššího státního zastupitelství podle Bradáčové bude, aby v obdobných případech postupovala policie a státní zástupci stejně.
„Zcela upřímně jsem zvědavý, jak budou soudy rozhodovat,“ řekl Charvát. Zároveň si nemyslí, že z obchodů se suvenýry okamžitě zmizí ušanky s rudými hvězdami nebo hrnky se srpy a kladivy.
„Prodejci mohou argumentovat, že nic nepropagují, ale předměty prodávají kvůli zisku,“ zmínil odborník. Vzhledem k tomu, jak obtížné podle něj bylo zakročit i proti prodeji očividnějších nacistických symbolů, nečeká rychlý konec podobného zboží na pultech.
