Hnutí ANO

Hnutí ANO založil v roce 2011 podnikatel a miliardář Andrej Babiš. Už o dva roky později se mu naskytla příležitost kandidovat v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny. V nich jeho hnutí nakonec skončilo druhé se ztrátou jen necelých dvou procentních bodů za první sociální demokracií. V následujících volbách 2017 už hnutí dominovalo a se 78 poslanci se stalo nejsilnějším subjektem ve Sněmovně.

Až do roku 2011 byl Andrej Babiš znám jako podnikatel v potravinářství a agrochemii v souvislosti s jeho koncernem Agrofert, jenž sdružuje desítky podniků včetně společností Penam, Olma nebo Kostelecké uzeniny. Toho roku ale Babiš začal veřejně a poměrně často kritizovat poměry v zemi a navážet se do politické scény.

Výsledkem bylo v říjnu téhož roku zaregistrování ochranných známek Akce nespokojených občanů a ANO 2011, pod nimiž se začalo formovat občanské sdružení. Původně přitom Babiš důrazně odmítal, že by chtěl vstoupit do politiky. Brzy však otočil a v rozhovoru pro Právo připustil, že „v případě úspěchu se sdružení může transformovat v politickou stranu, kterou budou reprezentovat ti, kteří nepotřebují v politice zbohatnout nebo se zviditelnit či léčit si komplexy“.

>> Celý životopis Andreje Babiše čtěte zde <<

Otočku dokonal, když ještě téhož roku rozjel mediální kampaň, v níž vyzval veřejnost, aby podpořila jeho myšlenku „občanského hnutí složeného z důvěryhodných a nezávislých osobností“. To by se podle něj mohlo v roce 2014 prosadit v parlamentních volbách, predikoval na sklonku roku 2011.

Na svou šanci nakonec Babiš, který si mezitím ve vnitrostranickém hlasování upevnil post předsedy hnutí, nemusel čekat ani tak dlouho. Díky kotrmelcům kabinetu Petra Nečase, kvůli nimž se jeho vláda předčasně poroučela ze Strakovy akademie, byly v létě roku 2013 vypsány mimořádné volby do Poslanecké sněmovny. A Babiš, o němž už se tehdy hovořilo víc v souvislosti s politikou než s podnikáním, vycítil naději na úspěch.

Hnutí ANO 2011 angažovalo několik osobností, z nichž nejznámějšími jsou politička a podnikatelka Věra Jourová, novinář a spisovatel Martin Komárek či herec a režisér Martin Stropnický. Hnutí rozjelo také masivní kontaktní kampaň, na jejímž konci byl skok tohoto uskupení v předvolebních průzkumech o několik procentních bodů vzhůru. Dva týdny před volbami, 13. října 2013, se v šetření agentury TNS Aisa ocitlo Babišovo hnutí spolu s komunisty na druhém místě za favorizovanou ČSSD.

V té době Babiš učinil další otočku: zatímco zpočátku s pokorou prohlašoval, že se těší na práci v opozici a do vlády se cpát nebude, s rostoucími preferencemi změnil názor a v zářijovém rozhovoru pro Právo už přiznal, že by se rád viděl na postu ministra financí.

Ostatní strany se do případné koalice s ANO 2011 nehrnuly.  Argumentem se jim stala nevyzpytatelnost hnutí pod vedením miliardářského podnikatele, který prohlašoval, že chce stát řídit jako firmu. Mnohým v této souvislosti vyvstala před očima paralela s Věcmi veřejnými Víta Bárty. Nasnadě proto byly i dohady o tom, zda Babiš nevstupuje do politiky s cílem podpořit svůj byznys.

Karta se ale obrátila po volbách, kdy Babiš se svým hnutím získal nečekaně vysokou podporu 18,65 procenta voličů a umístil se na druhém místě těsně za první ČSSD (20,45 procenta). Povolební situace se tak zkomplikovala, neboť sociální demokraté nezískali dostatečnou podporu pro vytvoření menšinové vlády s podporou KSČM a účast hnutí ve vládě se ukázala nezbytnou. Jedinou životaschopnou koalici mohly utvořit ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL.

Kvůli rozhádanosti uvnitř ČSSD se Babiš na nějaký čas stal pánem situace, který si mohl diktovat, s kým a za jakých okolností bude jednat o nové vládě.

Prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu v lednu 2014. Babiš obsadil funkci ministra financí, jeho strana získala i resort místního rozvoje, kam se jako ministryně vrátila někdejší zaměstnankyně resortu Věra Jourová.

Martin Stropnický obsadil post ministra obrany, resort spravedlnosti Helena Válková, ministrem dopravy se stal Antonín Prachař, ministrem životního prostředí Richard Brabec.

V roce 2016 otřásla hnutím kauza Čapí hnízdo, která zahrnovala jak Andreje Babiše, tak prvního místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka. Podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda téměř 50 milionů Kč.

Poslanecká sněmovna v srpnu 2017 obdržela žádost Policie ČR o vydání obou mužů k trestnímu stíhání, které bylo po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 přerušeno, neboť oba opět získali poslaneckou imunitu.

Kauza neměla žádný vliv na výsledky říjnových voleb 2017, kdy ANO 2011 s přehledem zvítězilo s 29,64 % odevzdaných hlasů a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako předseda hnutí a stranický lídr kandidátky ve Středočeském kraji byl opět zvolen poslancem sněmovny. Prezident Miloš Zeman pověřil Babiše dne 31. října 2017 jednáním o sestavení nové vlády, 6. prosince jej jmenoval premiérem.

Od jmenování vlády prezidentem 13. prosince 2017 stojí Babiš v čele nového kabinetu složeného z členů hnutí ANO a nestraníků. Dne 16. ledna 2018 neobdržela tato vláda důvěru Poslanecké sněmovny, a tudíž musela podat demisi.

V lednu 2018 byl Babiš a Faltýnek Poslaneckou sněmovnou ČR opět vydán k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo.

Už před vyslovením důvěry první Babišovy vlády se ozývaly hlasy ze sociální demokracie, že by strana měla jednat s hnutím ANO na sestavení druhé Babišovy vlády. Prezident Miloš Zeman totiž už předem deklaroval, že i druhým pokusem pověří znovu právě Andreje Babiše.

Následovalo několik měsíců vyjednávání, ze kterých vzešla vládní koalice složená z hnutí ANO a ČSSD. Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června a za hnutí ANO v ní kromě premiéra zasedalo devět ministrů.

Stačilo však jen několik dní na to, aby vláda i hnutí ANO musely řešit první skandál s opisováním v diplomových prací ministryně spravedlnosti Taťány Malé za ANO. Ta nakonec 9. července, pouhých 13 dní po jmenování, kvůli podezřením rezignovala. Skandál se nevyhnul ani koaličnímu partnerovi ČSSD, jen o týden později kvůli stejnému obvinění z plagiátorství opustil vládu jejich ministr průmyslu a obchodu Petr Krčál za ČSSD.

Vládě byla dne 11. července vyslovena ve Sněmovně důvěra. Musela se však opírat o podporu komunistických poslanců. Hnutí ANO si podporu vlády u KSČM stvrdilo dohodou, kterou komunisté sami nazvali tolerančním patentem.

Vláda se během tohoto volebního období musela vyrovnat s krizí kolem pandemie covidu 19.

V čele vlády stálo hnutí pod taktovkou Babiše až do dalších voleb v roce 2021. Tehdy hnutí porazila koalice SPOLU tvořená ODS, TOP 09 a KDÚ-ČSL. Lídrem koalice byl Petr Fiala (ODS), který se stal následně premiérem a nahradil tak ve funkci Andreje Babiše.

Volby ANO prohrálo i přesto, že ve výsledku získalo o jeden mandát navíc oproti koalici SPOLU. Hnutí sice získalo 27,12 % hlasů, skončilo ale těsně na druhém místě za trojkoalicí, která získala 27,79 % hlasů.

Nepoměr byl způsoben tím, jak se volilo v jednotlivých krajích při novém způsobu přepočtu mandátů. Ten schválil parlament poté, co starou metodu zrušil v roce 2021 Ústavní soud. Vadilo mu, že výrazně zvýhodňoval silné strany na úkor slabých.

Babiš tak skončil s hnutím ANO v opozici. K nové vládě byl hned kritický. Týden po vyslovení důvěry Fialově vládě oznámil nově ustanovenou stínovou vládu Andreje Babiše. Ta neponese odpovědnost za chod státu, plánuje ale komentovat kroky kabinetu premiéra Fialy.